Suterén je část budovy, která je zcela nebo částečně zapuštěna v terénu. Dříve byly tyto prostory využívány jako sklepy, sklady a případně i jako dílny. Na konci 19. století, kdy docházelo k čilému stavebnímu ruchu, se začalo využívat i ne příliš příznivě položených pozemků ve svazích. Díky rozdílné výškové úrovni v půdorysech staveb začala vznikat podlaží z jedné strany nad nebo v úrovni terénu, z druhé strany pak zcela zapuštěná. Tyto prostory bývaly velmi často využívány jako byty. V současné době jsou suterénní prostory využívány komerčně (kanceláře, galerie, archivy či restaurace). To s sebou pochopitelně přináší i podstatně vyšší nároky, na které se v době výstavby ani v době pozdějšího využívání nehledělo. A tak dochází k nejrůznějším poruchám a vadám.

Poruchy se projevují deformací a trhlinami. V případě deformace jde o změny tvaru konstrukcí (posuny, boulení, pootočení a podobně). Trhliny způsobuje překročení pevnosti materiálu konstrukce.
Trhlina aktivní se zmenšuje nebo zvětšuje podle měnících se faktorů, které poruchy způsobily.
Trhlina neaktivní je otevřená spára mezi dvěma částmi konstrukce, která na její stav nemá žádný vliv. Spáry jsou oddělené a nespolupůsobí.

Trhlina aktivní může přejít do fáze neaktivní, ale také naopak. Proto odborníci doporučují sledovat stav během delšího časového období, alespoň jednoho roku, kdy dojde k většině možných změn ovlivňujících poruchu. Jednorázové zjišťování stavu nijak nepomůže.

V suterénech s více místnostmi vznikají trhliny často u otvorů. Oslabuje se tak vnitřní zeď jak ve stěnách, tak i v klenbách. Svislé trhliny propojené se sítí drobnějších trhlin se objevují u zdiva komínů. V dnešní době už se topeniště ve sklepích objevuje velmi málo. Častější jsou u sklepů, které byly původně v nadzemním podlaží.

Čím jsou poruchy a vady způsobeny:
  • vlivem vlastností materiálu
  • konstrukčním uspořádáním
  • změnou využití
  • nevhodnými, změněnými či špatně odhadnutými úpravami
  • novými stavbami v okolí
  • novým provozem v okolí
Foto STOMIX.
Foto STOMIX.
Vady základů mohou způsobit buď nedostatečná velikost či tvar základu, ale také nevhodné vlastnosti základové zeminy. Často se stává, že dojde ke stlačení základové zeminy a to má za následek poklesnutí postižené zdi.
V horším případě dojde k nerovnoměrnému poklesnutí. Základ si sedá nerovnoměrně a pootočí se, což může vést k velkým deformacím a poruchám veškerých nosných konstrukcí sklepa. Nerovnoměrný pokles po délce základu může zapříčinit poklesy a deformace nosných zdí suterénu i nadzemního podlaží.

U stěn jsou časté plošné deformace, které navíc doprovázejí trhliny. Na vnější plochu působí tlak zeminy a zdivo se vytlačuje. V horní části zdi se projevují síly od klenby, které mají opačný směr. Vzniká tak efekt dvojice sil, který může zapříčinit až destrukci klenby a poškození nebo dokonce zhroucení zdi.

U stěn se negativně projevuje přezdívání a dozdívání – například při změně funkčnosti sklepa. Zdivo často nebývá provázáno a únosnost zdi se zmenšuje. Své statické opodstatnění po nějaké době ztratí i dodatečné opravy, které měly za úkol zesílit neprovázané zdivo. Kvalitu zdiva a především pojiva může navíc negativně ovlivnit vlhkost a chemické změny, které snižují jeho výslednou pevnost.

U starších suterénů nejsou žádnou výjimkou klenby. Ty jsou na zatížení hodně citlivé. Pro trhliny v klenbách byly stanoveny průběhy deformací, poloha a tvar v závislosti na zatížení a poklesu či posunu podpory klenby.
Největším problémem zůstávají poklesy či posuny opěr.

Více v příštím díle…