Kdo má rád rajčata a během roku je pořád kupuje za velké peníze, stejně jako rajské protlaky, šťávy, kečupy a jiné výrobky, určitě touží po změně. Prvním krokem je vlastní pěstování rajčat, jenže rajčata se těžko skladují, dozrálá a utržená dlouho nevydrží a nedají se zamrazit. Existují však jiné způsoby, jak rajčata uchovat až do zimy a možná i do jara a déle, vlastně až do dalších sklizní. Můžeme je zavařit, usušit, z usušených vyrobit rajčatový prášek, naložit na mnoho způsobů a vyrobit z nich třeba domácí kečup.
Když je rajčat přebytek
Když je rajčat v zahradách a sklenících enormní přebytek, není je komu darovat, okolo vás jich mají přebytek všichni. Možná tak ještě se zeptat kolegů v zaměstnání, kteří žijí ve městě a nemají zahrádku. Nám samým se však tato charita vrátí už za 2 až 3 měsíce jako bumerang. Rajčata náhle nebudou žádná. Tedy ta vaše, čerstvá ze zahrádky a zadarmo. A nejen čerstvá, ale ani konzervovaná. A znova budeme muset každý týden do obchodu a znova budeme láteřit nad tou neuvěřitelnou drahotou. Pro obchodníky jsou rajčata zlatý důl a nám mohou ta z naší zahrádky naopak ušetřit peníze. Jak to udělat, abychom na rajčatech šetřili co nejdéle?
)
Voňavá rajčata z vlastní zahrádky, vyzrálá pěkně na sluníčku, s plody poškozovanými listy, kterými povívá vítr. Lahodnější nejsou. Díky mikroperforacím způsobovaným listy a snaze rostlin své plody zase hojit, jsou rajčata ještě chutnější. Pokud je ale rajčat moc, neváhejme s jejich konzervací. Vybrali jsme pro vás několik způsobů konzervace pro inspiraci, ve skutečnosti jich ale existuje ohromné množství. A mnohá hospodyně a experimentátorka by se s vámi právě o svůj recept klidně servala až do krve a vyškrábala vám oči. Některé pravidelně posílají své recepty do různých médií a soutěží. Rajčata prostě mohou způsobit až šílenství. Rajčata a jejich úpravy a využití vlastně mohou být i zrcadlem našich osobností.
)
1. Sterilizovaná rajčata bez jakékoli příchuti a nálevu, není nad přírodní chuť, ale pozor na trvanlivost
Čerstvá a zralá rajčata pečlivě omyjte a lehce vyřízněte zbytky po stopce. Podle velikosti rajčata nakrájejte na poloviny, případně čtvrtky (ale i menší kousky, třeba plátky) a naskládejte do čistých sklenic. Nebojte se přitlačit, ať se do sklenic vejde více zeleniny, rajčata obsahují mnoho šťávy a je proto zbytečné doplňovat další tekutinu. Prostě naplňte sklenice tak, aby na povrchu byla voda, rajčata to hravě dovedou i bez dolévání vody. Naplněným sklenicím otřete hrdla, shora nechte jen malou mezeru (max. 2 cm) a sklenice pevně zavíčkujte. Zásadně nepoužívejte žádné přísady ani nálevy. Rajčata pak sterilizujte při teplotě 90 °C po dobu 30 minut. Sklenice musí být po sterilizaci vzduchotěsně uzavřené. Po sterilizaci položte sklenice dnem vzhůru a nechte tak ležet klidně i do druhého dne. Po otevření sklenic v budoucnu rajčata snadno oloupete a díky přírodní chuti bez přísad je lze použít jakkoli, do jakéhokoli pokrmu. Určitě to však nedělejte s rajčaty z hypermarketů, jelikož obvykle nemají žádnou chuť, jde jen o hmotu, kterou je třeba dochucovat a jejíž sterilizace nedává smysl, natož drahý nákup ve velkém. Pokud chcete sterilizovat rajčata oloupaná, musíte je ještě v celku spařit horkou vodou a oloupat. Až poté je krájejte na menší kousky a vkládejte do sklenic. Zavařit je však lze i v celku, ovšem budete potřebovat nálev.
)
2. Zavařená osolená rajčata ve vlastní šťávě aneb sůl jako konzervant
Rajčata omyjte a pokrájejte na menší kousky. Ty osolte a počkejte přibližně 20 minut, aby rajčata pustila šťávu. Na každý kilogram rajčat počítejte zhruba se lžičkou soli. Poté rajčata plňte do sterilních zavařovacích sklenic a to včetně šťávy, kterou pouští. Recept je vlastně stejný jako předchozí, jen s tím rozdílem, že nám při sterilizaci ještě pomáhá sůl. Každou sklenici naplňte cca 2 cm pod horní okraj tak, aby nahoře byla tekutina a uvnitř (pod hladinou) žádný vzduch. Okraje sklenic otřete, sterilizujte víčka, sklenice pevně uzavřete a sterilizujte opět při teplotě 90 °C po dobu 30 minut. Ideální jsou zavařovací hrnce, které již nejsou v dnešní době cenově nedostupné (běžný stojí do 5 tisíc korun). Po sterilizaci položte sklenice dnem vzhůru a nechte tak ležet klidně i do druhého dne. Poté uložte do spíže či sklepa. Recept lze ozvláštnit bylinkami dle své chuti (bazalka, česnek, tymián, chilli papričky atd.).
3. Rajčata naložená v oleji s bylinkami, řešení pro odvážné hospodyně
Další zajímavý recept radí nakrájet rajčata na poloviny, položit (vyskládat) na plech potřený olivovým olejem řezem vzhůru a dát péct na cca 40 minut při teplotě 180 °C. Zatímco se rajčata pečou, připravte si nálev. Potřebovat budete jemněji pokrájený česnek a větvičky tymiánu. Mezi 2 půlky upečených rajčat vždy vložte trochu česneku a tymiánu a vkládejte je do sterilních sklenic. Opět se nebojte pořádně máčknout. Nakonec obsah sklenice zalijte olivovým olejem přibližně 1 cm pod okraj a nechte chvíli uležet. Chuť bylinek se do rajčat pěkně vsákne. Poté sklenice opatřete víčkem a uchovávejte v chladu (v lednici). Je třeba v tomto případě kontrolovat trvanlivost. Obsah nebyl sterilizován. Kromě tymiánu a česneku lze experimentovat i s jinými bylinkami.
)
)
4. Domácí kečup z rajčat, kam se na něj ten z obchodů hrabe
Při přípravě domácího kečupu můžete použít různé ingredience, chutím a experimentům se rozhodně meze nekladou. Pro inspiraci jsme vybrali recept, kde na 1 kg rajčat potřebujete cca 2 cibule (100 g), 2 jablka (100 g), 3 bobkové listy, trochu hřebíčku, trochu nového koření, trochu pepře, špetku skořice, cca 70 ml octa, 50 ml vody, špetku soli a lžíci cukru. Příprava trvá cca 15 minut, směs vaříme cca 90 minut.
)
Zásadní je pro kečup výběr měkkých, šťavnatých a sladkých rajčat. Cibuli i rajčata nakrájíme na kostičky, jablka oloupáme a nastrouháme, vše dáme i se šťávou, kterou krájená rajčata pustí, do hrnce, a přidáme ostatní ingredience s výjimkou cukru. Poté směs vaříme cca 90 minut bez pokličky a občas promícháváme (záleží na nádobě, ve velkém woku se nám směs připalovat nebude). Až ke konci vaření přidáme cukr a ochutnáme, případně ještě dochutíme (ocet, sůl, cukr). Vychladlou směs rozmixujeme (až 2 minuty) a pokud se nám směs zdá ještě příliš tekutá, znova ji povaříme, dokud nezhoustne. Nakonec ji přepasírujeme přes síto, aby byla opravdu hebká. Bobkové listy je dokonce nejlepší spolu s hřebíčkem, novým kořením a celým pepřem před mixováním vyjmout. Takto vyrobený kečup plníme do sklenic (raději menších, tedy užších a vyšších). Po vychladnutí vše uchováme v chladu lednice. Přistoupit můžeme i ke sterilizování obsahu v uzavřených sklenicích. Nakonec sklenice obrátíme dnem vzhůru a necháme tak vychladnout. A pozor, sterilní musí být nejen sklenice a jejich hrdla, která po naplnění ještě očistíme, ale i víčka. Právě na nich se často drží plísně a nečistoty.
)
5. Sušená rajčata naložená v nálevu
Sušení rajčat je skvělý trik, jak jejich životnost prodloužit maximálně a přitom zachovat nejlépe jejich chuť a vůni. Právě díky sušení totiž bude chuť zralých rajčat ještě intenzivnější. Sušená rajčata však neukládáme jako třeba datle a fíky, ale po sušení je nejlépe nakládáme. K sušení rajčat je nejlepší využít troubu. Na plech položíme papír na pečení a rozložíme na něj napříč rozříznutá rajčata. Každé rajče osolíme a můžeme i okořenit (třeba sušenou bazalkou). Troubu rozpálíme na 180 °C a 30 minut rajčata sušíme (vlastně pečeme), poté ubereme teplotu na 140 °C a při této teplotě přidáme dalších 30 minut a nakonec ještě 30 minut při teplotě 100 °C. A pozor, toto je jen jeden z možných postupů, jiní například radí sušit rajčata v troubě při teplotě 80 až 90 °C po dobu cca 10 až 12 hodin.
)
Usušená rajčata vyjmeme z trouby a necháme vychladnout. Vzhledem k energetické náročnosti procesu je ideální mít v troubě naráz 2 až 3 plechy rajčat. Do předem připravených sterilních sklenic ukládáme rajčata spolu s česnekem nakrájeným na plátky. Opět se nebojíme sklenice pořádně napěchovat. Podle plánované spotřeby volíme různé velikosti sklenic. Nakonec obsah zalijeme olivovým olejem, aby rajčata byla ponořená, a je hotovo. Sklenice zavřeme a uložíme do chladu, nejlépe do lednice.
)
6. Sušení rajčat na slunci, starodávná a stále fungující klasika
Pokud se chcete přiblížit svým předkům, usušte si rajčata na sluníčku. Lidé používali tento postup po staletí (přesná datace není známa) a rajčata sušená na slunci si držela vynikající chuť. Nespotřebujete žádnou energii, chce to však trpělivost a vhodné počasí – suché, teplé a slunečné. Pokud se počasí často mění, je vlhko, případně sluníčko svítí jen pár hodin denně, nezkoušejte to.
)
Dále jsou zapotřebí větší síta, pod kterými musí proudit vzduch, podložíme je proto třeba latěmi či cihlami. Síta lehce potřete olejem, aby se rajčata při sušení na síta nelepila, rajčata pokrájená na poloviny na potřená síta rozložte řezy vzhůru a jen mírně posypte solí (někdo říká mořskou, ale stačí i obyčejná kuchyňská). Posypat též rajčata můžeme bylinkami (bazalka, tymián, rozmarýn, oregano). Rajčata takto necháme sušit na slunci a večer schováme do sucha před rosou. Shora musí být kvůli hmyzu kryta síťovinou. Jakmile se další den zase oteplí a slunce rozsvítí oblohu, opět jdou rajčata na sluníčko. To trvá cca 3 až 5 dní. Pokud sušíme rajčata nakrájená na plátky, trvá to samozřejmě mnohem kratší dobu.
)
Sušit lze jakýkoli druh rajčat, obecně jsou však doporučovány masitější odrůdy, které neobsahují tolik šťávy. Důležité je, aby měla sušená rajčata či jejich kousky přibližně stejnou velikost. Délka sušení závisí nejen na velikosti rajčat, ale i na jejich vodnatosti a zvoleném způsobu sušení. V troubě to samozřejmě bude nejrychlejší, v sušičce pak určitě rychlejší než na slunci, ale pomalejší než v troubě. Během sušení rajčata ztratí 80 až 90 % své původní hmotnosti, kterou tvoří právě voda. Výsledkem bude lahodná dužnina s intenzivní rajčatovou chutí. Sušená rajčata pak lze držet v lednici v neprodyšné sklenici, lepší je však usušená rajčata vakuovat. Vydržet by zde měla několik týdnů až měsíců (vakuovaná a co nejlépe vysušená nejdéle). Sušená rajčata můžeme dokonce uchovávat i v mrazáku, ale mnohé zamrazením tratí. Škoda jich. Prostě a jednoduše – mrazák a rajčata – to nejde příliš dohromady.
)
7. Rajčatový prášek, zázrak pro kuchyni, když už opravdu nevíte, co ještě dělat s rajčatovou hmotou
Na první pohled je vlastně rajčatový prášek k nerozeznání od sušené a mleté papriky, ostatně i tu si můžete doma připravit. Právě výroba rajčatového prášku je jedním z chytrých způsobů uchování plné hodnoty úrody. Dokonce jde o metodu, která právě dobývá internetové rádce napříč světem. Pokud však dovedete rajčata spotřebovat jakkoli jinak a smysluplněji, na prášek zapomeňte. Jestliže již vám ale čerstvá rajčata nechtějí do úst a žaludku, máte zavařeno, naloženo, vyrobené domácí kečupy, leča a čalamády, a pokud už toho máte opravdu hodně, přistupte k sušení rajčat a rajčatovému prášku.
)
Sušením a následnou výrobou prášku se dokonce zbavíme i rajčat nehezkých, tedy nezkažených a zralých, ale třeba popraskaných či nějak flekatých. A dokonce i rajčat, která už nestačí na konci sezóny zcela konzumně dozrát. S nezralými a zelenými rajčaty to však nedělejte.
Rajčatový prášek lze vyrobit z jakýchkoli dozrálejších rajčat, nejlepší jsou ale masitější odrůdy s nižším obsahem šťáv, což ostatně platí pro jakékoli sušení rajčat. Rajčata sesbíráme, omyjeme, zbavíme stopek a listů, očistíme, necháme oschnout a nakrájíme na přibližně stejné dílky. Po usušení musíme sušenou hmotu rozdrtit a rozemlít, nejlépe pomocí ručního mixéru, nebo elektrického mlýnku. Mletím musíme dosáhnout prášku jemnosti hladké mouky, protože tak v hmotě nezůstane původní vlhkost a prodlouží se životnost.
Rajčatový prášek pak sesypeme do uzavíratelné nádoby a uložíme na tmavé a suché místo, tedy nejlépe do spíže. Touto metodou uděláme ze zhruba dvou velkých košíků rajčat jednu středně velkou nádobku plnou ohnivě rudého prášku. A co víc, prášek si uchová chuť a výraznost dvou košíků rajčat.
)
A co s práškem? Rajčatovou omáčku či polévku vyrobíme tak, že prášek smísíme s horkou vodou. Samozřejmě je třeba přidat další ingredience, jako bychom vařili z rajčat čerstvých, nebo z protlaku. Práškem ale též lze dochucovat pečené maso či vařenou zeleninu atd.. Dokonce můžeme trochu prášku přidávat i do domácího pečiva. Zlepší jeho chuť i barvu. Prášek je také výborný do domácích dresinků a marinád, pomazánek a dipů.
Sice prášek, ale žádná prášková průmyslová příšernost, pořád polotovar z výpěstků vlastní zahrádky.
Zdroj: Radomír Dohnal, Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, receptypanicuby.cz, toprecepty.cz, ireceptar.cz, kreativnitechniky.cz, fresh.iprima.cz, magazin.recepty.cz, sharingideas.com, thespruceeats.com, housefiwehowtos.com
