Anežský klášter patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám a historickým památkám Prahy. Od roku 1978 je celý klášterní komplex národní kulturní památkou. Stavební úpravy v areálu probíhají průběžně již od šedesátých let 20. století. Začátkem tohoto roku projevil majitel, kterým je Národní galerie Praha, zájem o modernizaci vstupního vestibulu galerie a oslovil firmu Knauf ke spolupráci na rekonstrukci nového podhledu a topného systému, který by více odpovídal současným technickým i estetickým požadavkům.
Jednání, příprava a realizace byly rychlé
Společnost Knauf navrhla odpovídající technické řešení podle projektu na vytápění pomocí topných rohoží v podhledu ze speciálních sádrokartonových desek Knauf Thermoboard Plus a doporučila firmy jak na instalaci nového topného systému, tak i na montáž sádrokartonového podhledu, který by vhodně doplnil reprezentativní prostory NG. Vlastní realizace se musela připravit do přesně vymezeného termínu. Celkem jen 20 dní byl prostor na demontáž starého podhledu a topení a realizaci nového, včetně moderního topného systému. Dnes již nevyhovující vybavení odpovídalo tehdejším technickým možnostem. Původní systém z 60.–70. let 20. století byl tvořen topným registrem z ocelových trubek. Ty tvořily zároveň i nosnou konstrukci pro původní kazetový plechový perforovaný podhled. Topení nebylo možné nijak regulovat. Záměrem rekonstrukce bylo, vedle modernizace vzhledu, tuto situaci maximálně technicky vylepšit a docílit i snížení nákladů na vytápění.
Reprezentativní vstupní prostor po rekonstrukci
Řešením byly sádrokartonové desky Knauf Thermoboard Plus
To vše umožňují moderní sálavé systémy vytápění/chlazení ve spojení s novinkou – deskou Knauf Thermoboard Plus. Tato speciální sádrokartonová deska má ve svém jádře vmíseny částice grafitu, který jako 100% vodič významně vylepšuje tepelnou vodivost desky. Dodává se v tl. 10 mm, v hladkém nebo děrovaném provedení. Systém je velmi vhodný i pro alergiky, protože díky sálavému ohřevu a topení nedochází k víření prachu v místnostech. Na rekonstrukci podhledu byly použity desky Knauf Thermoboard Plus a kapilární rohože K.S10 od společnosti HENNLICH, s. r. o., o.z. G-Term, které byly vyrobené na míru dle požadavků stavby (osvětlení, prostupy atd.). Rohože byly přichyceny k nosným CD profilům pomocí pásek a v mírném prověšení, aby bylo docíleno co největší teplosměnné plochy po zaklopení deskou Knauf Thermoboard Plus. Do podhledu byly umístěné dvě malé výměníkové stanice oddělující systém kapilárních rohoží a umožňující měnit teplotní nastavení dle potřeby a požadavků. V tomto případě byl systém použit pouze pro vytápění, vzhledem k tomu, že od investora nebyl požadavek vestibul chladit. Běžně rohože umožňují jedním systém chladit i topit a médiem je běžná voda. Pomocí desek Knauf Thermoboard Plus mohou dodavatelé sálavých stropních a stěnových systémů docílit suchou cestou obdobných výkonů jako při aplikaci do sádrové omítky MP75. Komfortem pro uživatele nemá tento systém momentálně konkurenci a uvedená rekonstrukce je pěkným příkladem, jak je možné citlivým přístupem použít moderní současný materiál, jako je sádrokarton v historicky velmi cenné kulturní památce.
Zaklopení topných rohoží sádrokartonovými deskami Knauf Thermoboard Plus
Původní plechový kazetový strop
Nový podhled z desek Knauf před finální úpravou
Nový podhled z desek Knauf před finální úpravou
Nový podhled z desek Knauf před finální úpravou
Rekonstrukce podhledu v NG Praha
- Investor: Národní galerie v Praze
- Generální dodavatel: HENNLICH, s. r. o.
- Architekt: Akad. arch. Jiří Javůrek
- Projektant: Ing. arch. Silvie Bednaříková
- Zpracovatel materiálů: Knauf B&V Gips, s. r. o.
- Použité materiály: Knauf Knauf Thermoboard Plus, Knauf Uniflott
- Doba realizace: 17. 3. – 6. 4. 2016
Anežský klášter založila ve 13. století přemyslovská princezna Anežka Česká a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám a historickým památkám Prahy. Klášterní komplex prodělal během staletí mnoho změn, včetně stavebních, které většinou odrážely momentální politickou situaci. Negativně se na něm podepsala doba husitská, kdy byl klášter opuštěn a začal chátrat. V 16. století byl částečně renesančně přestavěn. Když v roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil, byl postupně adaptován na chudinský dům, a v roce 1888 byl dokonce podán návrh, aby byl v rámci asanace části Starého Města zbořen. V roce 1953 se obnovy ujal stát a o deset let později se majitelem objektu stala Národní galerie. V roce 1978 byl celý komplex prohlášen za národní kulturní památku.
