Přinášíme Vám téma měsíce dubna za značku Porotherm společnosti Wienerberger. Tento měsíc se odborníci zaměřili na energetickou hospodárnost cihlových domů a údaje součinitele prostupu tepla u jednotlivých typů cihel.
Rodinných domů jsou u nás podle Českého statistického úřadu více než dva miliony a podle společnosti Wienerberger se letos položí základy zhruba 17 tisíc dalších. Nároky na jejich energetickou hospodárnost se přitom neustále zvyšují, což investory i výrobce stavebnin vede ke hledání způsobů, jak maximálně využít tepelněizolační vlastnosti zdiva a jít tak s dobou, která vyžaduje nejen šetření energií, ale především ohleduplnost k životnímu prostředí.
Od každé zdi očekáváme, že bude pevná. Od obvodové ale chceme zároveň i výborné tepelněizolační vlastnosti, zvukotěsnost nebo odolnost proti vnějšímu podnebí. „Vhodné obvodové zdivo celoročně zaručuje příjemnou teplotu domu i s minimální spotřebou energie. Nízkoenergetické domy, dokonce i ty v pasivním standardu, lze dnes postavit z tradičních materiálů, jako jsou právě broušené cihly. Se zdivem značky Porotherm lze limitu docílit i s cihelnými bloky řady EKO+, které už není potřeba dodatečně zateplovat a zároveň disponují spoustou dalších výhod,” vysvětluje produktový manažer značky Porotherm Jan Huber.
V současné době na trhu panuje trend minimalistického bydlení, kdy lidé budují nová obydlí doslova z čehokoliv – od slámy, přes 3D tisk až po vyřazené lodní kontejnery, protože jim to umožní se s rozpočtem vejít do pár jednotek milionů korun. Pokud ale investor chce pořádný dům, což je v souladu s rostoucími požadavky na energetickou hospodárnost* dům nízkoenergetický nebo pasivní, pak může být vhodným řešením kombinace páleného cihelného zdiva s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi se systémem na rekuperaci tepla, využitím sluneční energie a ventilačními systémy.
„Zájem o pasivní a nízkoenergetické domy mezi Čechy neustále roste, za poslední dekádu se jejich počet zvýšil více než desetkrát. Investoři se snaží snížit svou uhlíkovou stopu i náklady na bydlení. Zčásti je však jejich zájem způsoben i dotací Nová zelená úsporám, pomocí níž na nízkoenergetické bydlení přispívá stát, a také vyhláškou, která od loňského roku snížila množství primární neobnovitelné energie,
kterou mohou novostavby spotřebovat za rok, zhruba na polovinu. Stavba pasivního nebo nízkoenergetického domu jako taková je sice nákladnější než u standardního rodinného domu, ale dlouhodobě se vyplatí. Návratnost této investice se pohybuje mezi 12 a 20 lety,” říká ředitel produktového managementu a business developmentu Jiří Dobiáš.
