Při výběru okna se tradičně soustředíme na obecně známé parametry, jako jsou schopnost tepelné izolace, propustnost zvuku nebo světla. U posledního aspektu se ale většinou zaměřujeme na to, jak světlo ovlivní vnitřní teplotu v domácnosti. A často zapomínáme, že dostatek přirozeného světla je velmi podstatný pro naše fyzické i psychické zdraví. To je obzvlášť důležité zdůraznit před blížícím se podzimním obdobím, kdy se dny rychle zkracují a přirozeného světla ubývá. Jaké typy světla tedy existují, kolik ho potřebujeme a jak na denní osvětlení budov myslí české normy?
Znáte to – když vysvitne sluníčko, zlepší se nám nálada a máme více energie. A není to náhoda. Světlo totiž ovlivňuje biorytmus, zvyšuje výkon a zlepšuje psychiku. Je ovšem rozdíl, zda jde o umělé nebo přirozené světlo, protože některé pozitivní vlastnosti jsou vlastní pouze světlu dennímu. Proto z hlediska komfortu bydlení i našeho zdraví je vhodné věnovat zvýšenou pozornost volbě ideální velikosti oken i dveří a jejich optimálnímu zasklení.
Typy světla a barevnost
Z fyzikálního hlediska je světlo viditelnou částí elektromagnetického záření, které nás obklopuje. Ve skutečnosti vědomě vnímáme pouze část tohoto záření: vlnové délky mezi 380 a 780 nanometry (nm). Cokoli mimo toto spektrum není pro lidské oko viditelné. To platí pro krátkovlnné gama, rentgenové a UV záření, stejně jako pro dlouhovlnné infračervené paprsky, radarové a rádiové vlny. Sluneční světlo však obsahuje všechny tyto druhy a pro lidský organismus je nezbytné celé jeho spektrum.
Aby bylo možné rozlišit mezi viditelným rozsahem typů světla, byla zavedena specifikace teploty barvy v kelvinech (K), kdy se spektrum pohybuje od 1 000 do 8 000 K. Pro příklad si uvedeme některé hodnoty:
TEPLOTY BAREV SVĚTLA V KELVINECH | ||
Teplá bílá barva světla | Neutrální bílá barva světla | Studená bílá barva světla |
Svíčka: 1 500 K | Denní světlo: 5 000 K | Obloha (i když je zataženo): 6 500 K |
Žárovka: 2 700 K |
Denní světlo pro více zdraví a pohodlí
Denní světlo je základem naší psychické i fyzické pohody. Například prostřednictvím přímého UV slunečního záření naše pokožka produkuje vitamín D – známý také jako „hormon štěstí“. Ten ovlivňuje řadu pochodů v lidském těle včetně emocí, nálady, paměti, spánku, bolesti, žilního systému, a dokonce i chuti k jídlu.
Člověk by měl v ideálním případě absorbovat bílé světlo všech vlnových délek (o teplotě přesahující 5 000 Kelvinů) alespoň dvě hodiny denně. Většinu dne ovšem netrávíme venku, a tak je velkou výhodou, že nám optimální umístění oken a kvalitní zasklení s maximální prostupností světla umožňuje vytěžit z přirozeného světla maximum i v interiéru.
„Celkovou prosklenou plochu lze ovlivnit i výběrem rámu. Například designové provedení našeho systému zdvižně posuvných dveří VEKAMOTION 82 MAX nabízí pevné křídlo s vnitřní pohledovou šířkou pouhých 28 mm, takže maximalizuje zasklenou plochu. Navíc jedinečná konstrukce umožňuje překrýt skoro celý rám omítkou, a tím docílit téměř bezrámového vzhledu,“ přibližuje možné řešení Milan Klepsa, zástupce společnosti VEKA, která je předním světovým výrobcem plastových profilů oken a dveří třídy A.
Co na osvětlení v interiéru říká norma?
Světlo je natolik důležité, že se mu věnuje celá jedna norma – konkrétně ČSN EN 17037 +A1 Denní osvětlení budov. Normované osvětlení se počítá v luxech a udává hustotu světelného toku na osvětleném povrchu. Za tímto účelem se bere v úvahu světelný tok, úhel paprsku, vzdálenost a intenzita světla. Aby bylo dosaženo co nejlepších hodnot luxů, je během plánování budovy simulováno umístění oken a dopad světla. Podle ČSN EN 17037 jsou rozhodující následující faktory:
Velikost prosklených ploch – čistá plocha skla: minimální velikost okna je 20 až 25 % podlahové plochy.
Stupeň prostupu světla: závisí na zasklení a měl by být pro sluneční světlo co nejprůhlednější.
Zastínění způsobené izolací a vnější stěnou: jak velikost profilů rámu, tak okolní konstrukce budovy ovlivňují dopad světla do oken. Tyto faktory je třeba vzít v úvahu při plánování.
Minimální požadavky na úrovně osvětlení denním světlem: v průběhu roku musí být dosaženo úrovně osvětlení 300 luxů během poloviny hodin denního světla na polovině referenční plochy a úrovně osvětlení 100 luxů nad 95 %.
Architekti, projektanti nebo výrobci oken tak mohou zjistit, kde v budově dosahují moderní okenní systémy v kombinaci s typem zasklení optimálního podílu denního světla. Například okna, která jsou instalována ve stropních konstrukcích, dokážou rozjasnit místnosti světlem, které by bočními okny jen stěží proniklo.
Z tohoto přístupu těží nejen naše zdraví, ale i peněženka, protože ušetříme za umělé zdroje světla i náklady za energie.