Suché zídky jsou jednoduše řečeno poskládaná z kamenů, které na sebe nelepíme žádným pojivem, ani netvoříme žádné základy. Jediným pojivem může být kaše z hlíny a písku. Suché zídky mohou dokonce tvořit oplocení pozemku, vyvýšený záhon, ale častěji lemují cesty a řeší výškové rozdíly na pozemku.
Čím pečlivěji vybereme a vyskládáme kameny suché zídky, tím lépe bude vypadat a tím déle vydrží. Ovšem existuje samozřejmě i druhé řešení, vysypat z kamení jakýsi val. V tomto případě ale vypadají nejlépe gabiony, kdy je kamenivo drženo v celkově pravidelném geometrickém tvaru sítí z drátů. Pojivo nemusíme použít u suchých zídek žádné, případně lze sáhnout po směsi písčitohlinité zeminy.
Určitě je třeba použít kámen, který je typický pro danou lokalitu a nebo alespoň ostatní stavební prvky domu a zahrady. Nejlepší je použít pro suchou zídku kameny, které odolávají zvětrávání, především tedy žulu, pískovec, vápenec, břidlici a znělec. Každá zídka ale může vypadat jinak nejen kvůli výběru druhu kamene, jeho velikosti a vůbec rozměrů a formátu, ale i podle umístění a účelu využití.
 kamenů)
Suché zídky přitom mohou nést skalničky a jiné rostliny, které nejsou vůbec náročné a snesou dlouhodobě i sucho. Stačí je vysadit do štěrbin. Mohou však mést také květináče a truhlíky s rostlinami, které postavíme na kamenné či dřevěné obruby. A do těchto nádob lze vysadit ledaco, záleží jen na konkrétním stanovišti, zda je zídka na stanovišti slunném, v polostínu a nebo vyloženě ve stínu.
Na plném slunci se bude dařit třeba muškátům či jahodám, přistínění mají rády borůvky, třeba ty kanadské, zato zimolez (jinak též kamčatská borůvka) snese i přímé slunce. Lze též mísit trvalky s vytrvalými bylinami, prostě záleží jen na nás, na našem vkusu, ale i chutích a vůních. Třeba lichořeřišnice budou po zídce z nádoby volně stékat dolů, bohaté záplavou svých antibiotických květů a listů. Lepší je vždy použít velké a těžké nádoby, aby se za silnějšího větru neválely pod zídkou s pochroumanými rostlinami. Nádoby též zatíží kamenná drenáž.
Ke stavbě suché zídky je ideální použít různě velké kameny, nejlépe ploché, případně čtverce či vyšší kvádry. Ovšem kouzlo je i v nepravidelnosti a například z plošších valounů lze též vyskládat nádheru. Čím dokonaleji na sobě kameny sedí, tím méně vyžadují pojivo bez cementu a vápna, tedy již zmíněnou hlinitopísčitou kaši. Pokud chceme do škvír vysazovat rostliny, vyplatí se do této kaše přimísit kompost, případně i rašelinu.
Pro stabilitu suché zídky je vhodné odkopat cca 30 cm vrstvu zeminy (stačí i 15), vysypat ji štěrkem a do něj až usazovat první vrstvu kamenů. Tato vrstva štěrku bude navíc fingovat jako drenáž. Jelikož tlak působí nejen na podklad, ale i do stran, je třeba použít pro boky zídky největší kameny. Spodní vrstvu konstruujeme z kamenů vyšších a dlouhých, až teprve horní část zídky vyzdíváme z kamenů menších. Úplně nahoru je ideální použít kameny ploché a širší, které zídku zpevní. Ovšem záleží vždy na materiálu, jaký máme vůbec k dispozici.
Lícová strana zídky by měla ustupovat alespoň mírně dozadu, čili by měla mít mírný sklon, čemuž odpovídá způsob pokládky kamenů. Zídka bude stabilnější a navíc bude při deštích voda stékat do spár, což zajistí závlahu ve škvírách vysazených rostlin a zároveň se nebude vyplavovat zemina, kterou jsme použili jako pojivo.
Do škvír suché zídky můžeme vysazovat skalničky, trvalky, trsovité traviny i suchomilnější kapradiny. Samozřejmě je zde i místo pro mechy a lišejníky, ale to se nám v konkrétních případech nemusí podařit, záleží na lokalitě a stanovišti na pozemku. Při výběru rostlin je nejlepší poradit se s odborníkem, jinak budeme donekonečna experimentovat.
Jen pro základní orientaci – na slunné stanoviště se do zídek hodí netřesky nsoucí si bohaté zásoby vody, rozchodníky, lomikameny, tařice a tařičky, zvonky, floxy a řebříčky. Do polostínu a stínu volíme kapradiny, sleziníky, osladiče a kyvory. Na horní stranu zídky se hodí sukulenty, trsnaté traviny, mateřídoušky či zběhovce. Líc zídky též můžeme nechat porůst břečťanem či lničkou, ovšem pozor na možnost poškození stavby a nebo jejího naprostého zaclonění, pak nám nezbude než se s rostoucí nádherou prát, aby byly kameny vidět. Použít lze též lomikámen či dymnivky. Rostliny s dlouhými a bohatými kořeny vysazujeme již při stavbě zídky, jinak by se nám prostě později nepovedlo.
Jakmile suchá zídka ožije životem rostlinným, ožije i živočichy, ovšem to i ta bez rostlin. A ještě jedna na závěr: čím větší jsou skuliny mezi kameny, tím větší pozor musíme dávat na hady především v lokalitách, kde se přirozeně vyskytují.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
