Serenoa plazivá je jediným druhem rodu serenoa. Tato nízce rostoucí, plazivá palma (s plazivým kmenem) má velké vějířovité listy a ve volné přírodě ji najdeme v jihovýchodních oblastech USA, především pak na Floridě, kde tvoří i rozsáhlé porosty.
Konzumace různými způsoby, kdysi dokonce hlavní zdroj potravy
Serenoa plazivá (Serenoa repens, anglicky saw palmetto) má květy nejčastěji opylované včelami a její plody konzumuje mnoho druhů zvířat včetně ptactva. Ovšem právě z plodů jsou vyráběné také léčivé přípravky, které zabírají na onemocnění lidské prostaty.
Jinak je ale tato palma pěstována především jako okrasná a v oblastech svého přirozeného výskytu pak nabízí rozličný užitek. Olejnaté plody se konzumují syrové a nebo vařené, vyrábí se z nich nápoje, semena se melou na mouku, růstové vrcholy se konzumují jako listová zelenina (tzv. palmové zelí).
Dále se z této rostliny získávají vlákna, vosk, olej a léčiva, z listů se také vyrábí střešní krytina. Archeologické nálezy dokazují, že šlo o jeden z nejdůležitějších zdrojů potravy indiánů žijících v oblastech výskytu této rostliny v předkolumbovské době.
Fructus Serenoae Repentis a Permixon
A právě sušené a drcené plody serenoy jsou dnes v lékařství využívány pod názvem Fructus Serenoae Repentis právě při léčbě zvětšené prostaty.
Z plodů je také vyráběn extrakt pojenovaný Permixon, který pomáhá při léčbě benigního nádoru prostaty u mužů. V domorodé léčbě byly plody serenoy pro změnu využívány jako afrodiziakum, sedativum, při léčbě nachlazení a bolestí v krku, ale i bronchitidy, při zánětech močového měchýře a při bolestivé menstruaci.
Zajímavostí je, že obsahové látky serenoy chemicky připomínají mužské hormony a mají podobnou návaznost na enzymy, které je přetvářejí. Dovedou proto převzít hormonům místo a jsou přetvořené na látky, které nepůsobí na volné receptory na prostatě. Nedochází proto k žádné společné reakci. Serenoa je vlastně zcela bezpečným přírodním lékem.
Tato nízká palma keřovitého vzrůstu má kmen větvený nebo nevětvený, plazivý a nebo vystoupavý, dosahující do výšky 1 až max. 3 metry. Pokud má konkrétní rostlina poškozen růstový vrchol, často tvoří postranní výběžky.
Listy má serenoa dlanité, složené z kopinatých, na bázi srostlých, na vrcholu špičatých a nebo dvouklanných segmentů.
Listy jsou široké, světle zelené nebo stříbřité, dlouhé 1 až 2 metry, lopatkovité a vějířovitě uspořádané. Řapíky listů jsou vybaveny ostrými zoubky nebo jehličkami.
Květenství tvoří vystoupavé laty, které vyrůstají z listové růžice mezi bázemi listů. Květy této palmy silně voní, jsou smetanově bílé až nažloutlé, velké 4 až 5 mm, oboupohlavné a přisedlé.
Plodem je černá a hladká peckovice elipsoidního tvaru, dlouhá cca 2 cm. Dužnina plodů (mezokarp) je černavá, pecka uvnitř tvrdá a hnědá, obsahující jediné semeno. Bobule (plody) jsou chráněné pevným lupenem, ze kterého vyrůstá krátký stonek přímo ke kmeni stromu.
Rostlina jihu Severní Ameriky
Serenou plazivou najdeme na jihu USA na nížinných stanovištích v nadmořských výškách do 50 metrů. Často tvoří husté a rozsáhlé porosty, nejčastěji podrosty borových lesů, najdeme ji však také na prériích a pobřežních dunách. Na Floridě tato rostlina pokrývá dokonce cca 10 % rozlohy státu (celkem cca 1420000 ha).
Velmi často také roste společně s dalším druhem palmy, velmi vzrůstným, zvaným Sabal palmetto. Nejde o příbuzné druhy, v obou případech však jde o palmy především tropické, kterým se v našich klimatických podmínkách nemůže dařit na zahradách.
Rozsáhlé porosty druhu serenoa plazivá poskytují útočiště i potravu mnoha druhům zvířat, dokonce je tato rostlina výborně přizpůsobena i častým požárům, ohořelé kmeny brzy po požáru znova obráží. Serenoa též výborně snáší zasolené půdy, proto ji najdeme i na pobřeží.
Především šedolistá forma Serenoa repens je pak ceněnou okrasnou rostlinou, která se množí semeny. Semenáčky však rostou jen velice pomalu a přitom špatně snáší přesazování. Tato pevná, pomalu rostoucí a dlouholetá rostlina se může dožít až 700 let (na Floridě jsou stromy, kterým je odhadován věk 500 až 700 let). Z hlediska jedlosti rostliny pak platí, že čím je zelenější, tím je více hořká.
Můžeme tuto rostlinu pěstovat i u nás?
Jelikož tato endemická rostlina snese pouze tropické až subtropické klima, mohli bychom její pěstování zkusit pouze například v prostorné a vytápěné zimní zahradě, případně vytápěném skleníku zahrady botanické. Ovšem obsah účinných látek bude odpovídat našim klimatickým podmínkám, především pak menšímu množství slunečního záření, než je tomu v tropech a subtropech.
Vlastně u nás nejsou pro pěstování této rostliny vhodné podmínky, byť je pro pěstování v domácnostech (interiérech) jako pokojová palma běžně doporučována. V každém případě ale platí, že pokud dobře zakoření, nevyžaduje žádnou údržbu, preferuje plné, silné slunce, toleruje však i polostín. Růst může v sušších, ale i vlhčích oblastech. Rozmnožit si ji můžeme ze semen. Kdo to zkusí?
Pokud si na serenou plazivou netroufáte, mohli byste zkusit pěstovat tyto populární druhy: horská palma, rajská palma nebo madagaskarská palma.