Ve starém nábytku, trámech, podlahách, ale i v celých konstrukcích roubenek najdeme často mnoho malých dírek, ale i rýhy, které jsou způsobené larvami červotoče. Aby červotoč nepáchal další stopy, je třeba zasáhnout. Jak?
Červotoč nejenže způsobí viditelné porušení struktury dřeva, které vidíme právě v podobě dírek a rýh, ale také po něm najdeme jemné piliny a můžeme jeho „hostinu“ dokonce i slyšet, tedy ti s dobrým sluchem. Může se stát, že červotoč nějaký dřevěný prvek napadl, ale záhy skončil, pak máme štěstí. Častěji se ale stává, že červotoči způsobí na dřevě velké a již nevratné škody.
Červotoč přitom napadá nejen měkké dřevo jehličnanů, ale i tvrdé listnáčů a dovede přežít i v extrémních podmínkách, tedy za velkých veder a naopak silných mrazů. Platí přitom, že není jediným škůdcem, který si na dřevě pochutnává. Dalšími zločinci jsou tesařík krovový, který je velice přičinlivý, pilořitka, dřevokaz čárkovaný apod.
 a lýkožrouta na povrchu)
Použijte chemické přípravky
Nejen na červotoče přitom funguje řada chemických prostředků. Například přípravky, které ošetřují dřevo povrchově Červostop, Lignofix a Bochemit. Působení těchto přípravků je dlouhodobé (alespoň 10 let), přičemž se tato chemie nanáší nátěrem a nebo nástřikem, případně i hloubkovou injektáží.Hloubkovou injektáž nelze využít vždy, jelikož při ní potřebujeme vyvrtat řadu otvorů o průměru okolo 10 mm. Do otvorů se pak vstřikuje účinná insekticidní látka. Vnitřní ochrana dřeva pak funguje desítky let, ovšem nemůžeme vrtat otvory do dřeva, které nese značné zatížení.
Další možnosti? Mikrovlnná technologie nebo bylinky
Dalším způsobem ochrany je mikrovlnná technologie. Při ní se dřevo ohřívá po dobu alespoň tří minut na teplotu vyšší jak 56 °C, při které se larvy škůdců doslova uvaří ve své buněčné vodě. Ke dřevu je tato technologie šetrná, je dosti rychlá, ovšem nemá dlouhodobý a tedy preventivní účinek v budoucnu. Do dřeva se prostě dostanou další larvy. Ovšem jako prostředek pro vyhubení larev před následnou impregnací funguje dokonale.
Další možností jsou tradiční lidové receptury, po kterých často sahají i restaurátoři, pokud upřednostňují přípravky na přírodní bázi. Používá se třeba ocet, rozehřátý naftalín a nebo roztok z louhového mýdla, ovšem i směsi bylinek, které se dokonce již připravené pro tyto účely prodávají.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com, shutterstock.com
