Rakytník řešetlákový nazývají v domovině „sibiřským zázrakem“

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je řídký keř či keřovitý strom, který nám poskytuje především chutné a zdravé ovocné plody, ovšem nejen to. Latinské rodové jméno Hippophae je odvozené ze slov „hippos“ – kůň a „phaos“ – lesknoucí se. Listy rakytníku se totiž zkrmovaly koním, kteří pak měli nádherně lesklou srst a byli ve výborné kondici. A opět musíme dodat - a nejen to!

Rakytník je větrosnubný, opadavý a trnitý. Jeho listy jsou úzké, čárkovité, stříbřité barvy, plody - oranžové peckovičky - se vytvářejí pouze za předpokladu přítomnosti samčí i samičí rostliny (rakytník je dvoudomý). Pro zajištění dobré násady plodů je důležité zajistit optimální výsadbu samčích a samičích rostlin, a to v poměru 1 samčí na 6 samičích rostlin. Pohlaví rozeznáme již na tříletých sazenicích - samčí rostliny mají větší pupeny, které jsou na výhonech hustě uspořádané.

Rakytník pochází původně z Ruska, dnes je ale již rozšířen po celé Evropě a Asii. Na Sibiři jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky především v lidové medicíně, byl dokonce nazýván 'sibiřským zázrakem' a 'citroníkem severu'. V bývalém Sovětském svazu byl z důvodů velkovýroby dokonce i šlechtěn a proto zde vzniklo i několik odrůd. Dnes jsou léčivé účinky rakytníku i další způsoby využití známé po celém světě.

Využití rakytníku

Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy, víno, šťáva se konzervuje i s alkoholem a lze vyrobit i zdravý med pro děti – 1 litr medu smícháte se 100 až 150 g rakytníkového prášku či sirupu), v medicíně (léčba kožních onemocnění , sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů, …), v kosmetice a dokonce i v zemědělství jako ochrana před půdní erozí. Poskytuje i velice kvalitní dřevo, které se používá třeba k výrobě kulečníkových koulí, hůlek, držadel a dýmek. Plody rakytníku lze využít i na barvení vlny a papíru.

Nároky rakytníku řešetlákového

Rakytníky mají minimální nároky na stanoviště, hodí se i na větrná stanoviště, snesou i chudé, suché a písčité půdy a jsou zcela mrazuvzdorné (až do -50 ^oC). V zemědělství dokonce pomáhají s řešeními půdních erozí. Dokonce dovedou obohacovat půdu dusíkem, jelikož na jejich kořenech žijí bakterie, které poutají vzdušný dusík. Odolné jsou dokonce i vůči městským a průmyslovým exhalacím, proto se hodí i do městské a průmyslové zástavby – zde však pozor na konzumaci plodů. Podmínkou je pro rakytník stanoviště výslunné, půdy má raději bohatší na vápník. Vhodný je pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou pionýrskou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo výsypek. Vhodný je dokonce i na břehy vodních ploch. Jeho domovina – Sibiř – si prostě nevybírá a střídá extrémy. 

ZAJÍMAVOSTI: Oproti jiným rostlinám využijeme všechny části rakytníku - kořeny, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo. Rakytníkový olej byl dokonce používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a též jako ochrana před zářením. Rakytníkový olej navíc působí baktericidně. Buďto ničí a nebo alespoň omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění při stresové zátěži. Lidoví léčitelé doporučují 3x denně 1 čajovou lžičku rakytníkového oleje na lačno, aby nemoc ustoupila. 

Dozrávání plodů a sklizeň

Plody rakytníku řešetlákového dozrávají od půlky srpna do září a vydrží na stromech dlouho do zimy, kde v tu dobu slouží jako potrava ptactvu, ovšem i nám. Proč? Jelikož právě mráz odstraní natrpklost plodů rakytníku a navíc usnadní sklizeň. Rakytník tedy sklízíme nejdříve po prvních mrazících. Plody rakytníku mají skutečně vysokou biologickou hodnotu – obsahují cca 10 druhů vitaminů (10 x vyšší obsah vitaminu C než v citrusových plodech, vitaminy A, B1, B2, B6, K1, E, …), flavonoidy, třísloviny, sacharidy, organické kyseliny, oleje a karotenoidy.

Plody rakytníku se u nás obtížně sklízejí – špatně se trhají – dřevina je silně trnitá a plody na větvích drží, ke sklizni potřebují zmrazení na velmi nízkou teplotu – až poté byly na Sibiři setřásány na zem. U nás je třeba během sklizně ostříhat větve (maximálně 30% rostliny, když se tato hranice přesáhne může dojít k nežádoucímu radikálnímu zásahu do životního cyklu rostliny). Poté větve zmrazíme na teplotu nejméně -18 °C. Až pak plody setřepeme a zpracujeme.

Pokud rakytník pěstujeme jen jako okrasnou dřevinu, provedeme u rostlin starších 10 let zmlazovací řez. Po deseti letech jsou přírůstky rakytníku již malé a my jej seřezáváme až na tříleté dřevo.

Vliv rakytníku na lidské zdraví

Rakytník ovlivňuje vznik a šíření mnoha závažných chorob, chrání lidský organismus před volnými radikály, používá se jako doplňková přírodní léčba při chemoterapiích, snižuje však i nebezpečí infarktu myokardu, zpomaluje stárnutí lidského organismu, pomáhá při dietách (je součástí dietetických čajů), využívá se též v kožním, interním a očním lékařství, podporuje imunitní systém, je ideální prevencí v době chřipkových epidemií, reguluje krevní oběh, stimuluje činnost jater a plic, léčí žaludeční vředy, podporuje tvorbu žluči, rakytníkové masti jsou výborné na omrzliny a popáleniny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, detoxikuje lidský organismus, rozpouští hleny a zabraňuje nadměrnému vypadávání vlasů a působí též na vitalitu a pružnost pokožky.

U nás nejznámější odrůdy rakytníku

• Hippophae rhamnoides ´Hergo´- je to bujně rostoucí německá odrůda, která tvoří rozložité keře, dozrává od půlky srpna do začátku září, plody jsou světle oranžové, průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 0,43 gramů
• Hippophae rhamnoides ´Krasavice´- tento keř dorůstá do výšky 2 metry, je jen slabě otrněný, plody má červené, sladkokyselé, průměrná hmotnost plodu je 0,5 gramu
• Hippophae rhamnoides ´Sluníčko´- je to středně vzrůstný keř, nejslaběji otrněný ze všech, jeho plody jsou válcovité a poměrně velké, průměrná hmotnost plodu je 1 gram
• Hippophae rhamnoides ´Leikora´- tato pozdní odrůda vytváří husté a pevné keře, její plody dosahují průměrné hmotnosti 0,65 gramů

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.dumazahrada.cz, www.shutterstock.com