Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
Kdo se do hortenzií zamiluje, je ztracen. Provázet ho mohou celým životem. Od narození třeba jako do vázy řezaná výzdoba při oslavě křtu, přes hry v zahradě okolo nádherně kvetoucích keřů, až po vázanou svatební kytici a podzimní sušené květinové aranže. Kdo chce, aby mu hortenzie kvetly krásně modře, najde na internetu spoustu rad a návodů, některé pravdivé, jiné spíše šarlatánské. Jedno je však jisté, jde o výjimečnou, neobvyklou vlastnost rodu. Nevěříte?
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Řeknete si: „Slunečnice a v dubnu. Co je to za nesmysl?“ Jenže není, právě od konce března je totiž vhodná doba na výsev semínek a rychlení sazenic, které přesadíme ven až po půlce května, kdy bude větší jistota teplého počasí a hlavně by již neměly hrozit mrazíky.
Snaha postarat se o hladký vstup rostlinek do života od samého počátku, tomu rozumíme. Péčí je chceme zaplavovat už od semínka. Čemu se ale rozumět nedá, to jsou vyhřívací podložky a rohože, využívané při klíčení. Ne že by nefungovaly. Jen jsou zbytečné.
Výsledky testu životaschopnosti semen vodou trochu připomínají ordály (ordálie), tedy boží soudy s údajnými čarodějnicemi. Také totiž odsuzuje nevinné. Celá metoda má nejspíš nějaký praktický základ v historii, ale správný postup provedení si už nikdo dávno nepamatuje.
Skarifikace i stratifikace zní už jen na poslech jako dost nepříjemné věci. Jako něco, co sami zažít nechceme. Ale nebojte, je to docela v pořádku. Semena některých vysévaných rostlin se bez nich dost často neobejdou, potřebují je. V obou případech jde o žádoucí proces, který má – odlišnými způsoby – narušit obal semen, a tím jim usnadnit a urychlit klíčení.
Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Prověřit životaschopnost semen, která se vám za léta nastřádala v krabici od bot, není nic těžkého. Spolehlivou metodou, kterou můžete bez obtíží vyzkoušet doma, je test klíčivosti. Stačí na to ubrousek a uzavíratelný sáček. Tenhle experiment má svůj význam pokaždé, když chcete otestovat své osivo. Budete mít jistotu, že stihnete vysít včas, a jaká semínka je třeba raději dokoupit.
Nenápadný kociánek dvoudomý vystřídal v roce 2024 výrazný krasavec. Rostlina roku 2024, kosatec sibiřský, je u nás původním druhem, byť nese ve svém jménu slovo sibiřský. Teritoriem jeho přirozeného výskytu je ohromná eurasijská plocha od střední Evropy až po jezero Bajkal na Sibiři.
Převislé rostliny, návrat kaktusového šílenství čili kaktusy barevné i v aranžmá, ale i výrazná struktura a pestrost listů a také příjemné pozdravy z Japonska v podobě kokedam. To jsou hlavní trendy pokojových rostlin pro rok 2024. Inspirujte se.
Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.
Prodražit se může sběratelská vášeň, touha po zisku i neznalost. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů z dovolené, ve druhém případě o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se však může i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s tím "dovolením" totiž vlastně vůbec není pravda.
Věže klenotů (anglicky “towers of jewels“), čili hadince teidské, rostou především na kanárském ostrově Tenerife jako místní endemit v docela náročných podmínkách. Vyšší chladnější polohy, sucho a poměrně i větrno. Jsou na to však dokonale vybavené. A právě těchto předností můžeme využít i u nás. Čeká nás však docela strastiplná cesta, než si nádheru až tři metry vysokých rozkvetlých květenství naplno vychutnáme.
Obdobu anglických skleněných zahradních zvonů známe i u nás, totiž pěti a třílitrové zavařovací sklenice, případně velké PET lahve a průhledné plastové kontejnery s uříznutým dnem či horní částí. A také naše tradiční pařeniště. Ale uznejte sami, uchopit jednou rukou ručně vyrobený foukaný skleněný zvon za skleněné madlo a jednoduše jím přikrýt rostlinu, kterou chceme ochránit před nepřízní klimatu, je velmi praktické a stylové. Však také jde o praktický zvyk, bez kterého se vyhlášení angličtí zahradníci neobejdou. A to již velmi dlouho. I když zrovna oni na tuto vychytávku nepřišli.
Chcete napálit své sousedy a známé? Až se vás zeptají, co vám to tu kvete za divný šeřík, řeknete: „To je zpododěr.“ „Cože je to?“ „No přece zpododěr? Ty neznáš zpododěr?“ Pravdou je, že slovo zpododěr se příliš nechytlo, a tak byl kalifornský šeřík přejmenován na latnatec. Zpododěr je tedy mrtvý archaismus. Svými květenstvími se kvetoucí latnatec našim šeříkům skutečně podobá, ale také tak trochu kvetoucím hortenziím. Dokonce i svým divokým růstem a výškou. Listy však rozhodně ne.
Některé cibulky se vysazují již od září, jiné počkají klidně až do října a listopadu. V každém případě je právě nyní nejvyšší čas cibule vysadit, konec října je za humny. Pokud chcete na jaře ve své zahradě nádherně kvetoucí sněženky, bledule, narcisy, modřence, tulipány, hyacinty, krokusy, puškinie, ladoňky, hyacintovce, lilochvostce, řebčíky a kandíky psí zub spolu s hlíznatými talovíny, bramboříky, pryskyřníky a sasankami, není nač čekat.