Trvanlivý, pohledný, přírodní a vždy originální materiál – kámen – je mnohdy starší než lidský rod na planetě Zemi. Na první pohled i dotek chladný a neživý kámen, stačí však, když na něj zasvítí slunce, když se na něm mihotají stíny olistěných větví stromů kymácejících se ve větru, když na něj zaprší… Pokaždé je kámen jiný a přitom stojí stále na svém místě. Ovšem po kameni jsme odjakživa i chodili.
Kombinaci neživého kamene a živých rostlin využívali zahradníci už v dávnověku a tento trend doufejme nevymizí ani v budoucnu. A nemá smysl chodit až daleko na východ do japonských zahrad. Vládci se ve starověku ze strachu o své bezpečí uchylovali do vysutých zahrad kamenných staveb a zahrad uprostřed paláců, kde byl základem právě kámen.
Nášlapný kámen - šlapáky
I v trávě působí solitérní kámen úžasně, ovšem proč o kámen zakopávat, když po něm můžeme našlapovat a přestože trávník nijak nepřevyšuje, není trávou zastíněn. Nadčasový, tajemný, rozesetý po trávníku ve směrech, kterými chceme po zahradě nejčastěji chodit. Jako bychom skákali kámen po kameni přes dravý potok. Trávník obrazí a kámen je jím zastíněn, trávník posečeme a kámen se hrdě vynoří ze zelených ploch a ukazuje cestu. Na slunci se blyští, po dešti ztmavne, za horka se zahřeje, jak akumuluje teplo slunečních paprsků. To jsou šlapáky, respektive nášlapné kameny.
Šlapáky z indického pískovce
Nášlapný kámen umožňuje dostat se k místu pro posezení v zahradě či kamkoli jinam, vlastně je vtipnou, ale i funkční náhražkou souvislých cest, chodníků a pěšin. Díky nášlapným kamenům se dostaneme na určené místo relativně suchou nohou i po silném dešti, nebo za ranní či večerní rosy. Ovšem na druhou stranu mohou „šlapáky“ také pouze naznačit směr a zmizet, nepokračovat, jako když poutník sleduje v Arabesově povídce čerstvé stopy ve sněhu a ty náhle zmizí. Co se stalo? Kam ten člověk šel? Vznesl se? Vypařil? Zmizel? A nepokračující šlapáky říkají: dál už jen po trávě a třeba bosou nohou, ale právě tudy … Nášlapné kameny mohou být z andezitů, pískovců různých barev a kreseb, vápenců, břidlice, indického pískovce a dalších materiálů. Kámen může být pouze štípaný, ale i pravidelně opracovaný. Vždy ale musí jít o ploché a dostatečně silné a hmotné kameny, které se na místě uložení nebudou hýbat, viklat, kymácet.
Nášlapný kámen v zahradě
Dobrodružství nad vodní hladinou
Dobrodružství nad vodní hladinou
Nášlapný kámen v zahradě
Šlapáky z pískovce
Šlapáky z andezitu
Šlapáky z břidlice
Šlapáky z vápence
Kamenná zahradní dlažba
Pokud naopak chcete celistvé kamenné plochy, cesty, pěšiny, ale i schodiště překonávající výškové rozdíly svažité zahrady, je vhodným řešením dlažební kámen. V historických centrech měst se setkáme s dlažebními kamennými kostkami (takzvanými kočičími hlavami), ovšem zpevněné plochy u rodinných domů mohou být z mnohem širší nabídky materiálů: z kvarcitů různých odstínů, břidlic, pískovců, andezitů, porfyrů, vápenců, ze žuly, ruly a jiných materiálů. Kromě již zmíněných dlažebních kostek můžeme získat opracované kamenné dlaždice, ale i štípané ploché surové kameny.
Kámen musí vždy zapadnout do okolí, neměl by na pozemku a v dané lokalitě působit rušivě. Odlišné materiály použijeme pro zahradu japonskou, orientální, středozemní, pro tuzemský venkovský statek tradičního (třeba barokního) stylu, k moderní vile a podobně. Opracovaný ušlechtilý kámen může být na terasách a chodnících i leštěný, ovšem vyniknou též surové kousky vhodně tvarově poskládané a uložené do betonu.
Spojte kámen s vodou a světlem
Nebojte se na zahradě spojit kámen s vodním prvkem, působí vedle sebe úžasně. Kamenná pěšina může procházet jezírkem, nebo kolem něj, dokonce i vhodně tvarované šlapáky vyčnívající z vodní hladiny zpestří zahradu vizuálně, ale i oživí náš pohyb po ní o „kousek dobrodružství.“ Stejně tak miluje kámen i světlo. A nejen denní sluneční svit, ale i noční osvětlení. Hra světel, vody, kamene a stínů, doplněná třeba dřevěnými prvky, vykouzlí na zahradě úžasnou atmosféru po celý rok.
Kamená dlažba a schodiště
Kamená dlažba a schodiště uprostřed kamenných opěrných zídek
