Příhraniční metropoli Tijuana jsme si v kontextu amerických akčních krimifilmů navykli vnímat jako nejnebezpečnější město světa. Realita je ovšem o poznání méně dramatická, byť tohle sídlo prostě nese nezbytné neduhy spojené s nahuštěním 1,5 milionu lidí, v těsném sousedství s dalšími dvěma miliony obyvatel sousedního San Diega. Což jsou dvě množiny, které se vzájemně překrývají. Spousta rodilých Američanů raději bydlí na mexické straně hranice, protože ceny nemovitostí a hypoték jsou tu pětinové.
)
)
Za čilým ruchem na zdejších městských hranicích tak nejsou odpovědné tolik drogové kartely, jako zástupy Američanů, dojíždějících pravidelně do práce. Klima v Tijuaně nicméně vražedné je. Byť je celé Baja California vnímáno jako světový ráj surfařů, ve svých pevninských partiích je především vyprahlou pouští. Přímo v centru pak mohou letní teploty dosahovat extrémů čtyřicítek ve stínu. Je to místo, kde se bez klimatizace dá žít jen stěží. A provoz výkonné klimatizace pochopitelně levné bydlení prodražuje.
)
)
Chytrá architektura nabízí odpovědi
Pokud se tedy chytře neadaptujete na místní podmínky dobrou architekturou, stejně jako majitelé domu TLP House, za jehož projektem stojí architekti ze studia T38. Ti zužitkovali prostor stavební parcely v rezidenční čtvrti do poslední pídě, a v rámci jednoho rodinného domu vytvořili tři zdánlivě nezávislé, lichoběžníkovité hranoly, které mezi jednotlivými úrovněmi propojili skleněnými bloky a výplněmi. A matematika vypovídající, že tři je větší než jedna, tu rázem úplně přestala platit.
Rozdělení jednoho objektu do tří víceméně nezávislých svazků vyústila v nižší náklady na spotřebu energií, potřebnou ke klimatizaci. Může za to úsporné monolitické vyvedení fasád, dobře odvedená práce s orientací stavby ke světovým stranám a rozumně pojatým dispozičním plánem. Jeho pointou je otevírat se okny do zón, které nejsou exponované slunečním paprskům napřímo. A do míst, kam slunce pálí celý den, se nastavuje širší obvodovou zdí. Přízemí je tedy horkému slunci nedostupné, a i v největším parnu stačí klimatizovat jen část pokojů.
)
)
Jednoduché a smysluplné. Rozčlenění objektu do tří částí pomohlo vytěžit z nepravidelné parcely maximum prostoru. Ve dvou etážích se tak dobereme konečného součtu 471 metrů čtverečných užitné plochy. Což z obydlí, které zvenku vypadá jako sestava šedých hranolů, dělá prostorný zámek. Zjevně dobrým nápadem bylo i malé posunutí svazků staveb v řazení. Vznikl tím prostor pro částečný zástin oken. Byť na úkor výhledu do ulice, nikoliv však světlu.
)
)
Můj dům, můj hrad
TLP House šikovně balancuje mezi otevřeností a požadavkem na soukromí. Stísněnost je tu neznámým pojmem. Každá sekce nabízí to, co si obyvatelé žádají. Pohodu, prostor pro společné zážitky a místo, kde můžete v klidu odpočívat a nebýt rušeni. V úrovni přízemí se nachází prostorná kuchyně, která je srdcem celého domu, navazující na jídelnu. Chutně pojíst a posedět můžete však i na venkovní terase, vmáčknuté mezi první dva svazky.
)
)
Doplněním prostoru je pak ještě hlavní ložnice rodičů, a vstupní hala navázaná na garáž, zasunutou více do svahu a částečně pod úroveň terénu. V patře se nachází obytné místnosti dětí, koupelny a pokoj pro hosty a obývací pokoj, většinou ale využívaný jako univerzální hrací prostor pro děti. To vše vkusně propojené vestavěnými boxy z tvrzeného skla, a tu a tam s výhledy ve směru do zastavěného údolí metropole.
)
)
)
)
Stavbě vizuálně dominuje beton: pevný a stabilní, s vynikající tepelnou bilancí a schopností zadržet negativní vliv teplotních skoků na vnitřní prostředí. A v zásadě také materiál dostupný a levný. Jeho poněkud surové vyznění pak polidšťují obklady z opracovaného dřeva tújí. Překrývají široký vjezd do garáže, a lemují i hlavní vchod, který činí nenápadným. Ať už je problémem mexické Tijuany vražedné horko, anebo příhraniční kriminalita, TLP House rozhodně vypadá, že s úspěchem odolá veškerým příkořím.
Materiály: T38 Studio
Fotokredit: Fran Parente
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
