Nezákonný odběr vody, ale i jiné nešetrné zásahy do životního prostředí, budou "odměňovány" přísnými tresty. Evropská komise v prosinci zveřejnila návrh směrnice, která by měla zavést právní rámec pro postihy pachatelů trestné činnosti vůči životnímu prostředí. A právě jedním z nově trestaných činů jsou i nezákonné odběry vody.
Návrh nové směrnice souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal) a jeho cílem je především definování toho, co lze považovat za trestný čin proti životnímu prostředí. Evropská komise si od tohoto návrhu slibuje zvýšení účinnosti ochrany životního prostředí a lepší vymahatelnost práva, s čímž souvisí i stanovení povinnosti členským státům EU zavést trestněprávní opatření, implementovat je do národní legislativy.
Návrh směrnice též stanovuje minimální úroveň sankcí a posiluje účinnost spolupráce v oblasti prosazování práva. Taktéž ukládá členským státům EU povinnost podporovat osoby oznamující trestné činy proti životnímu prostředí, pomáhat jim a spolupracovat při prosazování právních předpisů. Evropská komise přitom tvrdí, že nová směrnice pomůže chránit přírodu, životní prostředí a přírodní zdroje, veřejné zdraví a kvalitní životní podmínky.
Nově zařazené trestné činy z oblasti životního prostředí:
- nezákonný obchod se dřevem
- nezákonná recyklace lodí
- nezákonný odběr vody z podzemních nebo povrchových vod
- závažná porušení právních předpisů EU v oblasti chemických látek
- závažná porušení týkající se nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny
- závažná porušení právních předpisů týkajících se invazních nepůvodních druhů s významem pro Unii
- závažné obcházení požadavků na získání povolení a provedení posouzení vlivů na životní prostředí, které způsobilo značné škody
- zdroj vypouštění znečišťujících látek z lodí
)
Revizí původní směrnice z roku 2008 (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí) bylo zjištěno, že počet úspěšně stíhaných případů v oblasti životního prostředí byl velmi malý a úroveň sankcí byla příliš nízká a proto nemohla dostatečně odrazovat od nezákonných činností. Nedostatečná pak byla i přeshraniční spolupráce. Přitom mají trestné činy proti životnímu prostředí často dopad hned na několik zemí zároveň a nebo mají přeshraniční účinky. A právě přeshraniční spolupráce je jedinou možností, jak takové trestné činy řešit. Trestná činnost proti životnímu prostředí je přitom velmi lukrativní, může být dokonce stejně zisková jako nelegální obchod s drogami. Ovšem sankce jsou dosud právě v této oblasti mnohem nižší a postihy jsou méně časté. Nejsou proto výjimkou ani organizované zločinecké skupiny, které ničí (plundrují) životní prostředí.
Proto byly do nového návrhu zaneseny i následující sankce. Pokud by například spáchaný trestný čin dokonce způsobil smrt a nebo vážnou újmu na zdraví jednotlivci či skupině osob, členské státy EU by podle návrhu nové směrnice Evropské komise mohly udělit trest odnětí svobody v délce až 10 let a další sankce. Návrh by také měl usnadnit přeshraniční vyšetřování těchto trestných činů (prostřednictvím odborné přípravy, vyšetřovacích nástrojů, koordinace a spolupráce, lepšího shromažďování údajů a statistik, čímž bude poskytnuta podpora inspektorům, policii, státním zástupcům a soudcům) a stanovit dodatečné sankce, a to včetně obnovy přírody, vyloučení z přístupu k veřejnému financování a zadávacím řízením a nebo odnětí správních povolení.
Nově navrhovaná legislativa si tedy slibuje vyjasnění stávající definice trestných činů proti životnímu prostředí, a s tím související zvýšení právní jistoty v evropských státech. Evropská komise dále navrhuje, aby každý členský stát vypracoval vnitrostátní strategie, které zajistí soudržný přístup na všech úrovních prosazování právních předpisů a dostupnost nezbytných zdrojů.
Zdroj: prumyslovaekologie.cz, cc.europa.eu
