Test klíčivosti semen je hračka, pomůže vám s osevním plánem

Jsou to situace, které nejspíš sami dobře znáte. Váš pokus o předpěstování rostlin loni třeba nevyšel tak, jak jste si představovali, anebo se na nízké úspěšnosti zasekl celý výsev venku. Následně jste vystaveni pochybám. Co za to selhání vlastně mohlo?

Nedodrželi jste pěstební podmínky, zasadili jste příliš hluboko anebo příliš mělce do země, přehnali jste to se zálivkou? Vyzobali vám semínka kosi, anebo klíčící rostlinky zbaštil slimák? Třeba na nich zapracoval nějaký hmyz a plísně. Proč vám to nevzešlo, anebo proč rostlinky vylézají na povrch podobně řídce, jako noty na buben?

Z nějakého důvodu to být musí. A jedním z možných vysvětlení je i nízká kvalita osiva. Což se u podezřele laciných semínek, ale i semen, která si už nějakou tu sezónu skladujete v šuplíku, klidně může stát. Předejít téhle nejistotě, ušetřit si čas a energii, můžete docela snadno. Domácím testem klíčivosti semen.

Pokud jste na exotiku, test klíčivosti se vám rozhodně vyplatí u tzv. reklacitrantních semen. To jsou semena (převážně) tropických rostlin – avokáda, kávovníku, manga, mangostanu, liči, kakaa, gumovníku, viroly – a vodních rostlin – leknínů a modrých lotosů. Jejichž specifikem je, že jsou prakticky nekonzervovatelná.

Stačí malý posun v teplotě, třeba jen o 10° C, anebo pokles relativní vzdušné vlhkosti (o 20 – 30 %), a tato semena odumírají. V praxi to znamená, že můžete za drahé peníze pořídit exotické osivo, které ale zahyne ještě cestou k vám domů.

Test klíčivosti se vám vyplatí i u semen, která jste si sesbírali vlastnoručně, anebo je od někoho dostali darem. Může totiž být, že vaše sada semen byla sesbírána příliš brzy, a semínka jsou nedovyvinutá. Chybějící jádro – embryo – pak může být často příčinou pěstitelského neúspěchu, pokud třeba sadíte ze semen celé stromy. Zrovna javory a buky na tohle docela trpí. Klasikou je užití testu u semen archivních, starých. U nichž si už ani nepamatujete, jako dlouho je vlastně máte.

Test klíčivosti semen je experiment, který se vám vyplatí nejen u starého, ale i u čerstvě zakoupeného osiva, které má svou klíčivost výrobcem garantovanou. Protože máte možnost ověřit si, jak se věci mají. A uzpůsobit tomu své plány.

Tím úplně prvním – sice nejnudnějším, ale zato nejpodstatnějším – krokem je zjistit si, jaká je průměrná životnost semen a jak rychle semena jednotlivých druhů klíčí. To jen, abychom odrušily ty vyloženě marné počiny a taky faktor netrpělivosti.

Například životnost semen rajčat se pohybuje v rozmezí od čtyř do osmi let, a klíčit začínají, u těch nejběžnějších odrůd, po pěti až deseti dnech. Semena hrášku oproti tomu zrovna dlouhověké nejsou. Většinou se jejich životnost počítá na dvě až tři léta. Zasazená většinou vyklíčí do deseti dnů, a pukání klíčku jde vidět ještě dřív. Fazolky přežijí v průměru čtyři až pět let, klíčí po jednom až dvou týdnech. Velmi dlouhověké jsou semena okurek, které dokáží položit základ rostlině i po deseti letech. A klíčí velmi rychle, už po pěti dnech jde většinou „něco“ vidět.

Záludné jsou třeba chilli-papriky. Semena zpravidla vydrží čtyři až pět let, ale s klíčením je trochu potíž. Některá se začnou prolamovat už po pěti dnech, na klíčení jiných si musíte počkat celý měsíc.

Záleží na odrůdě. A právě s faktorem „odrůdy“ musíte trochu počítat. Zdaleka ne všechny plodiny klíčí tabulkově přesně, některé variety si umí dát pořádně na čas. Chyba tak nemusí být nutně v osivu, ale jen v nedostatku trpělivosti.

Když už rámcově víte, jak se to má s životností semen a jak přibližně dlouho asi mají klíčit, můžete se konečně vrhnout na test.

Vyberte si deset semínek daného druhu, a naskládejte je na navlhčený ubrousek, který jste předtím umístili do uzavíratelného sáčku. To pořadí zmiňujeme jen pro případ, abychom vás ušetřili potíží. Cpát navlhčený ubrousek s úhledně rozloženými semínky do sáčku totiž moc nejde.

Podstatná je vlhkost – skutečně jde o to, aby ten papírový ubrousek byl vlhký ale nikoliv mokrý. Nu, a pak to celé jen otočíte (semínky dolů) a necháte ležet. Sáček se trochu zapaří a semínka tím dostanou impuls ke klíčení. U semen, kterým to bude dlouho trvat (vzpomeňte si na ty chilli papriky) je třeba tu a tam rosítkem tu vlhkost trochu doplnit.

Že se něco děje často poznáte už po pár dnech, správnému výsledku je ale třeba dopřát čas, který je v tom klíčícím optimu, co jste si předem nastudovali.

Klíčkem, vláskovitými kořínky a děložními lístky se pak hlásí správná odpověď o slovo. Vzešlo-li z deseti semínek v sáčku sedm, je klíčivost sedmdesát procent. Pět? Padesát procent. Všechny? Sto procent. Samozřejmě, že to můžete zkoušet s jinými počty semen, ale v těch desítkách se zkrátka procenta počítají o něco lépe.

A díky experimentu tak hned vidíte, jestli ta stará, exotická nebo neznámá a podezřelá semínka mají nějakou cenu.

Standardní je, když se semen s klíčivostí pod 40 procent zbavíte. Z takových totiž většinou žádný pořádný užitek neplyne. Výjimku samozřejmě mají nějaká super-vzácná a archivní semena, která pro vás spíš než prakticky mají nějakou hodnotu citovou.

K čemu je ale ještě test klíčivosti semen dobrý? Pomůže vám vyladit osevní plány.

Podle návodu, popisku na obalu semen, většinou víte, v jakém rozponu, vzdálenosti, odstupu – a hlavně v jakém množství – máte semena sázet. Víte také, kolik rostlin byste pro požadovanou úrodu chtěli na záhoncích vidět.

S informací o klíčivosti ale už předem víte, že to tak úplně neplatí, a na osévanou plochu budete potřebovat o 10-20-30 procent semen více. Protože ne každé vzejde.

Test klíčivosti semen je vlastně taková generálka, příprava na velké sázení. Ať už během předpěstování, tak i pro klasický jarní výsev. A nic víc než uzavíratelný sáček a navlhčený ubrousek k tomu nepotřebujete.

Zdroj: SouthernExposure.com, Seeds.ca, Groweg.com, GardenBetty.com