Na co se před pokládkou parket ptáme nejčastěji?

Jaké jsou nejčastější chyby při pokládce parket?

K největším chybám dochází při přípravě před samotnou pokládkou. Nedostatečně rovný a pevný podklad, vlhkost podkladu a opomenutí pokládky parozábrany. Nerovná podlaha způsobí prohýbání parket a mohou se následně poškodit i mechanické spoje dílců (nejčastěji pero a drážka, ale i jiné, sofistikovanější). Pevnost podkladu by měla odpovídat zatížení v konkrétní místnosti, zde je nutné poradit se s odborníkem. Vlhkost betonového podkladu by neměla přesáhnout 1,5 %, parkety zásadně nepokládáme na nedostatečně vyzrálý, byť nový povrch. Při vyšší vlhkosti, především u starších objektů, je nutné nejprve položit parozábranu, která pronikání vlhkosti z podloží zabrání. Nejčastěji se používají PE fólie, překrytí mezi jednotlivými řadami fólie by mělo činit 20 cm a spoj je nutné přelepit. Též se doporučuje izolaci vytáhnout podél stěn a až po pokládce parket a montáži okrajových lišt ji zaříznout na jejich hranu.

Je nutná dilatace?

Ano, je nutné dodržet od stěn a pevně stojících předmětů dilataci alespoň 1 cm, v zásadě se doporučuje 1,5 mm dilataci na 1 metr délky pokládané plochy. Při vyšší vlhkosti či prudkém střídání teplot a s tím souvisejícím pnutí podlahy by se nám položené parkety jinak vyboulily.

Můžeme při pokládce parket použít běžný silikon?

V žádném případě! Pokud potřebujeme některou spáru (například dilatační) uzavřít, zásadně používáme k tomu určené akrylátové hmoty. Silikon nám na povrchu parket bude vadit při lakování a při jejich pozdější renovaci. Prostě bude vidět a poškodí estetický dojem z položené podlahy.

Jak parkety pokládat přes dveřní průchody?

Nejprve je nutné odmontovat zárubně dveří v ostění. Parkety totiž pokládáme zásadně pod zárubně. Případně je pokládky nových parket vhodné využít k následné montáži nových zárubní obložkových. Je-li však zárubeň pevně postavena na podlaze (například staré kovové zárubně v panelových bytech), musíme mezi zárubní a položenou plochou zachovat dilatační spáru alespoň 0,5 cm. Tu pak můžeme v horní třetině podlahy vyplnit akrylátovým tmelem k tomu určeným a spodní dvě třetiny podložíme šňůrou, nejlépe z konopí.

Vadí parketám vysoké podpatky, kolečka křesel a židlí či nábytek?

Samozřejmě vadí. Neexistují parkety, které by byly vůči takové zátěži naprosto odolné, včetně své povrchové úpravy laky, oleji či vosky. Vysoké podpatky a tedy miniaturní plocha, kterou zatěžujeme celou vahou svého těla, navíc při chůzi působí velkou zátěž. A pokud nám na podpatcích zůstanou malé kamínky, o to ještě hůř. Je tedy dobré se do místností s položenými parketami vždy přezouvat. Všimněte si, že do prostor hradů a zámků s cennými historickými parketami vás nepustí jinak než v přezůvkách. Jinak parketám způsobíme škrábance a nejen jim, například keramická dlažba bez speciální úpravy svého povrchu nám odprýskává.

Rejdovací kolečka nejčastěji kancelářského nábytku jsou odlišena barevně. Jednobarevná jsou určena pro měkké podlahové krytiny, dvoubarevná pro tvrdé. Extrémní poškození působí na parketách právě jednobarevná rejdovací kolečka, která jsou určena pro měkké krytiny. Parkety představují tvrdý povrch a proto tedy používejme zásadně kolečka dvoubarevná. Pod nožičky nábytku pak zásadně pokládejme podložky (například z PVC či korku), stejně tak i pod jeho sokly. Parkety tak ušetříme a při jejich pozdější renovaci nebudeme muset zbrousit zbytečně silnou vrstvu. Nezapomeňme, že kvalitní parkety lze mnohokrát renovovat a jsou tedy krytinou na celý náš život.

Jsou parkety vhodné pro podlahové vytápění?

Teplota na povrchu jakékoli podlahové krytiny nesmí překročit 27 ^oC a je zcela lhostejné, zda použijeme podlahové vytápění elektrické či teplovodní. Parkety jsou tedy pro podlahové vytápění vhodné stejně jako jakákoli jiná krytina, podlahové vytápění je vždy nízkoteplotní. Na druhou stranu je však právě proto vhodné tento způsob vytápění doplnit ještě i jiným, například tradičními radiátory, infračervenými panely, rekuperací vzduchu či třeba krbovými kamny nebo krbem. A ještě jednou zdůrazňujeme dodržení maximální teploty na povrchu parket, skutečně by neměla přesáhnout výše uvedenou hodnotu, ideální je podlahové vytápění nastavit na maximálních 25 ^oC. Všimněte si, že pod tradičními radiátory parkety nejvíce sesychají a tvoří se mezi nimi nežádoucí spáry. Vy pak vidíte pero spoje a velké praskliny ve dřevě.

Poškozuje parkety UV záření?

Ano i ne a poznáte to jednoduše. Položte na část parketové podlahy koberec a po čase jej sejměte. Zjistíte, že na zakryté ploše mají parkety jiný odstín. Stejně je tomu v místech, která překrývá nábytek. Necháme-li však tato místa delší dobu opět odkrytá, odstín se nám zase srovná. Stejně si však dobře promyslete, jaký nábytek v interiéru umístíte a jak dlouho vás vlastně bude bavit. Obecně je nejvhodnější místnosti s parketami nábytkem příliš nepřeplácávat ani nazatěžovat. A pokud pod nimi máte podlahové vytápění, je skutečně zbytečný koberec. Jste-li milovníky koberců, zvolte pod ně raději třeba plovoucí laminátovou podlahu. Jinak ale působení UV záření, respektive slunečních paprsků není vůbec na závadu, prostě dřevu způsobuje naprosto přirozenou patinu.

Jak správně používat čistící prostředky a lze parkety umývat?

Pruhy či jiná poškozená místa nejčastěji způsobují čistící prostředky či dlouhodobé působení nesetřené vody, šťávy, limonády a podobně. Poškození zamezíme jedině tak, že konkrétní čistící prostředek používáme v nízké (rozumné) koncentraci a podlahu po vyčištění přeleštíme leštičem, nejlépe elektrickým. Zásadně parketové podlahy neumýváme, nečistíme je tedy na mokro. Hadr můžeme jen lehce namočit, respektive jej musíme pořádně vyždímat. A pokud nám na parkety nějaká tekutina ukápne či se vylije, je nutné ji ihned odstranit.

Jak zabránit trhlinám v parketách či odlupování dřeva?

Zabránit tomu bohužel nelze, jde o vadu, která je vlastností podmíněnou samotným materiálem. Obzvláště dubové dřevo se působením tlaku při bobtnání zvýrazní při lakování parket či jejich lepení. Vnitřní část dřeva parket je pružná, ta vnější je však křehká a právě zde dochází k trhlinám při schnutí (hovoříme též o takzvaném kornatění). Vnitřní pružné části dřeva způsobují napětí v tahu a jelikož mají dřevěné materiály sklon k zkřivení směrem dovnitř, malé trhliny skutečně vznikají právě i v parketách. Závadu odstraníme jedině výměnou poškozených dílů, případně můžeme vadná místa vysekat odpichovačem a následně vyplnit tvrdým a tedy odolným voskem. Nejcitlivější dřevinou na změny teplot a vlhkosti, nejvíce pak na rozdíly mezi létem a zimou, je buk a poté třešeň a javor. Paradoxně však platí, že právě tyto dřeviny jsou kromě dubu pro parketové podlahy nejoblíbenější.

Je možné položit parketovou podlahu v celém bytě jako jeden jednolitý povrch?

Raději ne. Nechme volný dilatační prostor pro pohyb parketové podlahy ve dveřních vstupech mezi jednotlivými místnostmi (hovoříme též o obytných zónách). Každé obytné zóně odpovídají jiné teploty, vlhkost i frekvence a způsob užívání. Případně je mezi místnostmi ve dveřním vstupu vhodné použít T – výlisky, snížíme nebezpečí vzniku mezer, vytvoříme estetický přechod a přitom si vystačíme s dilatačními spárami u stěn a pevně stojících předmětů.

Jaké dřevo se k výrobě parket používá nejčastěji?

Parkety řadíme mezi tvrdé podlahové krytiny a tomu tedy odpovídá použití tvrdých dřevěných materiálů. Pozor však, tvrdost dřeva se i přesto, že volíme stejný druh dřeviny, může v konkrétních lokalitách jeho těžby lišit. Nehraje přitom žádnou roli, zda je dřevo světlé či tmavé. Tvrdé může být dřevo světlé i tmavé, stejně tak může být i měkké. Opravdu záleží jen na druhu dřeviny a lokalitě, kde ji těžíme. A nezapomeňte, že dřevo je přírodní produkt. Každý strom je tedy originál a mezi jednotlivými díly a sériemi ze stejné dřeviny rozpoznáme optické rozdíly. Pro parkety proto platí stejně jako třeba pro keramickou dlažbu, že je nutné zakoupit určitou rezervu pro případ výměny některých dílů podlahy. To, že se dřevina jmenuje třeba kanadský javor, neznamená, že byla těžena zrovna v Kanadě a dokonce ve stejné lokalitě, a že po letech pořídíme stejný odstín parket.

Olejový či lakovaný povrch?

Pokud nechcete o povrch parket stále pečovat, je vhodnější lak. Mnohem lépe však vypadá povrch olejový a navíc umožňuje lokální opravy. Přitom platí, že míra nezbytné péče o povrch podlahy je přímo závislá na zátěži a tedy frekvenci jejího používání. U každého zakoupeného přípravku je však nutné důkladně se seznámit s návodem na použití, respektive jeho technickým listem.

Kolikrát můžeme parkety renovovat?

Při každé renovaci zbrousíme parkety cca o 0,5 mm, záleží však na rozsahu jejich poškození. Pokud je tedy vrchní tloušťka parket 4 mm, můžeme je renovovat třikrát až maximálně čtyřikrát. Obecně platí, že čím je vrchní vrstva parketové podlahy silnější, tím častější renovaci si můžeme dovolit. Jelikož však před potřebou další renovace parketová podlaha vydrží v bezvadném stavu řádově desítky let, je taková podlaha určena až pro několik generací. Pokud však parkety pokládáme v prostorách s předpokládanou velkou zátěží, raději volíme díly s vrchní vrstvou silnou alespoň 6 mm.

Jaké klima je dobré udržovat v prostorách s parketami?

Parkety vyžadují stejné klima jako lidé. Tedy relativní vlhkost vzduchu mezi 40 a 60 procenty a průměrnou a pokud možno stálou teplotu 20 ^oC. A stejně tak jako lidé vyžadují parkety v zimě, kdy může být vzduch v interiéru nepříjemně suchý, použití zvlhčovače. Stejně tak jim prospívá i přirozené udržování vlhkosti vzduchu pomocí pravidelně zalévaných pokojových rostlin. Určitě se však vyhněme pokládce parket v koupelnách. Na rozdíl od lidí není parketám prostředí koupelen příjemné.