Litoměřice se staly jediným českým městem, které má povolen zvláštní zásah do zemské kůry. V areálu bývalých Jiříkových kasáren v Litoměřicích v současnosti hloubí vrtná souprava dva průzkumné vrty v rámci geotermálního projektu Synergys. Projekt byl připravován 20 let a nyní probíhá získávání vědeckých dat. První dva mělké vrty do hloubek 550 a 200 metrů mají zajistit data pro návrh konstrukce a určení počtu i hloubek hlavních vrtů, které budou sloužit k jímání a ukládání tepla. Během následujících pěti let má projekt pohltit částku ve výši až 2 miliardy korun (první odhady byly okolo miliardy). Se zkušebním provozem se počítá v roce 2027.
Dosud není na našem území v provozu žádná geotermální elektrárna, nevyužívá se ani geotermální teplo
Když byl v roce 2008 uveden ve Zprávě Nezávislé energetické komise (NEK I) předpoklad zprovoznění první geotermální elektrárny v České republice v roce 2011, stejně jako roční produkce v roce 2018 ve výši 0,29 TWh, máloco bylo dále od pravdy. Dosud není na našem území v provozu žádná geotermální elektrárna. A dokonce nebyl proveden ani žádný geotermální vrt za účelem získávat teplo. I přes Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z konce roku 2015, který očekával spuštění první geotermální elektrárny v roce 2018 a roční výrobu v tomto roce 0,04 Twh. Bylo by totiž třeba vrtat až do hloubky cca 5 km a vybudovat elektrárnu využívající teplo suchých hornin. Jde o velmi finančně náročné a rizikové investice, vyrobená elektřina by navíc byla i v případě úspěchu velmi drahá.
Zkušební vrty vědeckého účelu
Práce na vyhloubení dvou mělkých zkušebních vrtů začaly v Litoměřicích s ročním zpožděním, jelikož se nedařilo najít dodavatele prací. Jejich hloubení by nyní mělo trvat přibližně měsíc, kdy budou ihned zkoumány odebírané vzorky. Prvním zkušebním vrtem, který by měl být hluboký 550 metrů, se zjišťuje se složení hornin, rozložení puklin pod zemí, teplotní vlastnosti, vydatnost spodní vody a směr jejího proudění. Tedy údaje, které jsou zásadní pro určení potřebné hloubky dvou hlavních vrtů a jejich účinnosti. Na jednu stranu může spodní voda úložiště tepla ochlazovat, na druhou stranu se však část vrtů naopak využije k ochlazování (např. pro klimatizaci budov). Druhým, 200 metrů hluboký průzkumným vrtem, bude zjišťována vydatnost a proudění podzemních vod.
)
V první fázi jde tedy o vědeckou, výzkumnou část projektu. Jakmile budou získána potřebná data, začnou se v areálu kasáren hloubit další mělké vrty. Celkem by měla vzniknout soustava dalších, zhruba padesáti mělkých a přesnějších vrtů. Finančně a technicky nejnáročnější nakonec budou dva vrty do hloubky 3 až 4 kilometry. Právě tyto vrty by měly dodávat vodu teplou až 100 stupňů Celsia. Mělká úložiště tepla využijí přebytečné teplo v letním období, zatímco dva hluboké vrty budou hlavními zdroji energie. Geotermální teplo využije společnost Energie Holding, která vlastní v Litoměřicích sítě a aktuálně pokrývá přibližně 70 % tepelné potřeby města.
)
Zcela nový systém dálkového vytápění
Ukládání tepla přitom bude zcela novým systémem dálkového vytápění, který předpokládá postupný přechod na nízkoteplotní síť založenou na efektivní kombinaci různých, především obnovitelných zdrojů energie. Horninové prostředí se vlastně nahřeje v jakémsi tvaru válce, což se bude dít v létě, v zimě se to otočí a ze stejných vrtů bude teplo jímáno zpět a přes tepelné čerpadlo využíváno pro vytápění a ohřev užitkové vody. Zjednodušeně řečeno bude jedním z vrtů vháněna studená voda do země, a podél puklin, které tam buď budou existovat, nebo se nějak zlepší jejich efektivita, bude voda protékat a ohřívat se. Druhým vrtem pak bude ohřátá voda čerpána vzhůru.
Teplo bude v Litoměřicích dodáváno veřejným budovám i domácnostem. Realizátoři a politici považují projekt za klíčový pro zachování dlouhodobě sociálně únosné ceny tepla, ale též dobré kvality ovzduší ve městě.
Litoměřice se tak staly jediným českým městem, které má povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Za posledních 20 let se průkopníci projektu setkávali s nepochopením strategického významu geotermální energie ze strany českého státu i Evropské unie. V Litoměřicích se přitom už jednou vrtalo, dokonce ve stejném areálu, konkrétně do hloubky 2,1 km a s koncovou teplotou vrtu 63 ?C. Tento vrt bude využívat nové centrum pro výzkum geotermální energie RINGEN.
)
Geotermální energie pochází ze zbytkového tepla planety
Geotermální energie je přirozeným projevem tepelné energie zemského jádra. Původ této energie je ve zbytkovém teplu naší planety, které vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil. Projevy geotermální energie jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny a parní výrony. Využít lze tuto energii v podobě energie tepelné (k vytápění i chlazení), stejně jako k výrobě elektrické energie v geotermálních elektrárnách. Geotermální energie je řazena mezi obnovitelné zdroje energie, nemusí to však platit vždy. Některé zdroje geotermální energie se totiž mohou v řádech desítek let vyčerpat. Geotermální energii získala Země při svém vzniku z mateřské mlhoviny a následnými srážkami kosmických těles. Geotermální tepelný tok z nitra Země je odhadován na 47 TW, což je ale pouhý dvojnásobek lidské spotřeby energie.
)
Ve světě vede Island
Nejvíce je hluboká geotermální energie využívána na Islandu. Zde slouží k vyhřívání obytných domů, skleníků, veřejných budov, bazénů, ale i k vyhřívání chodníků, aby se v zimě nemusely příliš upravovat. Dokonce jsou díky geotermální energii pěstovány banány a jiné tropické a subtropické ovoce. Uvádí energie údajně na Islandu vyhřívá až 85 % islandských domů. Ve větší míře je geotermální energie využívána také v USA, Velká Británii, Francii, Švýcarsku, Německu a na Novém Zélandu.
)
Nesjavellir, největší geotermální elektrárna na Islandu, produkuje 120 MW elektrické energie a zároveň ohřívá 1800 litrů vody za minutu.
Zdroj: rozhlas.cz, novinky.cz, oenergetice.cz, Wikipedia
)
