Pouštět dešťovou vodu do kanalizace je opravdu nesmysl. Minimálně je vhodné shromažďovat ji v sudech, barelech, nebo sofistikovaněji v podzemní jímce, kdy lze vodu využít i v domě. V jímce se voda navíc nekazí tak rychle. Můžeme též využít vsakování dešťové vody (vsakovacími tunely, nebo povrchovými vsaky), ovšem velice zajímavým řešením je vytvoření takzvané dešťové zahrady, která využívá právě „povrchové vsakování vody.“ Oč jde a jak ji vybudovat?
Vsakovací zahradu vytvoříme v případě, že sice nechceme na zahradě budovat zahradní jezírko, ale chceme, aby dešťová voda odtékala na námi určenou plochu, kde se vsákne do země. Vsakováním dešťové vody pomáháme udržovat stav podzemních vod a zároveň zvyšujeme vlhkost vzduchu na zahradě. A jezírko? To nám občas vznikne, ale jen na chvíli, za vydatných dešťů. Navíc tak vytvoříme na zahradě prostor pro nezvyklé druhy rostlin a dlužno dodat, že i živočichů.
Rychle vzniklé jezírko přitom uvolní nadbytečnou vodu do půdy řádově do čtyř dní – samozřejmě za dlouho trvajících dešťů je to déle. K vsakování dešťové vody potřebujeme dostatečně velkou jámu. Využít lze přírodní prohlubeň, ale též můžeme jámu vykopat. Jámu vyložíme geotextilií, na ni navezeme jemnější štěrk, na něj položíme opět geotextilii a nasypeme substrát podle typu rostlin, které zde budeme pěstovat. Nejlepší bude směs písku, kompostu a zeminy v poměru 5 : 3 : 2. Poté lze na povrch uložit například vrstvu mulčovací kůry. Ta brání rychlému odpařování vody.
Je též možné urychlit vsakování vody skrz štěrk pomocí uměle vytvořeného přepadu. Uprostřed jámy vsadíme do terénu širokou trubku, která bude končit ve štěrku, čímž se urychlí vsakování vody skrz zeminu (voda se v místě trubky zemině vyhne). Vybereme pro trubku nejhlubší místo a ukončíme ji na úrovni dna jámy či mírně nad ním. Nebo naopak lze až příliš rychlé vsakování zbrzdit vyložením okrajů jámy bazénovou fólií. Čili voda se bude vsakovat menší plochou jámy.
Vodní máta
Sítina
Důležité samozřejmě je vybrat takové místo na zahradě, kam bude voda přirozeně stékat a nebo tomuto stékání pomoci. Což lze opět udělat například oblázky vyloženým korytem pro „občasný“ potůček směřující do vsakovací jámy. A pozor, nesnažte se vytvářet vsakovací jámu, aniž byste znali podloží, do každého se voda nevsákne.
A určitě se nebojte, že se vsakovací jáma stane líhní komárů. To se spíše stane otevřenému sudu pod okapem. Komáři potřebují k líhnutí 7 až 12 dnů a voda se v jámě vsákne rychleji.
A výběr rostlin? Vybíráme takové, které vydrží i více dní stát ve vodě. Čili vybíráme rostliny, kterým nevadí zamokření zeminy. Na výběr jsou různé druhy mokřadních travin, zevar, vodní máta, štítovka, sítiny, kejklířky, suchopýr a další druhy.
