Veškeré stromy nám poskytují v zahradách stín. Pokud máme to štěstí a v naší zahradě jsou již stromy vysoké a košaté, máme vyhráno. I v nově zakládané zahradě však lze poměrně brzy dosáhnout příjemného, přirozeného stínu díky rychleji rostoucím dřevinám, které lze dobře tvarovat.
Posezení v příjemném stínu živého stromu je v zahradě za parných dní tím nejpříjemnějším (s výjimkou bazénu a koupacího jezírka). Stín dřevin dovede zpříjemnit pobyt na terase, pod pergolou (popínavé druhy dřevin), u jezírka, ale vůbec kdekoli, kde se chceme posadit či postát. Navíc vytvoří romantické prostředí, zahrada bez stromů či alespoň keřů působí tak nějak nepatřičně, divně. Co však hlavně –přirozený stín dřevin nahradí markýzy, slunečníky a pergoly, nepotřebujeme je. Většina dřevin přitom vyžaduje minimální péči a roste dlouho, načež dlouho i slouží.
Deštníkovitá koruna
Pokud chceme i v nově zakládané zahradě co nejrychleji přirozený stín stromu, je důležitá velikost sazenice, rychlost růstu konkrétní dřeviny, přirozený tvar a velikost koruny a její snadné tvarování. Pro menší zahrady jsou nejvhodnější druhy dřevin s korunou kulovitou a převislou, ovšem tyto druhy zastíní pouze malou plochu. Proto můžeme sáhnout po druzích, v jejichž případě můžeme vhodným řezem vypěstovat korunu deštníkovitou. Často se s nimi u nás nesetkáme, ale není to nemožné. Potřebujeme k tomu však mnohaletou péči pod odborným dozorem, vypěstovat do šířky rozloženou korunu není jednoduché, vždy je nejsnadnější vycházet z přirozeného tvaru koruny daného druhu.
Zahrada s hustými, starými stromy je výhrou
Deštníkovitá koruna
K pěstování do šířky rozložené koruny je třeba použít rychleji rostoucí dřeviny a nejlépe s velkými plochými listy. Oblíbený je pro tyto účely například morušovník, zakrslá katalpa, platan javorolistý, višeň pilovitá a hloh kuří noha. Zastřihávání nás u nich čeká pravidelné, jelikož tyto druhy rychle přirůstají. Tyto dřeviny vysazujeme jako solitéry na místě, kde chceme mít stín a zároveň se zde budou dobře vyjímat. Při tvorbě deštníkové (resp. střechovité) koruny musíme provádět alespoň jednou ročně kvalitní zpětný řez, přičemž nejlepší je provádět jej dvakrát za rok – poprvé v srpnu a podruhé od prosince do února, pokud zrovna nemrzne. Při zpětném řezu je třeba pořádně zkrátit hlavní výhon a ostatní výhony vyvázat k výztuhám (resp. oporám), aby rostly vodorovně. K připevnění používáme pružné pásky, které se po čase samy roztrhnou a nebudou větve škrtit.
Široká, nízká koruna
Další typy korun dřevin
Krásné kulovité koruny dosáhneme u mnoha druhů dřevin. Patří mezi ně například trnovník akát, hloh obecný a višeň křovitá. Převislého tvaru dosáhneme např. pomocí jilmu lysého. Tyto uvedené druhy dřevin mají obrovskou výhodu v tom, že si požadovaný tvar umí držet i bez řezu, prostě tak byly vyšlechtěny. Nakonec však můžeme z dřevin řezem vytvarovat cokoli včetně zvířete, postavy, bájného tvora atd. A na druhou stranu nemusíme dosahovat ideálního tvaru, některé druhy prostě vytvoří příjemný stín, aniž by bylo třeba dosahovat pravidelné koruny.
Řešení pro velké zahrady
Do velkých zahrad se nemusíme bát vysadit stromy, které vyrostou do podoby ohromných slunečníků a budou mít opravdu hustou korunu, která poskytne intenzivní stín. Použít můžeme například lípu zelenou (koruna bude mít průměr 8 až 10 metrů), ambroň západní (listy má podobné listům javoru), některé druhy javoru, ale i další druhy.
Kam vysadit dřeviny tvořící stín
Kam vysazujeme dřeviny, od kterých požadujeme stín? Odpověď je jednoduchá. Nejlépe na jih či jihovýchod od místa, kde chceme nejvíce stínu, přičemž k večeru se nám na zastíněné místo sluníčko opět vrátí, zatímco za největšího horka získáme maximum stínu.
