V čem se liší dřevěné podlahy?

Dřevěné plovoucí podlahy

Dřevěné plovoucí podlahy se rozdělují na několik podtypů, přičemž všeobecně nejoblíbenější jsou vícevrstvé lamelové plovoucí podlahy:

• Vícevrstvé dřevěné podlahy - Tyto podlahy spojují dvě příjemné vlastnosti. Nášlapnou vrstvu mají z oblíbeného dřeva a pokládka je díky tomu snadná a rychlá. Vícevrstvá dřevěná podlaha nepotřebuje žádnou finální úpravu povrchu. Více se o tomto typu dozvíte níže.
• Palubkové podlahy – Nejzajímavější palubky jsou vyráběné z borovicového dřeva, protože se po čase zabarvují do červena. Mají také více suků a vytváří rozmanitější vzhled podlahy, jsou však o něco dražší než palubky smrkové. Palubky se vyrábějí i z listnatých stromů, které mají tvrdé dřevo a představují na podlaze skutečný luxus, kterému také odpovídá jejich cena.
• Parketové dřevěné podlahy - Dříve byly parkety spojovány do stromečků, dnes se skládají do čtverců. Pokládka je rychlá, protože dřevo není napevno spojené s podkladem.
• Vlysové dřevěné podlahy - Podlaha je seskládaná z jednotlivých prkének do různých tvarů, nejčastěji stromečku. Dříve se přibíjela hřebíky na podklad, dnes se lepí k betonovému podkladu speciálním lepidlem. Údržba není náročná.

Vrstvené dřevěné podlahy

Nejčastějším typem vrstvených dřevěných podlah jsou podlahy třívrstvé. Tento druh podlah byl vyvinut kvůli rozměrové nestabilitě dřeva. Ta způsobuje, že krytina „pracuje“ vlivem různých vlhkostí a teplot a nevrací se do svého původního rozměru. Vrchní vrstva je nazývána nášlapnou a je tvořena z dekoru dřeviny, který splňuje designové požadavky budoucího uživatele. Nosná vrstva (jádro), která je sklížená kolmo k vrchní vrstvě, zajišťuje stabilitu horní nášlapné vrstvy. Poslední spodní vrstvou je pak stabilizační překližka proti příčnému kroucení, která je umístěna opět kolmo.

Povrchové úpravy vrstvených dřevěných podlah je možné volit jak lakované, tak v oleji. Několik vrstev laku je při výrobě tvrzeno pod UV lampami, které zajišťují nezaměnitelnou tvrdost povrchové úpravy. Technologické postupy při výrobě mají velký vliv na finální vzhled této podlahy. Většina těchto produktů je nejdříve povrchově upravena a poté rozřezána na jednotlivé lamely - až poté dochází k opracování na finální rozměr a vytvoření zámku, což přináší dokonalý vzhled laku (není takzvaně spadaný či nanesený v zámku).

Podle síly nášlapné vrstvy se určuje, kolik renovací (broušení) tato podlaha snese. Při každém broušení se ubrousí přibližně 1 mm. Každý druh dřevěné vrstvené podlahy je však navržen tak, aby snesl minimálně tři broušení. Za předpokladu, že interval renovací je v běžné domácnosti cca 7-10 let, je životnost této podlahy (při zajištění správných klimatických podmínek) přibližně 25 let.

Spojení jednotlivých lamel je zde formou zámku – v takovém případě jsou právě vlastnosti zámku jedním z významných ukazatelů kvality této podlahy. Plovoucí dřevěnou podlahu je ale také možné celoplošně přilepit, čehož se využívá zejména při jejím umístění na teplovodní podlahové topení. Přilepení nám zároveň zvýší šanci na renovaci a případné opravy mechanicky poškozených lamel. Přilepené lamely také lépe odolají měnícím se klimatickým podmínkám a mají tak delší životnost.

Dalším typem vrstvených dřevěných podlah jsou podlahy dvouvrstvé. Jejich velkou výhodou je především možnost instalace teplovodního topení v podlaze. Vzhledem ke konstrukci samotné lamely je nutné tento typ podlah vždy celoplošně lepit. U těchto produktů je hodnocena celková síla materiálu a síla nášlapné vrstvy. Specifické vlastnosti dřeva, jakými jsou nestabilita a tvarová paměť, sice nejsou potlačeny, nežádoucí reakce, které se projevují na vzhledu podlahy, jsou ale sníženy. Výhody a nevýhody dřevěných dvouvrstvých podlah jsou stejné jako u plovoucích dřevěných podlah. Tyto lamely jsou dodávány již s povrchovou úpravou, díky čemuž se zkracuje proces pokládky.

O výsledné kvalitě dřevěné vrstvené plovoucí podlahy rozhoduje především tloušťka vrchní nášlapné vrstvy, počet lakovaných vrstev, materiál ve středové vrstvě, druh použité dřeviny, způsob spojení jednotlivých lamel či finální povrchová úprava. Jako novinka na trhu se objevilo tepelně upravené dřevo, které dokáže zamezit tvoření spár, jež vznikají z důvodu sesychání dřeva.

Dřevěné podlahy masivní

Masivní dřevěné podlahy se dělí na lamparkety, vlisy, prkna a mozaiky. Pro všechny tyto krytiny všeobecně platí, že mají snad nejdelší dobu životnosti. Kromě toho se pyšní různorodostí povedení jednotlivých dřevin, vzorů, obrazců, formátů a díky tomu vám nabízí nespočet variant a kombinací při samotné pokládce. Měkké dřeviny jako smrk či borovice se nejčastěji pokládají na rošt přišroubováním do pera. Ostatní druhy se celoplošně lepí k podkladu. Volba povrchové varianty (olej, voskoolej, lak) vždy závisí především na tom, do jakých prostor bude krytina instalována. Typ dřeviny by měl být vybírán podle několika měřítek – podle rozměrové stálosti (tzv. procento sesychání), hustoty dřeva na m³ a tvrdosti podle Brynela.

Všeobecně platí, že dřevo je náročnější na způsob užití, údržbu, vliv vlhkosti. Na druhou stranu však přináší nezaměnitelný vzhled a specifické tepelné vlastnosti. Zvolíte-li do svého domova dřevěnou podlahu, určitě nebudete litovat.