O kolik se skutečně prodraží poplatky za energie od začátku nového roku? Čeká nás šok?

Uklidňování je sice v dané situaci logické, ale nic nevyřeší. Škrty ve státním rozpočtu tvrdě dopadnou na domácnosti i firmy právě v účtech za energie. Vládní škrty především na krocení cen elektřiny Energetický regulační úřad rozpočítal, protože někdo to zaplatit musí. A držte si klobouky, nadále budeme dotovat takzvané solární barony. 

I poplatky za obnovitelné energie jsou zpět, byť o Zákonu podporujícího obnovitelné energie například prezident Petr Pavel nedávno řekl, že zákon byl záměrně nastaven tak, aby ho mohli zneužít velcí investoři. Na výhodně postavené solární parky doplácí každoročně stát, domácnosti i firmy a prý se dosud nepodařilo najít právně čistou cestu, jak situaci změnit (Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů).

Především ty domácnosti, které mají zafixovanou cenu energií a především ty, které ji mají zafixovanou nad cenovými stropy končícími k 31.12. 2023, zaplatí i o 20 % více. Domácnostem s platnou fixací ceny totiž nemůže cena energií klesnout. V jejich případě se proto projeví zásadní zvýšení regulované složky cen naplno. 

Bez ohledu na fixaci cen se průměrná domácnost musí připravit na to, že na poplatcích zaplatí přibližně o 4100 korun více než letos. Více jak 10 000 korun to může být u domácností, které elektřinou topí. Při opravdu vysoké spotřebě elektřiny pak může jít až o desítky tisíc korun, pokud nezlevní silová elektřina.

Nejvíce se poplatky zvýší lidem v distribuční oblasti ČEZ Distribuce, ve které je nejvíce domácností. Zde podraží každá kilowatthodina zhruba o 1,10 až 1,50 koruny, což je 1100 až 1500 korun za každou MWh. Navíc si měsíčně připlatí další desítky korun za dražší jistič a na poplatku za odběrné místo. Jen o něco méně narostou ceny v distribuční oblasti eg.d (především jih Čech a Moravy). 

Jednoduše řečeno při běžné roční spotřebě větší rodiny 8 MWh elektřiny (bez ohledu na spotřebu v nízkém a vysokém tarifu) si domácnost za rok připlatí nejméně 8000 korun, možná až 12000 korun. „Pokud jsou to jednotky procent, ať se propadnu do západního Německa,“ řekla by Kelišová ze Slunce, seno…

Energetický regulační úřad (ERÚ), tedy jeho pětičlenná rada (aktuálně čtyřčlenná), rozhoduje o výši a rozdělení regulovaných složek ceny elektřiny. Členy rady jmenuje vláda vždy na pět let a předsedu jmenuje na návrh vlády prezident. A pouze prezident může předsedu rady odvolat. Každý rok přitom vláda jmenuje jednoho člena rady, od prosince 2022 je ale jedno místo neobsazeno a všichni současní členové rady byli jmenováni ještě za minulé vlády.

Kdo získá peníze z regulované části ceny elektřiny?

1. Distributoři (ČEZ Distribuce, eg.d a PRE Distribuce). Největší část peněz jde na distribuční poplatky, za které je provozována celá elektrická síť v jednotlivých oblastech.

2. Provozovatelé zelených elektráren. Jde o poplatek za obnovitelné zdroje elektřiny, který nyní čerpají především provozovatelé fotovoltaických elektráren.

3. Přenosová soustava, tedy společnost ČEPS, která provozuje dálkové vedení a stará se o stabilitu celé elektrické sítě. Musí proto nakupovat čím dál dražší vyrovnávací služby, proto je také tento poplatek zvýšen oproti loňsku na více jak dvojnásobek.

4. Operátor trhu. Jde o nejmenší část z poplatků, která má zajistit potřebné zázemí pro organizování trhu s elektřinou.

Pokud jsou nespokojené domácnosti, doslova poplach vyvolaly výpočty a návrh rady ERÚ ve firmách. Podle podnikatelů mohou být nové ceny regulované složky elektřiny pro řadu podniků likvidační, jelikož již prostě nebudou konkurenceschopné. Vláda přitom pouze tvrdí, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu, to by však musel někdo kompenzovat. Myšleno – domácnosti.

Hovoří se dokonce o tom, že některé firmy budou platit za elektřinu až třikrát více. Na hladině vysokého napětí, které využívají velké firmy, poplatky podle návrhu ERÚ vzrostou v průměru o 113 procent (na více jak dvojnásobek), v případě velmi vysokého napětí o 206 procent (na více než trojnásobek). Pro firmy je přitom jakýkoli růst nákladů nepříjemný. Padají dokonce slova jako Nelidské, brutální, atentát na průmysl! Obzvláště pikantní je pak alarmování ze strany opozice, jelikož, jak jsme již uvedli v úvodu článku, všichni současní 4 členové rady ERÚ byli jmenovaní ještě minulou vládou, tedy vlastně současným lídrem opozice (ANO).

Podnikatelé poukazují na to, že mají jednu z nejdražších elektřin v EU a pokud jim regulovaná složka elektřiny až takto naroste, přestanou být jakkoli konkurenceschopní. Zdražování energií firmám se může projevit i růstem inflace. Obzvláště v oborech, kde tyto náklady hrají podstatnou roli. Výrazně proto může zdražit třeba pečivo. Česko je na cenách energií závislejší než jiné země EU, k vytvoření každé koruny hrubého domácího produktu potřebuje dvakrát víc energie, než je v EU průměrem.

Dokonce si výrazně více připlatí i obce za veřejné osvětlení, přitom ale mohly už dávno instalovat třeba fotovoltaické pouliční lampy jakožto ostrovní systémy. Dokonce na to byl již před mnoha lety vymyšlen i systém financování. Zájem neprojevil téměř nikdo.

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh cenového rozhodnutí (stanovení poplatků na příští rok) v pondělí večer. Nyní lze do 14. listopadu zaslat své připomínky. Vyjádřit se mohou dotčení lidé, firmy a organizace. Vždy přitom nejvíce připomínek podávají distribuční společnosti a provozovatel přenosové soustavy ČEPS, případně podniky s vysokou energetickou náročností. Úřad pak musí do konce listopadu připomínky vypořádat a vydat rozhodnutí. A právě toto rozhodnutí prodejci elektřiny přenesou do svých ceníků na příští rok.

K růstu nákladů distribučních společností a provozovatele přenosové soustavy došlo a dochází nejen kvůli inflaci, ale především kvůli přípravě na zelenější a méně vyzpytatelnou energetiku. To je hlavní důvod až tak razantního zvýšení regulované části ceny elektřiny. Odborníci dokonce tvrdí, že jde o přípravu odběratelů na novou epochu, totiž dekarbonizovanou energetiku, se kterou budou spojeny vyšší náklady. Proč tedy máme nadále platit i solárním baronům? O rentu přece nejde! Nebo ano? A chtěli bychom dekarbonizovanou energetiku, kdybychom věděli, že je tak drahá? I to jsou možná dotazy, které by měly směřovat nejen na ERÚ.

Zdroj: idnes.cz/premium, eru.cz