Rostoucí ceny elektřiny a plynu nás nutí přemýšlet o co nejvhodnějším náhradním zdroji tepla. Nejdostupnějším a nejlevnějším prostředkem pro vytápění je dnes jednoznačně dřevo. Kachlová kamna, kachláky a krby, které používali již naši předkové jsou dnes proto opět velmi aktuální. Jejich specifické teplo, nemluvě o nezaměnitelné romantice starých časů a praskajícího dřeva, nelze nahradit žádným jiným způsobem. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jak pro ně správně skladovat dřevo?
Kachlová kamna – teplo od podlahy ke stropu
Nejen krása, ale především jejich vysoká tepelná účinnost a ekonomický provoz jsou hlavními přednostmi kachlových kamen. Při tomto ryze ekologickém způsobu vytápění je teplo předáváno do okolí velkou keramickou plochou pláště sálavým způsobem, který lze nejlépe přirovnat ke slunečnímu záření. Teplo neprohřívá pouze vzduch, ale přímo osoby a předměty. Šíří se rovnoměrně po celé místnosti, a tak u podlahy i u stropu vládne stejná tepelná pohoda.
Povrchová teplota kachlových kamen dosahuje maximálně 60°C a nedochází tak k vysoušení vzduchu a přepalování prachových částic, tak jak se děje například na kovových plochách radiátorů či jiných kovových prostředcích vytápění.
Poněkud delší doba potřebná k rozehřátí kachlových kamen, je bohatě vykompenzována vysokou účinností (až 85%), dlouhou dobou výhřevnosti a nízkou spotřebou dřeva jako topiva. Při délce topení 1 - 2 hodiny dokáží kachlová kamna předávat teplo do prostoru 12 - 24 hodin bez nutnosti dalšího přikládání.
Kachláky – vaření po staročesku
Ideálním řešením na chalupu či chatu jsou kachlové sporáky – takzvané kachláky. Ty na rozdíl od kachlových kamen slouží přednostně k vaření a pečení. Zároveň však dobře poslouží k rychlému vytopení prostor s částečnou schopností akumulace tepla.
Povrchová teplota kachlových kamen dosahuje maximálně 60°C a nedochází tak k vysoušení vzduchu a přepalování prachových částic, tak jak se děje například na kovových plochách radiátorů či jiných kovových prostředcích vytápění.
Poněkud delší doba potřebná k rozehřátí kachlových kamen, je bohatě vykompenzována vysokou účinností (až 85%), dlouhou dobou výhřevnosti a nízkou spotřebou dřeva jako topiva. Při délce topení 1 - 2 hodiny dokáží kachlová kamna předávat teplo do prostoru 12 - 24 hodin bez nutnosti dalšího přikládání.
Kachláky – vaření po staročesku
Ideálním řešením na chalupu či chatu jsou kachlové sporáky – takzvané kachláky. Ty na rozdíl od kachlových kamen slouží přednostně k vaření a pečení. Zároveň však dobře poslouží k rychlému vytopení prostor s částečnou schopností akumulace tepla.
Krb – krása ohně
Především pro potěšení z pohledu do plamenů slouží vnitřní krby. Nejmodernějším řešením je uzavřený krb se zabudovanou krbovou vložkou, která zvyšuje účinnost oproti klasickému krbu s otevřeným ohništěm až desetinásobně. Některé vložky umožňují teplovzdušné rozvody po domě. Toto řešení se však nedoporučuje do trvale obývaných prostor. Jednotlivé místnosti se sice poměrně rychle vyhřejí, avšak zároveň dochází k vysoušení vzduchu a přepalování prachu. Navíc možné znečištění vzduchu v jedné místnosti se následně rychle projeví i v místnostech ostatních.
Není dřevo jako dřevo
To že v kachlových kamnech a krbech topíme dřevem neznamená, že dřevem jakýmkoliv. Aby byla účinnost při topení maximální je palivové dřevo třeba pečlivě vybírat. Protože váhu dřeva z čerstvě poraženého stromu tvoří až z 50% voda, je dřevo před používáním k topení nejprve nutné řádně vysušit. Minimální množství škodlivin při spalování a vysokou výhřevnost dosahuje dřevo přibližně po třech letech skladování na vzduchu bez přístupu vlhkosti.
Následkem spalování vlhkého dřeva je rychlejší zanášení komínu dehtovými usazeninami, které mohou časem způsobit i popraskání komínu. Nejvhodnějším palivem pro krby a kachlová kamna je bukové a březové dřevo, které má schopnost dokonale vyhořet. Při nákupu palivového dřeva je rozhodující, zda nakupujeme na váhu (pak je vhodné dobře vyschlé dřevo z jehličnanů) nebo na krychlové metry (zde je nejvhodnější dřevo z listnatých stromů).
Máme-li k dispozici vlastní dřevo, je třeba jej důkladně skladovat. Před skladováním je nutné dřevo okamžitě naštípat, protože takto urychlíme jeho budoucí vysoušení.
Jednotlivá polena by neměla mít větší obvod než 20 cm a měla by se ukládat ve vrstvách křížem, nejlépe pod převislou střechu nebo do vzdušného dřevníku. Po řádném vysušení můžeme dřevo uložit do sklepa.
Není dřevo jako dřevo
To že v kachlových kamnech a krbech topíme dřevem neznamená, že dřevem jakýmkoliv. Aby byla účinnost při topení maximální je palivové dřevo třeba pečlivě vybírat. Protože váhu dřeva z čerstvě poraženého stromu tvoří až z 50% voda, je dřevo před používáním k topení nejprve nutné řádně vysušit. Minimální množství škodlivin při spalování a vysokou výhřevnost dosahuje dřevo přibližně po třech letech skladování na vzduchu bez přístupu vlhkosti.
Následkem spalování vlhkého dřeva je rychlejší zanášení komínu dehtovými usazeninami, které mohou časem způsobit i popraskání komínu. Nejvhodnějším palivem pro krby a kachlová kamna je bukové a březové dřevo, které má schopnost dokonale vyhořet. Při nákupu palivového dřeva je rozhodující, zda nakupujeme na váhu (pak je vhodné dobře vyschlé dřevo z jehličnanů) nebo na krychlové metry (zde je nejvhodnější dřevo z listnatých stromů).
Máme-li k dispozici vlastní dřevo, je třeba jej důkladně skladovat. Před skladováním je nutné dřevo okamžitě naštípat, protože takto urychlíme jeho budoucí vysoušení.
Jednotlivá polena by neměla mít větší obvod než 20 cm a měla by se ukládat ve vrstvách křížem, nejlépe pod převislou střechu nebo do vzdušného dřevníku. Po řádném vysušení můžeme dřevo uložit do sklepa.
Tedy krb nebo kamna? Pokud jste se ještě definitivně nerozhodli, neváhejte oslovit odborníky ze společnosti KAMNÁŘSTVÍ PLOCR - stavba a opravy kachlových kamen a krbů, kteří vám ochotně pomohou otázku dořešit.