Postavte si levný a kvalitní dům

Ke stavbě nosných stěn a příček můžeme použít cihelné bloky (včetně těch broušených), pórobetonové tvárnice, dřevěné materiály (kulatina na sruby, masiv pro roubenky, rámová konstrukce dřevostavby, montované domy z OSB desek, …), betonové tvárnice (ztracené bednění), keramzitové tvárnice, lisovanou slámu a další materiály. Zajímá nás především účelnost a finanční výhodnost použitých materiálů a také pracnost výstavby společně s potřebou dalších doplňkových materiálů.

Oblíbené tvárnice

Bez ohledu na materiál, který je při jejich výrobě použit, jsou tvárnice „zbožím číslo 1.“ Výstavba z tvárnic je rychlá, moderní materiály umožňují minimální tloušťku malty a v případě broušených cihelných tvárnic lze maltu dokonce nahradit PUR pěnou. Práce s tvárnicemi je vlastně hrou se stavebnicí. Nabízeny jsou ucelené stavební systémy včetně rohových tvarovek, překladů, spojovacího materiálu a dalšího sortimentu. Funkčnost tvárnic navíc zdůrazňují dutiny v tvarovkách pálených, které tepelně izolují, navíc mohou být vyplněné nikoli jen vzduchem, ale i jiným a mnohem účinnějším tepelným izolantem. Keramika je však křehký materiál, není vhodný k dodatečnému řezání (proto je nabízena ucelená řada produktů včetně „rohovek“), řezání navíc snižuje tepelně izolační vlastnosti keramických tvárnic s dutinkami. Průměrná cena zdících tvárnic se pohybuje kolem 1.000 korun za m² včetně tenkovrstvé malty či zdící pěny a včetně práce, u tvárnic zateplených je cena vyšší až o 700 korun za m². Cena samotného zdiva začíná na 650 korunách za m².

Snadno se naopak řežou tvárnice bílé – pórobetonové. Vzduchové bublinky v jejich hmotě navíc snižují hmotnost materiálu a usnadňují tak ještě více práci s ním. Zdění s pórobetonovými tvárnicemi je opět tenkovrstvé, jejich nevýhodou je však nasákavost. Pokud přijdou do styku s vodou, dlouho vysychají. Navíc vyžadují poměrně silnou vrstvu teplné izolace z vnější strany. Potřeba dodatečné tepelné izolace zdražuje toto zdivo až na 1.800 korun za m² včetně pojiva, materiálů pro zateplení a provedených prací. Samotná cena zdiva začíná na cca 500 korunách za m².

Betonové tvárnice jsou nabízené ve třech základních podobách: jako ztracené bednění, tvárnice zdící a příčkovky. Běžně je uváděna velmi nízká cena betonových tvarovek, ty jsou však duté a dutiny se vylévají betonem. Celková cena zdění způsobem ztraceného bednění se tedy skládá z více položek – základní ceny tvarovek, ceny betonu, kterým je vyléváme, použití čerpadla na beton, vyšší pracnosti, vnějšího zateplení a také náročnější vnitřní úpravy povrchů. Vyšplhá se tak přes 2.000 korun za m², přestože cena samotných tvarovek začíná na 300 korunách za m². Zdivo navíc dlouho vysychá, má vysoký difuzní odpor, zdění může provádět pouze odborná firma (stavba svépomocí je iluzí). Ztracené bednění se proto většinou používá pouze v základech domů.

Další alternativou betonových tvarovek je keramzit - lehký keramický beton z pórovitých kuliček z pálené hlíny, které jsou betonem jakožto pojivem držené v kompaktních tvarech. Keramzit nevyžaduje dodatečnou tepelnou izolaci, je to však velice drahý materiál a jeho výroba je energeticky extrémně náročná – z keramzitu levný dům postavit nelze! Jen samotné tvarovky pořídíte od 750 korun za m². Ty se dále vylévají betonem (beton + čerpadlo) a náročnější jsou také vnitřní povrchové úpravy. Výhodou je využití tvárnic jako pohledových z vnější části.

Sendvičové zdivo

Montované domy se mohou zdát na první pohled výhodnou cenovou alternativou. Pozor však, za 1 m² utratíme včetně prováděných prací přes 2.200 korun. Nelze stavět bez těžké stavební techniky, výstavba je v součtu časově náročná (my sice vidíme rychlou montáž na místě, jednotlivé díly se však musí nejprve vyrobit v hale, poté až jsou dopravovány na místo). Důležitá je u sendvičů také volba tepelné izolace, pokud není použita minerální vlna, mají stěny sníženou požární odolnost. Víceméně je výhodou malá tloušťka stěn a tedy úspora podlahové plochy a také tepelná izolace již instalovaná v sendviči – domy není třeba zateplovat dodatečně. Základním konstrukčním prvkem sendvičových stěn je masivní dřevo, stěny jsou pak ze sendvičových panelů (dřevoštěpková deska + izolační materiál + sádrokarton, případně dřevěný obklad). Alternativou montovaných domů se sendvičovými stěnami jsou betonové panely. V tomto případě je však nutná dodatečná tepelná izolace z vnější strany.

1. Dřevo

Sruby a roubenky jsou na první pohled velmi krásné (samozřejmě podle individuálního vkusu) a přírodní stavby. Tento způsob výstavby však přináší řadu problémů. Předně materiál dlouho pracuje, vy dokonce slyšíte zvuky. Není pravdou, že je možné srub či roubenku okamžitě zabydlet. Materiál se po výstavbě musí naopak nechat dostatečně vyschnout a poté se znova opravuje izolace mezi jednotlivými díly. Kvůli neustálému pohybu materiálu například nelze kotvit zavěšené skříňky nahoře i dole, je to možné pouze v jedné rovině - nahoře. Další nevýhodou je poměrně vysoká cena těchto domů, byť bývá inzerován pravý opak. Velmi náročné je opracování jednotlivých dílů a s tuzemskými dřevinami si v žádném případě nevystačíme. Dováží se ze severských zemí, ale třeba i ze Sibiře.

Levnější variantou dřevostaveb jsou rámové konstrukce, typické třeba pro USA a Kanadu (80% výstavby). V těchto zemích je dřevěného rámového stavebního systému využíváno právě pro nízkou cenu výstavby a minimální podíl speciálních tesařských prací. Naopak se tento postup začal využívat v době, kdy si ohromný nápor přistěhovalců do Ameriky vyžádal rychlou, jednoduchou, řemeslně nenáročnou a snadno recyklovatelnou výstavbu. U nás však mají rámové konstrukce jeden velký problém, nejsou zde tradiční, není poptávka po takových domech a stavební firmy s nimi nemají zkušenosti. Je to ale škoda, protože levnější výstavbu z levného materiálu si lze jen těžko představit. V USA se paradoxně staví lehké rámové konstrukce i v oblastech, které bývají postižené hurikány. Důvod je nasnadě – velmi rychle a snadno se postaví domy nové.

Alternativní materiály

Na trhu je nabízena celá řada alternativních materiálů s nálepkou eko. Počítejte však s tím, že co je „eko,“ může (ale nemusí) být „eko drahé.“ Byť jsou prvotními surovinami materiály jako sláma, konopí, hlína (hliněné omítky) a další. Víceméně se uvádí, že domy ze slámy lze pořídit levněji než domy zděné, přitom dosahují vlastností domů pasivních. Je však rozdíl mezi alternativním domem ze slaměných balíků a domem z lisovaných slaměných panelů. A to samozřejmě právě i cenou.

Z výše uvedených informací je patrné, že na první pohled levné materiály se nám mohou při výstavbě pořádně prodražit. Naopak je vidět, že si velice dobře stojí klasika v moderní úpravě - broušené keramické cihelné bloky, že jim celkem zdatně konkuruje pórobeton, a že nejlevněji lze postavit dřevostavby rámové konstrukce. Což je ale právě u nás značný problém technický a problém know how (vědět jak). Alternativní materiály, které výstavbu zlevní, jsou pouze ty skutečně přírodní, nikoli certifikované výrobky z alternativních materiálů. A pokud dřevo, pak platí, že "není dřevo jako dřevo." Přeprava a pořízení dřeva ze skandinávských zemí či Sibiře skutečně nejsou levnou záležitostí. Z uvedených orientačních cen je patrné, že cena za práci je značnou položkou rozpočtu a pokud je to jen trochu možné, vyplatí se při maximální snaze o finanční úspory stavět svépomocí.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com