Přesně před 25 lety – 7. května 1999 – sjela z výrobní linky v závodu společnosti Rigips v Horních Počaplech první sádrokartonová deska. Od té doby bylo jen v Rigipsu vyrobeno přes 430 milionů m² desek, jimiž bychom byli například schopni pokrýt skoro celé území Prahy. Za čtvrtstoletí se sádrokarton „naučil“ přizpůsobit vlhkému prostředí, exteriéru a třeba i rentgenovému záření, v oblasti akustiky, pevnosti i rychlosti realizací překonal donedávna uctívanou cihlu a v Česku podíl staveb s jeho využitím stále roste.
Sádrokarton jako stavební materiál ušel za posledních 25 let dlouhou cestu. Svou pozici na trhu si vybudoval zejména skrze neustálé zlepšování svých vlastností. „V podstatě všechny nedostatky, které se jim daly vytknout, se nám přímo v závodu v Horních Počaplech podařilo odstranit,“ říká Robert Hošek, odborník na suchou výstavbu z Rigipsu. Postupně tak vznikla Modrá akustická deska s výjimečně dobrými akustickými vlastnostmi, ultrapevná deska Habito H vhodná i ke kotvení těžkých předmětů, deska Glasroc H využívaná ve vlhkém prostředí, jako jsou bazény a wellness studia, či třeba speciální deska určená ke stínění rentgenového záření bez využití olova.
Zpočátku byl sádrokarton srovnáván zejména s klasickou cihlou, která vzhledem k tradici budila více důvěry. Nyní ji však v podstatě ve všech ohledech překoval. „Porovnáme-li běžnou bytovou příčku ze sádrokartonu s tou cihlovou, sádrokartonová splní stejné podmínky, i když bude o 160 milimetrů tenčí a o 306 kilogramů na metr čtvereční lehčí,“ vysvětluje Robert Hošek. Zároveň přitom sádrokartonová příčka propustí o 9 decibelů méně hluku z okolí a její kompletní realizace zabere zhruba 21 hodin (v porovnání s 59 hodinami u příčky cihlové). „Kromě času navíc sádrokarton šetří i naši peněženku. Celkové náklady na suchou výstavbu totiž v současné době vychází zhruba o 15 % levněji než u cihlových staveb,“ dodává odborník z Rigipsu. Domnívá se proto, že tak jako v minulosti cihlová výstavba vzhledem ke své výhodnosti vytlačila kámen, sádrokarton nyní začíná vytlačovat cihlu. „Věřím, že stojíme na úsvitu doby sádrokartonové,“ říká.
Sádrokartonové opláštění má již více než čtvrtina novostaveb
Dokládají to i čísla z České republiky. V posledních pěti letech tvoří stavby se sádrokartonovým opláštěním, především dřevostavby s takzvanou sendvičovou konstrukcí – tedy domy s dřevěnými trámky a podlahou, zdmi a příčkami tvořenými sádrokartonem – více než čtvrtinu nově postavených domů. Zhruba před dvanácti lety jich přitom byla pouhá desetina. „Z celkového počtu všech rodinných domů u nás dřevostavby nyní tvoří zhruba sedminu. Trend neustále sílí, protože dřevostavby představují rychlé řešení. Na celou výstavbu od prvního návrhu až po nastěhování mnohdy stačí pouhých šest měsíců “ říká Tomáš Korecký odborník na dřevostavby z Rigipsu. Výstavbu by navíc do budoucna mělo urychlit stále častější využívání prefabrikátů. „Části domu lze efektivně smontovat již v továrně, kde je možné pracovat za jakéhokoli počasí, a následně je pouze zavést a smontovat na místě určení. Tímto způsobem tak může být výstavba dřevostaveb ještě efektivnější,“ dodává odborník z Rigipsu.
Dřevostavby a prefabrikace tak budou jasným trendem moderního stavitelství. „Žádoucí budou zejména u veřejných staveb, jako jsou školy nebo úřady. Nebude se sice jednat o čisté dřevostavby, ale podíl dřeva v různých částech konstrukce se bude zvyšovat,“ vysvětluje Tomáš Korecký. V následujících letech nás podle něj čeká také rozšíření modularity a možnost transformovat budovy v čase, na základě aktuálních potřeb.
Dalším trendem, který na sebe nenechá dlouho čekat, bude větší využití takzvaných provětrávaných fasád, jejichž součástí jsou speciálně upravené exteriérové sádrové desky. Při montáži se uplatňuje v maximální míře suchý proces, přinášející časovou flexibilitu bez dlouhých technologických přestávek. „Větrané fasády jsou již nyní hodně populární například v západní Evropě, protože oproti klasickému kontaktnímu zateplovacímu systému efektivněji odvádí vlhkost z konstrukce a jsou vhodné i pro rekonstrukce, protože si nekladou nároky na rovinnost podkladu. Dále výrazně vylepšují vzduchovou neprůzvučnost budovy a přispívají k ochraně před vnějším hlukem,“ vysvětluje Milan Daněk, produktový manažer z Rigipsu.
O značce Rigips
Rigips úspěšně působí na českém stavebním trhu již přes 30 let. Za tu dobu se stal synonymem kvality, pokroku a inovací v oblasti suché vnitřní výstavby. Nabízí nejen dlouholetou praxí prověřený stavební materiál, ale také dokonalý konstrukční systém.
Součástí Rigipsu je také Škola suché výstavby, která nabízí množství odborně zaměřených kurzů (výstavba příčky, výstavba podhledu, opláštění podkroví, pokládání suché podlahy aj.) pro laiky i profesionály, kteří se chtějí zdokonalit v práci se sádrokartonem. Aktuální nabídka kurzů je k dispozici na webové stránce www.skolasuchevystavby.cz.
Fakta z výrobního závodu v Horních Počaplech
Vyrobené sádrokartonové desky by pokryly skoro celou Prahu (490 km2), což je ekvivalent 67 000 fotbalových hřišť. Sádrovec, základní surovinu pro výrobu desek, netěžíme. Získáváme ji z tepelných elektráren, kde vzniká jako vedlejší produkt.
Minimálně 90 % papíru používaného v Rigipsu pochází z recyklátu. Díky tomu se snižuje spotřeba papíru z primárních zdrojů. Rigips díky recyklaci papíru zachránil od poražení přibližně 530 000 stromů.
Od roku 2023 Rigips využívá pro dopravu vstupních surovin vlečku. To umožňuje přepravit 35 % materiálu vlakem, čímž se snižuje zátěž životního prostředí. Využití vlečky nahradilo 2 800 kamionových jízd ročně, což výrazně snížilo emise CO2.
