„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
Epizoda z dětství
Vypalování trávníků a strnišť je už zakázáno dávno a tento zákaz měl vlastně širokou podporu. Kromě jiného je to především nebezpečné. Obzvláště za suchého a větrného počasí. Pamatuji, jak jeden kamarád v dětství (pubertě) inklinoval k pyromanii. Všude se pořád snažil něco zapalovat. Šli jsme se na podzim projít, zevlovat a lumpačit k místní pískárně, což vlastně byla vodou naplněná díra v zemi po těžbě písku, okolo které si příroda vzala, co mohla. Všechno zarostlo a bohužel byla většina starého porostu suchá. Hoch se nám na chvíli ztratil z dohledu a najednou vidíme vyšlehnout plameny, které se rychle šířily větrem dál a on prchá k domovu. Měl v kapse schovaný podpalovač PEPO a sirky. Použil je. S bratrem jsme ho doběhli, dostal pár facek, i když byl o 2 a 4 roky starší (byli jsme 2), strhli jsme z něj kabát a donutili ho s námi hasit. Jinou možnost než použít svrchní část oděvu jsme neměli. Strategie nás napadla okamžitě, zřejmě pod vlivem četby dobrodružné literatury, bušit do ohně po okrajích, aby se nerozšířil hlavně k blízkému stohu se slámou. To by byl průšvih jako Gerlachovský štít. Povedlo se, ale většina porostu okolo pískárny lehla popelem. Dotlučení, vyuzení a umazaní černí jsme se vrátili domů a večer si přišla jeho maminka stěžovat, cože jsme to s jejich chlapcem udělali. A proč má zničený kabát. Dostali jsme doma za vyučenou, ale naštěstí se nic horšího nestalo. Jenom pár myslivců kroutilo hlavami, kdo to mohl udělat, ale důkaz neexistoval. Strniště a suché travní plochy, svahy a meze rozhodně nevypalovat! Radši si mačkat akné u zrcadla.
)
Zákaz pálení listí a trávy, nyní úplně všude. Nový zákon ruší dosavadní povolení (výjimky) obecními vyhláškami
Letos na jaře si ale nezapálíte ani ohýnek, na kterém byste chtěli spálit suchý materiál, který jste posbírali po zimě při jarním úklidu. Kdo to nestihl do konce února, má smůlu. Popadané listí, které bylo použito třeba i jako mulč, vyhrabaná suchá tráva, uschlé zbytky rostlin po jarním řezu včetně torz loňské hmoty okrasných travin, prostě nic, nikdo a nikde. Novela zákona o ochraně ovzduší to od letošního března plošně zakazuje. Staré obecní vyhlášky jsou se svými výjimkami už k ničemu. Jinak řečeno, vlastně jde o to, aby se nic nepálilo bez jakéhokoli dalšího účelu, třeba alespoň opékání špekáčků. Ale hlavně nic kontaminovaného. Jste vegetariáni? Přesto si připravte nějaký ten špekáček v mrazáku, „kdyby přišla kontrola do lesa“, jak se říkalo v jednom starém vtipu. Vytáhnete špekáčky z mrazáku a účel je na světě. Paprika by nemusela jako argument stačit. Byť pálíte suché dřevo.
)
Ďábel se skrývá v detailu
Ne, nenavádím ke zbytečnému znečišťování ovzduší a argumentaci, jak své činy ututlat, legalizovat, takovýto příměr napadne kdekoho, ostatně jsme Češi, ty ohebné proutky, co se zase narovnají. I Jára Cimrman učil děti, že mohou i podlézt, ale pak se zase musí narovnat. Ona i pro suchou rostlinnou hmotu navíc existuje alternativa. Tento materiál můžeme zkompostovat, vyhodit do hnědé popelnice, obcí přistaveného kontejneru na rostlinný bioodpad, případně odvézt na jiné místo obcí určené. Obce mají již delší dobu povinnost zajistit právě likvidaci bioodpadu. Navíc za tímto účelem mnohé rozdávaly zdarma i kompostéry. Špekáčky, klobásy, maso, zeleninu, to všechno můžeme nadále na ohni opékat a grilovat, ale jenom na suchém dřevě či dřevěném uhlí, nebo můžeme použít gril plynový, případně elektrický.
Je ale třeba upozornit na jednu věc, že ďábel se skrývá v detailu. Co je oním detailem? Slovo kontaminace (znečištění).
Ovšem znečištění chemickými látkami má právě ambice se postupně rozšířit na jakoukoli rostlinnou hmotu. Používají například lesníci při svém hospodaření běžně nějaké formy pesticidů stejně jako zemědělci, zahradníci a zahrádkáři? Za problém může být považován už jen sprej, kterým se dřevo označí drobnou značkou. A co když bude za chemikálii označena i pryskyřice? Aha. A problém se spalováním dřeva je na světě. Už za rohem. Mimochodem, kdo z vás měl dosud povědomí o plošném zákazu likvidace kontaminovaného rostlinného materiálu spalováním? Od letošního března?
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší totiž již dosud uváděl v § 16 odst. 4, že v otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami. Každá obec pak mohla v souladu s § 16 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění (podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). A právě mnohé obce dosud ani netuší, že je vlastně jejich vyhláška, kterou dosud upravovaly možnost pálení rostlinného materiálu, od března 2025 v rozporu se zákonem a tedy neplatná.
)
Přejeme vám příjemné letní grilovačky s rodinou a přáteli. Dokud je to ještě možné.
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší § 16 odst. 4 V otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. § 23 odst. 1b a 2b) Za přestupek lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč. |
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, idnes.cz, novinky.cz
