Jednou z nějčastějších skrytých vad stavebních konstrukcí jsou tepelné mosty. Způsobují ztráty tepelné energie, kondenzaci par, šíření plísní a poškození stavebních konstrukcí.
Tepelný most se projevuje odlišně v interiéru a exteriéru. V místnosti jde o místa s nižší povrchovou teplotou, v exteriéru naopak s vyšší. Přitom by však měla být teplota na celé ploše stavební konstrukce (například obvodového nosného zdiva) stejná. S tepelnými mosty bychom měli počítat už při přípravě projektové dokumentace. Správně navržená konstrukce budovy a její správné provedení včetně konstrukčních detailů eliminuje vznik tepelných mostů. Pozdější odstraňování tepelných mostů může být finančně velmi náročné. A co víc, tepelné mosty mohou dodatečně vzniknout i při zateplování domu, pokud je prováděno špatně (nevhodný stavební postup, nevhodný materiál).
Druhy tepelných mostů
Podle způsobu předávání tepla rozeznáváme tepelné mosty konvektivní (zvýšený tepelný tok vzniká prouděním vzduchu) a konduktivní (tepelné mosty vznikají vedením tepla). Dále rozeznáváme tepelné mosty nahodilé (vyskytují se nahodile, neopakují se) a systémové (pravidelně se opakují), bodové (např. nesprávné napojení konstrukčních prvků na fasádu, uchycení izolačních desek kovovými kotvami – správně se používají plastové apod.) a tepelné mosty lineární.
Zateplování panelového bytového domu
Co tepelné mosty způsobují
Tepelné mosty především zvyšují tepelné ztráty interiéru a zvyšují tak náklady na vytápění budovy. Respektive způsobují lokální snížení povrchové teploty konkrétní stavební konstrukce v interiéru, což vytváří ideální podmínky pro kondenzace vodních par (teplota klesne pod rosný bod), tvoření a rozšiřování plísní a také degradaci stavebních konstrukcí. Obzvláště dřevu hrozí napadení hnilobou nebo dřevokaznými houbami. Podle výpočtů mohou tepelné mosty způsobit ztrátu i více jak čtvrtiny tepelné energie. Pokud dojde následkem tepelných mostů k šíření plísní, v podstatě nelze tyto plísně odstranit jinak než „odstraněním tepelného mostu.“ A pozor, plísně jsou toxické a mají karcinogenní účinky! Kromě vnitřních stěn se však mohou vodní páry srážet i uvnitř konstrukce vnějšího pláště domu, kde vlhkost znehodnocuje tepelný izolant, ale i konstrukci zdiva.
Plíseň na ostění signalizuje vadné napojení okenního rámu na stavební otvor
Kde najdeme tepelné mosty nejčastěji
Jedním z míst s nejčastějším výskytem tepelných mostů je styk vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) a svislé nosné obvodové stěny. Proto bývá zvenčí přidávána dostatečně silná vrstva tepelné izolace k pozednímu věnci a překladům.
Další hojný výskyt tepelných mostů nastává v případě nahrazování předepsaných stavebních prvků (materiálů) méně vhodnými. Například použití ocelových překladů místo betonových, použití ocelových kotev pro zateplovací systém místo plastových a podobně.
Dalším místem s hojným výskytem tepelných mostů jsou prostupy sítí skrz vnější plášť budovy.
Příliš se nehovoří o tepelných mostech, které tvoří krokve. Krokevní trámy totiž mají mnohem nižší tepelně izolační schopnosti než mezi krokve vložená tepelná izolace. Proto by měla být aplikována ještě jedna vrstva tepelné izolace – pod krokvemi. Dalším možným řešením je aplikace tepelné izolace nadkrokevní. Krokevní trámy pak navíc můžeme v interiéru přiznat, každý přiznaný dřevěný prvek zpříjemní bydlení.
Zásadním tepelným mostem jsou místa s vloženými výplněmi stavebních otvorů – okny a dveřmi. Proto jsou voleny stavební výplně s co nejlepšími izolačními schopnostmi a jejich montáž je prováděna s důrazem na důsledné provedení konstrukčních detailů, především pak izolací ve spojích konstrukcí.
Dalším častým tepelným mostem bývá strop pod půdou. Zde je však řešení poměrně snadné – aplikace tepelné izolace na podlahu půdy. Kromě minerální vlny či polystyrénu je pro tento případ velice vhodná například foukaná celulóza.
V historické zástavbě je probém tepelných mostů patrný už jen proto, že zpravidla nelze budovy izolovat zvenčí
Aolikace polystyrenu na obvodovou stěnu budovy
Tepelná izolace mezi krokvemi
V tomto případě byla aplikována další vrstva tepelné izolace - podkrokevní
Jak najít tepelný most
Běžným smyslovým vnímáním odhalíme tepelné mosty obtížně. A to i v případě výskytu plísní, jelikož jejich původcem může být například i vzlínající vlhkost, prasklé vodovodní potrubí či odpad a podobně. Důležité je v konkrétním místě tepelný most předpokládat. Pak změříme povrchovou teplotu v daném místě (bodově - kontaktně chrom-niklovými teplotními odporovými čidly, nebo bezkontaktně infrapyrometrem. Velmi účinnou moderní metodou je takzvaná termografie. Pomocí termokamery získáme kompletní tepelnou mapu budovy. Lze pak vytvořit matematický model konstrukce domu a navrhnout konkrétní opatření. Stinnou stránkou této metody je možnost měření pouze v chladném období roku. Je totiž potřebný dostatečný rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou. Samozřejmě je nutné, aby měření prováděl odborník, přitom nesmí pršet, sněžit, ani vát silný vítr. Kvalitní měření termokamerou je třeba plánovat na správné období, což může v extrémním případě trvat i více dní. A nesmíme také zapomenout na konktrolní měření termokamerou po aplikaci tepelného izolantu.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Snímek domu termokamerou, tento ilustrační obrázek však klame, v ročním období, které na snímku vidíte, nelze snímky termokamerou pořizovat
