Panelák, slovo pro jedny téměř zapovězené a nenáviděné, pro jiné nezbytnost. Vždyť ve starých panelových bytových domech u nás žijí dosud zhruba 3 milióny lidí a od 50. let do roku 1995 jich bylo postaveno okolo 80.000 (cca 1,2 milionu bytů). Jako by však teprve prefabrikace stavebních prvků montovaných dřevostaveb probudila investory i architekty a ukázala, kudy by měla vést cesta i u současné bytové výstavby. Nic výhodnějšího k výstavbě než prefabrikované dílce totiž dosud nikdo nevymyslel. Paradoxně k nám však staronový trend přichází ze severu a západu.
První panelové bytové domy na našem území. A nakonec i ty poslední
Jako první panelák v tehdejším socialistickém Československu postavený podle skutečného typizovaného projektu je vnímán bytovým dům ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) z roku 1954. Použita byla panelová metoda G-40 (G = Gottwaldov a 40 = počet bytů v domě), která se stala první standardizovanou konstrukční soustavou. Panelové bytové domy se začaly stavět v rámci centrálně řízené bytové výstavby, která byla ze značné části zajišťována bytovými družstvy. A bohužel dosud u nás neexistuje jiná možnost, jak uspokojit v tak vysoké míře poptávku lidí po bydlení.
Prvním panelovým domem na našem území je budova v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy, která má 12 bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. Tento dům však nebyl stavěn v žádné z typizovaných soustav, kromě nadstandardní velikosti bytů nemá plochou střechu, ale mírně skloněnou sedlovou s ozdobnou římsou. Obvodové panely má navíc omítnuté.
Jestliže činí naše současná populace necelých 11 milionů osob, bydlí v panelových bytových domech postavených od 50. let 20. století do roku 1995, kdy tato výstavba definitivně skončila, více jak 36 % obyvatel naší země. Poslední panelové domy byly u nás zkolaudovány na pražských sídlištích Černý Most a Stodůlky v roce 1995.
Zdaleka přitom nezůstalo při výstavbě u jediného konstrukčního systému. Paneláky byly stavěné v 16 základních konstrukčních soustavách s mnoha regionálními a materiálovými variantami. A dlužno říci, že požadavek masové výroby panelových domů výrazně přetvořil tvář většiny českých měst. Panelové sídliště má snad každé a jednotky panelových (případně zděných) bytových domů mají i mnohé vesnice.
Začalo to státem přikázaným zakládáním stavebních bytových družstev
Všechno vlastně začalo vznikem stavebních bytových družstev rozhodnutím tehdejší komunistické vlády v roce 1959. Maximální podpory státu a s tím i rozmachu dosáhla panelová bytová výstavba v letech 1969 až 1989. Stinnou stránkou této výstavby bylo, že kvantita tehdy zvítězila nad kvalitou, jenže to je stálý boj, který pokračuje až do dnešních dnů. Navíc se zastavením této bytové výstavby bylo postupně postaveno jediné, totiž propast dostupnosti vlastního bydlení pro velkou část české populace.
Proč současné nové byty předčí ty staré panelové jen zřídka
Navíc bohužel současné developerské projekty sice mohou v lecčem na první pohled oslnit, ale panelové byty předčí jen zřídka. Developerům jde o maximalizaci zisku, což nezlepšuje dispozice současných bytů oproti starým panelákům. To samé pak platí pro kvalitu odváděných prací. Dříve tolik kritizovaný socialistický šlendrián se stal šlendriánem kapitalistickým. A bohužel se staví málo a prodává draze.
Návrat k panelákům stavěným z prefabrikovaných dílců?
I na to se však developeři snaží reagovat a se záměrem stavět stále rychleji a levněji se náhle objevil záměr stavět opět z prefabrikovaných panelových dílců. Stačí se podívat třeba poblíž golfového hřiště v pražské Hostivaři. Vyrůstá zde pavlačový dům, který je od svého druhého podlaží stavěn právě z panelů, ale po finském vzoru. Developer pochopil, že v době drahých stavebních materiálů i práce jsou prefabrikáty obzvláště důležité. Pomáhají šetřit náklady. Je paradoxem, že co u nás bylo standardem v 2. polovině 20. století, se stává trendem v severní a západní Evropě a odsud se tento způsob výstavby prosazuje zpět k nám.
Čísla hovoří jasně, celé jedno patro bytového domu je možné postavit za 14 dní a dělníků je zapotřebí přibližně o třetinu méně oproti odlévání stěn z betonu přímo na stavbě. Ve Finsku dokonce dovedou postavit patro za týden. Velmi praktická je pak výstavba z panelů především tam, kde není okolo staveb dostatek místa na uskladnění stavebního materiálu a manipulaci s ním. Panelové bloky i celé prefabrikované koupelny dorazí na stavbu v době, kdy budou rovnou usazovány. Pro potřeby panelové výstavby je zapotřebí zhruba pětkrát méně skladovacího prostoru.
A nejde jen o panely betonové, letos by se měl v Radlicích začít stavět dům s nosnou konstrukcí z prefabrikovaných CLT panelů ze dřeva. Proces výstavby by se měl v tomto případě zrychlit přibližně o čtvrtinu a uhlíková stopa by měla být snížena až o 28 procent.
Podle údajů Dodge Data & Report Analytics si zahraniční architekti a stavební inženýři chválí na prefabrikaci především zlepšení produktivity práce na stavbách, ale i její kvality. Nižší je podle nich též produkce stavebního odpadu a náklady výstavby lze přesněji vypočítat.
Další retro návrat
Jiní developeři se ubírají ještě dalším směrem, novinkou je například i výstavba panelových rodinných domů, což je opět retro návrat. Ano, i panelové rodinné domy se stavěly v době panelové bytové výstavby. Montáž hrubé stavby takového rodinného domu by měla zabrat přibližně jeden až dva týdny, přičemž výroba prvků pro hrubou stavbu zabere přibližně 14 dní.
Ryze české riziko
Je zde ale jedno ryze české riziko. Právě kvůli dřívější masivní panelové bytové výstavbě totiž Češi nemají zrovna chuť kupovat nové byty v panelových bytových domech. Masivní výstavba s důrazem na kvantitu si nese neuspokojivou pověst napříč generacemi. Hlavními problémy bylo spojení prefabrikace a unifikace spolu s řemeslnickým šlendriánem. Největší problémy byly s chybějícími izolacemi, domy proto nejenže neizolovaly dostatečně teplo, ale uvnitř jsou též velice hlučné. Je proto nyní na developerech, aby přesvědčili své potencionální zákazníky, že právě prvek izolací včetně hlučnosti je řešen. A že nepanuje ani dřívější technologická nekázeň.
Řešení současné bytové krize?
Rozsahu socialistické masové výstavby sice nový panelový byznys nedosáhne, ale mohl by se stát slibným způsobem řešení současné bytové krize. Jen bude třeba nejprve přesvědčit zákazníky, že to vůbec nebudou ty stejné paneláky, jaké se stavěly dřív. A také to tak musí skutečně být. Dále je třeba vyřešit nedostatek dodavatelů prefabrikovaných stavebních dílů. Především by měli být místní, nákladná přeprava prefabrikátů stírá jejich finanční výhodnost.
Velmi zajímavým prvkem je pak tovární výroba rovnou celých koupelen. Moderní strojové vybavení ve výrobní hale totiž umožňuje mnohem přesnější a rychlejší práci, než jakou mohou provádět řemeslníci přímo na stavbě. Například vodní pilu pro přesné řezání dlaždic na stavbách řemeslníci běžně nepoužívají. V továrně navíc probíhají všechny procesy za ideálních podmínek včetně teplot. A jak dlouho trvá instalace prefabrikované koupelny? Méně jak 10 minut!
Projeví se však urychlení výstavby na ceně a dostupnosti bydlení, nebo jde opět a jen o maximalizaci zisku?
Zatím byty ve starých panelových bytových domech zdatně konkurují bytovým novostavbám, i když je i jejich cena vysoká.
Zdroj: aktualne.cz, ekonom.cz, archiweb.cz, prefabfactory.cz, yit.cz, czso.cz, ČESKÉSTAVBY.cz