Vystavené unikátní dlaždice z houbového mycelia (Zdroj: Projekt Samorost) Zobrazit fotky zobrazit 18 fotek

Národní technická knihovna hostí od 17. října do 17. listopadu unikátní výstavu zaměřenou na fascinující cestu podhoubí z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu. A skutečných domů. Zážitková výstava byla pojmenována “Do hloubi houby“ a vlastně se stala jedním z hlavních milníků projektu SAMOROST.

Proč právě projektu SAMOROST? Tento projekt zkoumá a vyvíjí materiály na bázi mycelia a hledá všechny možnosti využití houbového mycelia v takzvaném udržitelném stavitelství. Srdcem výstavy je proto řez domem SAMOROST, který nechává návštěvníky nahlédnout do útrob budovy na technologii celé stavby. Mykokompozit byl totiž v domě použit jako tepelný izolant a zároveň zkrášluje interiér v podobě obkladů.

Projekt SAMOROST byl spuštěn již na jaře roku 2023. Odstartovala jej Stavební spořitelna České spořitelny ve spolupráci s odborníky z oblasti mykologie a architektury ze spolku MYMO. Hlavním cílem projektu SAMOROST je motivovat startupy i zavedené firmy z oblasti stavebnictví, aby začaly vyrábět mykokompozit v průmyslovém měřítku. Právě tak má být podle jejich představ zahájena nová éra udržitelného bydlení.

Výstava Do hloubi houbyse koná ve dnech 17. 10. – 17. 11. 2024 v Galerii NTK, Technická 2710/6, Praha 6. Vstup je zdarma.

Vystavený řez domem navrženým v rámci projektu SAMOROST, vernisáž výstavy (Zdroj: Buřinka)
Vystavený řez domem navrženým v rámci projektu SAMOROST, vernisáž výstavy (Zdroj: Buřinka)

Výstava mapuje dosavadní výzkum a vývoj projektu SAMOROST, dům z hub roste na výstavě přímo před očima

SAMOROST na půdě Národní technické knihovny má jasné poslání. Výstava “Do hloubi houby“ zde mapuje dosavadní výzkum a vývoj projektu SAMOROST, který do udržitelného stavebnictví zavádí revoluční materiál na bázi podhoubí. Na praktických ukázkách nábytku a různorodých výrobcích demonstruje nejen materiál samotný, ale také jeho použití při stavbách domů.

I když se výstava “Do hloubi houby“ odehrává v rušném centru akademického světa v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je zasazena do přírody. Hned při vstupu na výstavu na vás totiž dýchne les a s ním vůně dřeva a hub. Není divu, když hlavní hrdinkou výstavy je houba. Tím nejpodstatnějším je však výrobní proces mykokompozitního materiálu, který je zde názorně popsaný do nejmenšího detailu. Tedy od hyf lesklokorky lesklé, přes substráty vhodné pro její růst, až po vznik finálního výrobku.

Lesklokorka lesklá (Zdroj: Buřinka)
Lesklokorka lesklá (Zdroj: Buřinka)
Nadrcený substrát s myceliem (Zdroj: Buřinka)
Nadrcený substrát s myceliem (Zdroj: Buřinka)
Dřevěná konstrukce domu s první myceliovou deskou (Zdroj: Buřinka)
Dřevěná konstrukce domu s první myceliovou deskou (Zdroj: Buřinka)
Paravan Akustina vyrobený z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Paravan Akustina vyrobený z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)

Výstava je navíc zážitková, proto zde neplatí žádné „NESAHAT“! Návštěvníci jsou naopak vybízeni si materiál osahat, potěžkat, přivonět k němu, vyzkoušet si, jak fungují vystavené výrobky, obdivovat unikátní strukturu materiálu, do které se propsala samotná příroda.

Smyslový vjem přitom doplňují technické informace, mezi které patří výstupy z odborných testů, projektová dokumentace domu SAMOROST a proces jeho výroby. Řez domem z mycelia je pak hlavním exponátem a srdcem celé výstavy. Jeho velikost, barva i tvar uchvátí hned při vstupu do galerie.

Výstava “Do hloubi houby“ v prostorách Národní technické knihovny (Zdroj: Buřinka)
Výstava “Do hloubi houby“ v prostorách Národní technické knihovny (Zdroj: Buřinka)
Výstava “Do hloubi houby“ v prostorách Národní technické knihovny (Zdroj: Buřinka)
Výstava “Do hloubi houby“ v prostorách Národní technické knihovny (Zdroj: Buřinka)
Kavárenský stůl z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Kavárenský stůl z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Houbové mycelium (Zdroj: Buřinka)
Houbové mycelium (Zdroj: Buřinka)

Kdo promluvil na vernisáži výstavy?

Výstavu zahájil na slavnostní vernisáži Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, slovy: „Národní technická knihovna je velmi stará knihovna, ze skromných začátků služby jedinému profesorovi před 300 lety dnes slouží 30 tisícům studentů v Kampusu a nepočítaným tisícům ve virtuálním prostoru. A stále se snažíme svým návštěvníkům předkládat něco nového: Projekt SAMOROST svým zaměřením na udržitelnost a chytré materiály koresponduje s naší snahou podporovat kreativní přístupy k technologiím. Proto jsme se rádi stali partnerem a hostitelem výstavy o 'užitečných houbách', kde se můžete dozvědět, jak 'houby' mohou přispět vám i udržitelnému životu na naší planetě.“

Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)

Na Martina Svobodu navázala svými slovy Monika Laušmanová, místopředsedkyně představenstva Stavební spořitelny České spořitelny: „Buřinka jako stavební spořitelna klade velký důraz na podporu udržitelného bydlení. Projekt SAMOROST je dalším krokem v naší snaze inovovat stavebnictví. Navazuje na naše předchozí projekty Prvok a parkourové hřiště, které představily využití 3D tisku betonu v udržitelném stavitelství. V materiálu na bázi podhoubí vidíme obrovský potenciál jako alternativu k polystyrenu a dalším ekologicky problematickým materiálům. Mykokompozit má zároveň schopnost pomoci v recyklaci některých odpadů, se kterými si aktuálně nevíme rady, jako například použitý papír ze sádrokartonů. Ráda bych poděkovala Národní technické knihovně za poskytnutí galerie na výstavu 'Do hloubi houby' a ministrovi životního prostředí za udělení záštity nad domem SAMOROST." 

Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Dům projektu samorost postavený s využitím houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)

Na vernisáži promluvil také Marcel Ladka, ředitel Kabinetu ministra životního prostředí: „Projekt SAMOROST zaujal svým unikátním přístupem samotného ministra životního prostředí Petra Hladíka. Hlavně díky dvěma věcem. Samotná stavba je z inovativního materiálu, který zatím není běžně využíván. A také díky propojení byznysu, akademického sektoru a startupového prostředí. Petr Hladík navštívil osobně startup Mykilio v Brně, kde tento mykokompozitní materiál vzniká. Bylo zajímavé vidět, jak startup může vytvořit něco tak ambiciózního. Se zástupci Buřinky jsme pak diskutovali o plánech pro další rozvoj projektu a samotného mycelia. Rád bych – i jménem ministra Petra Hladíka – popřál SAMOROSTU hodně úspěchů a mnoho budoucích uživatelů. Byla by škoda, kdyby tento projekt zůstal jen u jednoho modelu. Možná si jednou takovou stavbu postavíme i my na zahradě, nebo v ní strávíme víkend. Myslím, že by to rozhodně stálo za to.“

Studie domu projektu SAMOROST (Zdroj: Buřinka)
Studie domu projektu SAMOROST (Zdroj: Buřinka)
Studie domu projektu SAMOROST (Zdroj: Buřinka)
Studie domu projektu SAMOROST (Zdroj: Buřinka)

Řez domem na výstavě názorně ukazuje složení stěny experimentálního domku. Uvidíte tak, kde všude jsme mykokompozitní materiál použili a kde jím můžeme nahradit neekologický polystyren. Plní funkci tepelně a zvukově izolačních desek a současně jej můžeme použít jako vnitřní obklad stěn. Má zajímavý a neotřelý design povrchu obkladu, že celý interiér prosvítí a oživí a vytvoří z něj umělecké dílo,“ vysvětlila Kateřina Sýsová z Ústavu modelového projektování ČVUT, která je současně členkou spolku MYMO.

Exponáty z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Exponáty z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Exponáty z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)
Exponáty z houbového mycelia (Zdroj: Buřinka)

Jasný apel na veřejnost a stavební odborníky

Hlavním cílem výstavy a vůbec celého projektu SAMOROST je podnítit výrobce z oblasti stavitelství, aby mykokompozitní materiál převedli do průmyslové výroby. Proto je však také nezbytné zpopularizovat materiál široké veřejnosti, která představuje jeho potencionální uživatele. Na materiál si prostě lidé musí zvyknout, přijmout ho a uvědomit si jeho skutečný přínos pro životní prostředí. Vážnost a odbornost tématu podpoří i úzké propojení s akademickou sférou a podpora ze strany Ministerstva životního prostředí v podobě záštity nad domem SAMOROST.

Zdroj: burinka.cz, techlib.cz, spolekmymo.cz, inovaceodburinky.cz