Na bambus, nejrychleji rostoucí dřevinu na světě, sice jilm sibiřský čili turkmestánský brest nemá, mezi u nás vysazovanými dřevinami pro živé ploty je však opravdu nejrychlejší. Navíc jej lze právě kvůli rychlým přírůstkům pěstovat i na štěpku, tedy pro potřeby spalování biomasy. Pro srovnání, bambus dovede narůst v ideálních podmínkách až o 1 metr denně, zato jilm sibiřský až o 1,4 metru ročně, obvykle je to však méně. V reklamě marketéři sní až o dvou metrech za rok, to je však iluze.
)
Jilm sibiřský je extrémně odolný, ale příliš pije
Jilm sibiřský neboli turkestánský brest (Ulmus pumila) je nejen velmi rychle rostoucí, ale i odolná dřevina. Výborně snáší mrazy až -35 stupňů Celsia, nevadí mu průmyslové exhalace a snese jakékoli tvarování, tedy řez, po kterém znova ochotně obrůstá. Ne náhodou lze z této dřeviny pěstovat i nádherné a ceněné bonsaje, stejně jako statné a staré velikány. Jeho stinnou stránkou je, že potřebuje mnoho vody, za sucha je prostě třeba stále zalévat. Ne nadarmo se říká “roste jako z vody“, pro jilm to platí obzvláště, stejně jako pro skutečného rekordmana mezi dřevinami – bambus. Další stinnou stránkou jilmu sibiřského je, že jde o dřevinu opadavou, Kdo touží po stálezeleném živém plotě, musí sáhnout po jiném krasavci.
)
)
Od křídy až po velké válečné vymírání jilmů
Kde se vzalo slovo brest? Dříve se jilmům (Ulmus) říkalo břest, ale též vaz, což již zůstalo jako přídomek jedinému druhu (jilm vaz). Jilmy jsou opadavé anebo částečně opadavé listnaté dřeviny (stromy a keře) z čeledi jilmovité (Ulmaceae). Poprvé se jilmy objevují na scéně po takzvaném velkém vymírání na konci křídy (před cca 66 miliony let). Původně sice jilmy pochází ze střední Asie, dnes je však najdeme po celé severní polokouli až po rovníkovou Indonésii. Do Evropy se jilmy dostaly ve třetihorách a zalednění později přežily na jihu a jihovýchodě kontinentu. Na našem území se pak objevily až před cca dvanácti tisíci let. A teprve před cca deseti tisíci lety se stávají běžnou součástí smíšených teplomilných listnatých lesů. V 18. a 19. století zažily okrasné kultivary jilmů v Evropě renesanci, lidem se zalíbila rychlost růstu i rozmanitost forem jilmů. Jenže přišla první světová válka a s ní související devastace přírody (hlavně v Německu). Oslabené populace jilmů pak byly napadeny takzvanou grafiózou jilmů, což je houbová choroba, která dokonala dílo zkázy.
)
Zdobný především listy
Jilm sibiřský je zdobný malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje listů jsou pilovité a olistění je v sezóně velmi husté. Na jaře vypadají keře, jako by byly poseté zlatavými lístečky, které postupně sílí a mění barvu od světle zelené až na sytě zelenou. Statní jedinci solitérních jilmů mají silně rozpraskanou borku a dorůstají výšky až 16 metrů a více. Nám však jde o živé ploty, proto nás naopak čeká pravidelný řez, abychom nevypěstovali solitérní velikány.
Pěstování jilmu sibiřského
Pokud nemáte dostatečně vlhký pozemek a navíc u vás hrozí sucha a to dokonce taková, že byste nesměli zalévat, do jilmů sibiřských neinvestujte. Jejich žízeň je opravdu náramná a dostatek vody pak odpovídá přírůstkům mladých sazenic. Pokud však již keře dosáhnou požadovaného rozměru, stačí jim vody již málo. Jejich růst se tak alespoň zpomalí a naší jedinou potřebnou péčí bude pravidelný řez do požadovaného tvaru.
)
)
Jestliže se sucha zrovna ve své lokalitě nebojíte, s chutí se můžete do výsadby živého plotu z těchto jilmů pustit. Sazenice sázíme ve vzdálenosti alespoň 25 cm od sebe, abyste dosáhli dostatečně hustého porostu. Přesto však na zimu každoročně po opadu listů porost prořídne. Chcete-li opravdu odolný živý plot, neprostupný, je nezbytné kombinovat sibiřský jilm se stálezelenou dřevinou v popředí či pozadí, případě s klasickým plotem, třeba pletivovým.
V podobě živého plotu je třeba jilm sibiřský pravidelně tvarovat, a že to bude každoročně opravdu hodně živé hmoty, která zůstane na zemi. Dobrou zprávou je, že ji můžete štěpkovat či nadrtit a topit s ní po usušení. Případně lze tuto hmotu v zahradě každoročně přidávat kamkoli za účelem mulčování. A to je velmi chytré řešení.
)
Velmi rychlý růst, i když...
Již jen z důvodu tvarování je v reklamě běžně uváděných až 1,8 metru vzrůstu nesmyslných. I když to ale bude jen metr a po řezu zbude každoročně jen půl metru, jde o růst velice rychlý. Všeobecně je uváděna hodnota 1,5 metru za 2 roky, i 1 metr za dva roky je však hodně. A kromě vytvoření dostatečného soukromí za takovým plotem ve vegetačním období funguje jilm sibiřský výborně i jako protihluková bariéra a bariéra proti prachu z okolí. Stejně tak výborně funguje jako větrolam na návětrných stranách pozemků.
)
)
Ideální dobou výsadby je říjen až začátek listopadu
Ideální čas na výsadbu jilmu sibiřského je v říjnu a na začátku listopadu, tedy ještě nyní! Zakoupené sazenice je nutné sestřihnout na výšku přibližně 30 cm, načež nám sazenice do zimy dobře zakoření a na jaře rychle obrazí. Přírůstek bude již v prvním roce značný do výšky i šířky. Snadné tvarování dřeviny navíc umožní popustit uzdu fantazii. Stejně dobře jilm sibiřský roste v teplých oblastech jako v chladném podhůří. Jilmy můžeme pěstovat i jako volně rostoucí okrasné keře zastřihávané jen shora, pokud však chcete rychle získat dlouhý stín, je řez naopak nežádoucí jakýkoli. Životnost živého plotu z jilmu sibiřského je přibližně až šedesát let. Po celou dobu zdola nevyholuje, proto si drží po celou svou životnost ochrannou funkci. Navíc není složité po tak dlouhé době živý plot obnovit. Opět vyroste velmi rychle, doslova za několik let.
Zdroj: www.zivyplot.cz, sekvoj.cz, magazinzahrada.cz, abecedazahrady.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
)
Další rychleji rostoucí dřeviny v číslech
- Vrba košíkářská (Salix viminalis) - rychlost růstu až 100 cm za rok
- Topol osika (Populus tremula) - až 80 cm za rok
- Olše lepkavá (Alnus glutinosa) - až 60 cm za rok
- Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) - 20 až 40 cm za rok
- Tavolník (Spiraea) - 30 až 60 cm za rok
- Líska obecná (Corylus avellana) - 40 až 60 cm za rok
- Buk lesní (Fagus sylvatica) - 40 až 60 cm za rok
- Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii) - 50 až 60 cm za rok
- Pukol okrouhlolistý (Lagerstroemia indica) - až 60 cm za rok
- Třešeň Yoshino japonská (Prunus x yedoensis) - až 60 cm za rok
- Pámelník (Symphoricarpos) - až 60 cm za rok
- Hloh (Crataegus) - až 60 cm za rok
- Ptačí zob (Ligustrum) - až 50 cm za rok
- Tis červený (Taxus baccata) - až 50 cm za rok
- Bříza bělokorá (Betula pendula) - až 40 cm za rok
- Javor červený (Acer rubrum) - až 40 cm za rok
- Zerav (Thuja) - 20 až 35 cm za rok
- Habr (Carpinus) - 25 až 35 cm za rok
- Dřišťál (Berberis) - 20 až 30 cm za rok
- Šeřík (Syringa) - 20 až 30 cm za rok
- Jalovec (Juniperus) - 10 až 20 cm za rok
Další články o rychle rostoucích dřevinách
- Jaké dřeviny se hodí pro rychle rostoucí živé ploty
- Jilm sibiřský, ideální dřevina pro rychle rostoucí živý plot
- Znáte rychle rostoucí dřeviny?
- Pavlovnie plstnatá, rychle rostoucí císařský strom s nádhernými květy
- Jak ubrzdit rychle rostoucí rostliny, aby nepohltily celou zahradu
- Rychle rostoucí dřeviny, kterými vytvoříte v zahradě stín opravdu rychle
- Jak založit pěstební plochu japonského topolu
