Věcná břemena byla nahrazena služebností a reálnými břemeny

Novou úpravu věcných břemen najdeme v novém občanském zákoníku (dále jen NOZ), čili Zákoně č. 89/2012 Sb. v § 1257-1308 v části třetí, hlavě druhé, dílu pátém, oddílu druhém. Celkově byl rozšířen počet paragrafů, které se věcnými břemeny zaobírají (z původních třech na 52). Zajímavé je též, že úprava věcných břemen vychází z vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937.

Systematicky jsou v NOZ věcná břemena nově dělena na služebnosti a reálná břemena (starý zákon znal pouze pojem věcná břemena). Věcná břemena obecně slouží k efektivnímu využití cizí věci, pokud je v rámci služebnosti vlastník věci povinen něco strpět nebo se něčeho zdržet ve prospěch jiné osoby. Reálná břemena pak ukládají vlastníkovi věci něco dát nebo něco konat ve prospěch jiného. Rozdíl tedy spočívá v aktivním, resp. pasivním chování vlastníka věci. NOZ též neomezuje zřízení věcného břemene pouze na nemovitou věc, lze jím dle něj zatížit i věc movitou.

Služebnost

U služebností rozlišujeme osobu oprávněnou (jde o tu osobu, která čerpá ze služebnosti výhody) a osobu povinnou (jde o tu osobu, která se ve prospěch oprávněného něčeho zdrží nebo něco strpí). Služebnosti se poté dělí na pozemkové (služebnost byla zřízena ve prospěch určitého pozemku) a osobní (služebnost byla zřízena ve prospěch konkrétní osoby, která využívá výhod ze služebnosti). Typickým příkladem je zřízení práva cesty na sousedním pozemku (takzvaně služebném pozemku). Z práva cesty pak plyne, že jakýkoli vlastník panujícího pozemku je oprávněn jezdit vozidly po služebném pozemku za účelem lepšího využití svého pozemku. Služebnost je ideálním řešením, pokud nelze část pozemku (např. právě pro účely cesty) koupit nebo najmout. Pozemkovou služebnost pak nelze spojit s jiným panujícím pozemkem.

Služebnost požívá větší ochrany, než je tomu u závazkových vztahů (výpůjčka, nájem). Oprávněný ze služebnosti má tatáž práva ochrany jako vlastník pomocí takzvaných. negatorních žalob (§ 1042 – tedy žalob na zdržení se zásahu do poklidného výkonu služebnosti) nebo žalob na vydání věci (§ 1040).

Služebnost lze primárně zřídit smlouvou (dvoustranné právní jednání mezi povinným a oprávněným ze služebnosti), závětí, dědickou smlouvou, ale i ze zákona či na základě soudního rozhodnutí. Posledním možným případem nabytí práva ze služebnosti je vydržení. Služebnost může být zřízena úplatně i bezúplatně. Smlouva o zřízení služebnosti k nemovité věci vyžaduje písemnou formu (§ 560).

Pokud se služebnost zřizuje k věci, která podléhá evidenci v katastru nemovitostí, vzniká služebnost až zápisem do katastru. Pokud ale daná věc nepodléhá evidenci v katastru nemovitostí, služebnost vzniká již účinností smlouvy, čili podpisy smluvních stran, pokud se nedohodnou jinak.

Druhy služebností

Kromě níže uvedených druhů služebnosti si lze sjednat i služebnost jinou, tedy nad rámec zákona.
Zákon upravuje tyto pozemkové služebnosti: opora cizí stavby (nutnost podepřít stavbu z jiného pozemku), služebnost okapu (právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí pozemek), právo na vodu (právo přístupu na cizí pozemek pro vodu), služebnost cesty (právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly), právo pastvy (právo pást na služebném pozemku dobytek). Osobní služebnosti se rozdělují na užívací a požívací. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Z požívacího práva vyplývá oprávnění poživatele užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky (třeba právo souseda na úrodu z jabloně). Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby, zatímco pozemková služebnost není na životě vlastníka pozemku závislá, jelikož vázne na pozemku, nikoli na konkrétní osobě. Tedy pokud se strany nedohodnou jinak. K věci lze zřídit i více služebností, pouze však v případě, že novější služebnost není na újmu služebnosti starší.

Reálná břemena

Reálná břemena spočívají v povinnosti vlastníka věci jako dlužníka něco dávat nebo konat ve prospěch oprávněné osoby. Jako reálné břemeno může být zřízen například takzvaný výměnek (jeho podstatou je právo dožít v domě, který je převáděn na určitou osobu). Nabyvatel domu je podle smlouvy povinen poskytovat oprávněnému požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu určitou nebo na dobu života oprávněného.

Důležitá fakta na závěr

Zrušit služebnost není vůbec jednoduché, záleží na dohodě stran. Jinak lze služebnost změnit pouze v případě, že došlo k trvalé změně, která vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby. V takovém případě ale musí rozhodnout soud, ten může služebnost omezit nebo za náhradu zrušit. Služebnost může zaniknout také trvalou změnou nebo zánikem služebné věci, pro kterou věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.
Při změně vlastníka služebné věci služebnost trvá i nadále.
Smlouva o zřízení věcného břemene k nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Pokud bylo věcné břemeno zřízeno před 31. prosincem 2013, nazývá se podle své povahy služebností nebo reálným břemenem. Na obsahu práv a povinností se ale nic nemění.

Pozemková služebnost – služebnost, která je spojena s konkrétní věcí. Například služebnost stezky nebo cesty.

Osobní služebnost – služebnost, která je zřízena ve prospěch konkrétní osoby.

Panující věc – věc, v jejíž prospěch byla služebnost zřízena.

Služebná věc – věc, která slouží pro užitnější hodnotu panující věci.
Zdroj: muj-pravnik.cz, shutterstock.com