Loňská sněhová nadílka zaskočila nepřipravené majitele domů ve městech a nížinách, jejichž střechy „zdobily“ nedostatečné sněhové zábrany, nebo zůstaly úplně bez ochrany. Podle údajů pojišťoven jsou škody za poslední 3 zimy extrémně vysoké. Jsme snad my, majitelé domů, nepoučitelní?
Společně se Štěpánem Láškem ze společnosti Lindab, která vyrábí ochranné střešní prvky a střešní krytiny, určené i do extrémních podmínek, jsme připravili základní přehled bezpečnostních prvků střech. Zeptali jsme se, jaký typ a kolik prvků vybrat do konkrétní sněhové oblasti. Meteorologové varují, že se máme připravit na tuhé zimy také v budoucích letech. Myslete na nejdůležitější - PREVENCI - je nejvyšší čas postarat se o svůj dům i bezpečí!
Jaké jsou základní druhy střešních bezpečnostních prvků proti sněhu?
Správně hovoříme vlastně o bezpečnostním systému střech, protože obsahuje široký sortiment prvků zajišťující jak bezpečný pohyb osob po střeše, tak ochranu střechy, okapů a přilehlých prostor před náporem sněhu. Máme několik typů sněhových zachytávačů, mohou být trubkové, někdo to nazývá tyčové, což jsou dvě nebo tři trubky nad sebou, které vytvoří dvacet až třicet centimetrů vysokou zábranu. Ta zabrání, aby těžký a mokrý sníh nahromaděný na střeše sjel nekontrolovaně dolů a způsobil škodu. Dalším typem jsou sněhové zábrany deskové. Ty jsou tvořeny kovovým roštem, nebo perforovanou deskou, proto se jim říká deskové. Existují také atypické sněhové zábrany, například speciální háky, do kterých se obvykle vkládá dřevěná kulatina. Představuje to estetický způsob, jak se dá sníh na střeše zadržet, zvláště pokud se stavba nachází například v přírodní rezervaci. Dalšími bezpečnostními prvky jsou rozrážeče sněhu nebo speciální tašky s výstupky. Ty ovšem neslouží k udržení sněhu na střeše, ale pouze sjíždějící masu sněhu roztrhá na menší díly, které odpadávají z okapové hrany po menších kusech.
Sněhové zábrany je důležité umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozrážeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy. Kde nehrozí nebezpečí, nechejte sníh ze střechy volně sjíždět.
Je u sněhových zachytávačů důležitý materiál, z kterého jsou vyrobené? Jaký se volí?
Není ani tolik důležitý materiál, ale spíše bezchybná funkce zábran a jejich vhodnost pro danou krytinu. Důležité je, aby měl systém odpovídající evropský atest a garantovanou nosnost, která záleží také na použitém materiálu, ale zejména na způsobu a četnosti kotvení prvků do střešní krytiny. Rozhodně neřešte ochranu vašeho domu samovýrobou nebo svépomocí. Z praxe známe případy, kdy majitelé doplatili na to, že si nechali místo originálních zachytávačů namontovat klempířem vyrobené zábrany, které nevydržely nápor sněhu a pojišťovna odmítla škodu hradit právě z důvodů neoriginality systému. Nehledě na to, že padající sníh může kromě hmotných škod způsobit i vážná zranění a ta se vyčíslit nedají.
Na čem ještě záleží při výběru sněhových zachytávačů a zábran?
Obecně záleží na sněhové oblasti, na délce střechy od okapu k hřebeni a na jejím sklonu. Výběr a především počet zábran určují návrhové tabulky vydané výrobcem zábran. Sněhové pásmo je dáno tzv. sněhovou mapou, která je přílohou normy „Zatížení stavebních konstrukcí“ a je vytvořena dle podkladů Hydrometeorologického ústavu. Platí, že čím delší bude střecha, tím více sněhu bude působit na sněhovou zábranu, která je namontována nad okapem. Stejně tak platí, že čím bude větší sklon střechy, tím větší kinetický nápor může být sněhem vyvinut na sněhovou zábranu. Vyšší sněhové oblasti vyžadují instalovat zábrany dokonce v několika řadách, aby se váha sněhu rozložila po dvou, třech, čtyřech metrech v délce střechy. Ve Skandinávii, kde panují extrémní podmínky, se osvědčil systém Lindab Protectline, který lze bezesporu doporučit i do českých hor. Například trubkové protisněhové zábrany mohou obsahovat až 3 trubky nad sebou, takže množství zadrženého sněhu je enormní. Naopak v nížinách a běžné zástavbě je pak dostačující odlehčený a levnější systém Safety se snadnou montáží. Výběr zachytávačů a ostatních bezpečnostních prvků rozhodně doporučuji konzultovat s projektantem a výrobcem krytiny. Případně, že jde o starší rodinný domek nebo nevyhovující krovy, je třeba poradit se také se statikem.
Již v oblastech mezi 600 a 900 m n. m je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu, meteorologové však doporučují chránit domy již od 300m n.m, vzhledem k bohatším sněhovým srážkám.
Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo 2 až 3 tyčové bariéry.
Jak se tedy zachytávače na střeše správně rozmisťují?
V případě vyššího zatížení a potřeby více řad zábran, musí být jednotlivé řady rozmístěny rovnoměrně po celé délce střechy. Pokud máme stavbu v mírnější sněhové oblasti a zábrany nám masu sněhu udrží v jedné řadě, tak se nainstaluje zábrana pouze k okapové hraně. Pokud se jedná o vyšší sněhovou oblast a bude tím pádem třeba použít například dvou řad, umístí se druhá řada do poloviny délky střechy, myšleno po sklonu. Většina území se nachází v 1-4. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70 -250 kg sněhu na m2, což odpovídá 14 - 40 cm vrstvě mokrého sněhu. V horské oblasti však bývá zatížení střechy vyšší než 320 kg/m2. Neznamená to ovšem, že by sněhové zábrany musely být po celém obvodu střechy. Samozřejmostí jsou nad vchody, chodníky, parkovišti nebo tam, kde potřebujeme chránit přilehlý majetek. Naopak, v místech kde nebezpečí nehrozí, si můžeme dovolit nechávat sníh volně sjíždět ze střešních ploch. Ulehčíme tak krovům a vyhneme se potížím s rychlým táním větší masy sněhu v jarních měsících.
Odpovědnost za škodu vzniklou pádem laviny ze střechy nese majitel objektu. Při pádu na člověka to může znamenat vážné nebo dokonce smrtelné zranění. Když má majitel domu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě, je například motoristovi škoda na zničeném autě zpravidla proplacena z tohoto pojištění. Majitel však musí pojišťovně prokázat, že učinil taková opatření, která by minimalizovala riziko, což v normami vymezených oblastech zahrnuje i odpovídající množství bezpečnostních prvků s platným atestem. V opačném případě může pojišťovna výplatu pojistného plnění dokonce odmítnout. Cena střechy tvoří zhruba 10 - 20% celkové ceny domu. Nejedná se tedy o malou částku. Nešetřit na střeše a kvalitním zabezpečení, je klíčové, zejména pokud je cena těchto výrobků zlomková v porovnání s cenou celé střechy a také v porovnání s krytím nákladů v případě úrazů a škod.
