zobrazit 2 fotky Zmatky kolem zákona o DPH stále pokračují. Protože chystaná novela by od ledna příštího roku měla napravit pouze největší nedostatky, čekají tuzemské podnikatele ještě další horké měsíce. Pokud by se finanční úřady držely striktně znění zákona, stalo by se podnikání v Česku vydařenou fraškou.
Čím déle je nový zákon o DPH v platnosti, tím více nejasností vyplouvá na povrch. Tuzemské firmy odevzdávají třetí přiznání podle nových pravidel a v chaosu není o nic větší pořádek. Zákon navíc nutí podnikatele k zodpovědnosti za věci, které nemohou ohlídat. Přináší řadu komplikací a rizik i zahraničním subjektům. Odborníci se shodují, že největší problémy spočívají v tom, že zákon nedefinuje pojmy, se kterými operuje.
S opravami zákona o DPH úředníci budou mít skutečně plné ruce práce. „Například podnikatel, plátce DPH, musí za krátkodobý pronájem nemovitosti odvést 19procentní DPH. Jenže nikde není definované, co je krátkodobý pronájem. Takže i kdyby daň chtěl strašně moc zaplatit, neví, jestli dělá dobře,” popsal nejasnosti Petr Hruška, daňový poradce a majitel společnosti České daně.
Život se komplikuje i cizincům. Pokud má totiž zahraniční plátce DPH provozovnu v České republice, musí se i tady přihlásit k platbám DPH. Definice provozovny je ovšem velmi široká a matoucí – ze zákona o DPH jde o místo materiálního a personálního vybavení potřebného k zajištění ekonomické činnosti. „Tedy pokud například obchodník z Německa jede do Česka na jednání, ubytuje se v hotelu a z hotelového pokuje sjednává přes internet business, tak striktně podle zákona má u nás provozovnu a měl by se přihlásit k placení DPH. Takovéto definice už dělají z daňové legislativy taškařici,” upozornil Petr Hruška.
Související články:
Nedostatečným definováním základních pojmů se stávající verze jen hemží. Pokud by se finanční úřady držely zákona o DPH doslova, docházelo by k opravdu komickým situacím. „Například podnikatelka, fyzická osoba, plátkyně DPH, která by pozvala svého přítele k sobě domů na nedělní oběd a on jí přinesl květiny, by musela odvést pětiprocentní DPH za stravovací služby. Striktně podle zákona by tím totiž došlo k zdanitelnému plnění – prostě za uvařený oběd dostala květiny, které představují úhradu služby. Novela by měla jednoznačně stanovit, že takový podnikatel se při vyřizování svých soukromých aktivit nepovažuje za plátce DPH,” uzavřel Petr Hruška.