Pokud větve sousedova stromu nepřesahují do vaší zahrady, zkracovat je prostě nemůžete a ani to nemůžete po sousedovi požadovat, respektive to nemá smysl. Ovšem jsou zde i výjimky. Pokud se prostě normálně lidsky nedohodnete, je jediným řešením soud a tedy takzvaná „sousedská žaloba.“ Ovšem vždy je opravdu lepší dohoda se sousedem a případné ústupky z vaší strany, a to i v případě, že větve stromu přesahují na váš pozemek, nebo k vám ze sousedovy střechy padá sníh. Jak upravuje sousedské vztahy Nový občanský zákoník?
Následující rady jsou pouze informativního charakteru, nelze je považovat za dogma a vždy je lepší poradit se s odborníkem, tedy v tomto případě právníkem. V žádném případě nezodpovídáme publikováním tohoto článku za případné škody.
Stromy, které stíní, poškozují střechu sousedícího domu, zaplavují sousedící pozemek přehršlí listí či přesahují svými větvemi na sousedův pozemek, jsou častým předmětem sousedských sporů. A když zavládne zloba a zášť, přidá se i agrese, a je zle. Přitom bývají sousedské spory zdlouhavé a dlužno říci, že i vyčerpávající. A mnohdy jde paradoxně jen o malichernosti a osobní averze. Předejít jim lze pouze dobrou vůlí na obou stranách. Známé jsou i případy, kdy vedou takové spory k prodeji nemovitosti tou slabší (respektive citlivější) z nesvářených stran. A právě s přesahujícími větvemi stromů přes hranice pozemků souvisí padání listí, sběr padajícího ovoce či sklizeň ovoce z přesahujících větví a také odstraňování polámaných větví.
Listí ze sousedova stromu
Podle Nového občanského zákoníku je třeba listí padající na váš pozemek ze sousedova stromu považovat za svůj odpad, čili je odklízíme sami. Jedinou výjimkou je, když by byl sousední pozemek veřejným statkem (parkem, cestou, veřejnou zatravněnou plochou). Pak má nadále povinnost úklidu listí vlastník stromu.
Plody spadané na zem
Ovšem též plody, které spadnou na váš pozemek, jsou vaše. Můžete si je tedy sebrat a sníst – náleží vlastníkovi pozemku, na který spadly. Ovšem musí jít pouze o plody spadlé, ze stromu je bez sousedova souhlasu otrhat nesmíme, byť jde o větve přesahující na náš pozemek. Jedinou výjimkou je, když by byl sousední pozemek veřejným statkem (parkem, cestou, veřejnou zatravněnou plochou). Pak má nadále právo sběru spadaných plodů, ale i povinnost jejich úklidu vlastník stromu.
Spadaná jablka
Odstranění větví a kořenů přesahujících na sousedův pozemek
Pokud požádáte souseda, aby odstranil kořeny nebo větve přesahující na váš pozemek, protože vám působí škodu (třeba nepřiměřeně stíní, poškozují oplocení atd., musí tak učinit. Pokud to neudělá v přiměřené době, můžete podrosty a převisy odstranit sami, ovšem pouze šetrně a ve vhodném období, čili v době vegetačního klidu. Navíc můžete takto odstraněné podrosty a převisy přehodit na sousedův pozemek, aby je zcela odstranil. Doporučujeme však kvůli mezilidským (resp. sousedským) vztahům vždy rozumnou dohodu a vzájemné ústupky a pokud již budete přece jen nuceni odstranit přesahující rostlinnou hmotu sami, naložte pořezané větve a kořeny třeba na kolečko a sousedovi je nabídněte k likvidaci. Například na suchém ovocném dřevě se výborně udí.
Vysazování stromů v těsné blízkosti oplocení
Pokud z rozumných důvodů požádáte souseda, aby nevysazoval stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků, musí tak učinit. Pokud nevyplývá z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající výšky přes tři metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků tři metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.
Společná zeď a oplocení
Hranice mezi pozemky ukazují takzvané rozhrady, čili ploty, zdi, meze a strouhy. Jestliže se neprokáže opak, považují se rozhrady mezi sousedními pozemky za společné. Pokud se hranice mezi pozemky nedají poznat, určí je soud podle poslední pokojné držby – čili podle toho, jak byly vztahy mezi pozemky uspořádány v poslední době. Společnou zeď může každý užívat ze své strany pozemku a každý tak nese své povinnosti údržby této zdi.
Odstraňování přesahující větve
Přesahující větve a květy šeříku
A jak je to se zvířaty?
Můžete na sousedově pozemku stíhat své chované zvíře, tedy kočku, psa, slepice či roj včel a podobně? V případě včel však toto pravidlo neplatí, pokud se usadí v sousedově úlu. V takovém případě jsou již jeho vlastnictvím. Pokud zvíře způsobí na sousedově pozemku škodu, musí ji vlastník zvířete nahradit. Vlastník pozemku též musí vydat cizí věc, která je na jeho pozemku, jeho majiteli a nebo umožnit vlastníkovi této věci vstup na svůj pozemek, aby si věc vyhledal – třeba dětský míč. Pokud ale tato věc způsobí škodu (například rozbije okno), musí vlastník věci nahradit škodu. Samozřejmě však pouze v případě, že si soused okno nerozbil cizím míčem sám.
Obtěžování imisemi
Meze v nakládání s majetkem jsou stanovené zákonem a právy třetích osob. Čili vlastník nesmí při nakládání se svým majetkem omezovat jiné osoby, především pak imisemi vnikajícími na sousedův pozemek. Jestliže k takovému omezování dochází, můžeme se proti tomu bránit žalobou u soudu. Nový občanský zákoník v tomto případě rozlišuje přímé imise (třeba svádění vody na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy a není proto třeba zkoumat, jakým způsobem zasahují do vlastnických práv souseda. V případě nepřímých imisí, mezi které patří třeba hluk, prach a kouř a kdy je imise způsobena jako vedlejší produkt lidského jednání, jsou tyto imise zakázány, když přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. V podáte v tomto případě žalobu, bude soud zkoumat, kde bydlíte a zda jsou tyto imise v daném místě normální. Čili na vsi nejsou normální pravidelné diskotéky na sousedově pozemku, ve městě zase kompost na balkóně či zápach z prasečího chlívku a podobně.
Hranice pozemků
Další ustanovení NOZ
Pokud vlastník pozemku požádá vlastníka sousedícího pozemku, aby neupravoval svůj pozemek způsobem, kdy jeho dům ztratí náležitou oporu bez provedení dostatečného opevnění, musí tak soused učinit, respektive nesmí (nesmí svůj pozemek takto upravovat).
Vlastník pozemku též může žádat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh či led na sousedící pozemek (s výjimkou přirozených svodů).
Vlastník níže položeného pozemku ale může na druhou stranu žádat, aby vlastník výše položeného pozemku nebránil odtoku vody v takovém rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.
Vlastník pozemku také může žádat souseda, aby nezřizoval stavbu v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Vlastník pozemku musí umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek, aby mohl nezbytně udržovat sousední pozemek, jestliže nelze údržbu provádět jinak. Když ale vstupem na cizí pozemek za účelem údržby toho svého způsobíte škodu, musíte ji nahradit.
Oplocení
Zdroj: Nový občanský zákoník, www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
