Sice si nějaký ten rok počkáte, než si svůj živý vánoční smrček a nebo jedličku poprvé ozdobíte, ale bude vás těšit fakt, že je to opravdu jen a jen váš stromeček. Vyklíčeným semínkem počínaje. Jak správně postupovat?
V případě jehličnanů, ale i listnatých dřevin, je jejich velikost ovlivněna nejen kultivarem, ale i řezem (tvarováním) a také mobilní nádobou – květináčem. Nakonec na tomto principu jsou pěstovány i bonsaje. Pokud si prostě smrček či jedličku budeme pěstovat v květináči, omezujeme tím kořeny stromku a ten nemůže vyrůst tak, jako se rozroste v lese, kde mají jeho kořeny maximální svobodu, živiny, vláhu a vzduch. V květináči proto nemusíme pěstovat vyloženě zakrslé odrůdy jehličnanů, zakrslé totiž budou všechny. Tedy pokud stromky nevysadíme z květináčů do půdy.
)
V zahradnictví či lesní školce si přitom můžeme zakoupit již vzrostlé stromky a to nejen kvůli Vánocům, ale třeba pro živý plot. Ovšem můžeme si stromky také sami vypěstovat doslova ze semínka. A že je jich plný les. Pouze když najdete hromádku z okousané šišky, buďte si jisti, že zrovna v ní mnoho semínek nenajdete. Obzvláště veverky je milují. Je třeba mít také na paměti, že vyrýpávat v lese semenáčky se opravdu nemá, zato šišek se zralými semínky si můžete vzít, kolik jen chcete a nikdo vás za to nebude trestat. Ovšem klíčivost nebude u těchto semínek zřejmě vysoká.
Množení semeny (generativní množení) se praktikuje u základních druhů jehličnanů, u šlechtěných kultivarů se pak přistupuje k řízkování a roubování (vegetativnímu množení). K množení jehličnanů semeny pak sice můžeme zkusit semínka ze šišek nalezených v lese, obvykle je však lepší si koupit kvalitní osivo. V zahradnictvích se tato semínka běžně prodávají. Čím ale začít po pořízení semen a jak postupovat?
)
1. Stratifikace semen
Stratifikace semínek jehličnanů je procesem, při kterém v semenech odbouráváme pomocí vlhka, chladu a mrazu látky, které brání vyklíčení. Zároveň sjednotíme působení růstových hormonů, díky čemuž nám semínka vyklíčí hned prvním rokem. A právě něco takového není v přírodě vůbec obvyklé, mnohá semínka takzvaně přeleží. U různých druhů jehličnanů (ale i listnáčů) se pak stratifikace liší především svou délkou. Konkrétně u smrku potřebujeme semínka stratifikovat měsíc.
)
Stratifikaci semen můžeme provést v lednici či ve sklepě (nejlépe začátkem února), ale i venku v půdě (začínáme na podzim). Pokud chceme semena stratifikovat přímo v zahradě v půdě, namočíme je nejprve na cca 24 hodin do vody a nebo je promísíme s cca třemi díly vlhkého, ostrého písku (hrubý písek, nejlépe říční, betonářský) a vysejeme do květináčů, které zahrabeme do půdy. Ty je navíc třeba ochránit shora hustým pletivem, aby se k nim nedostali hlodavci ani ptáci. Případně rovnou vysejeme do záhonu a opět shora zakryjeme pletivem. Stratifikaci venku provedeme na podzim, jelikož zimy bývají dosti teplé a my potřebujeme chlad po dobu alespoň měsíce. Lze předpokládat, že za celé období zimy toho dosáhneme.
Při stratifikaci semen v lednici a nebo vlhkém a chladném sklepě umístíme nádobu s výsevem přikrytou fólií a gumičkou do lednice či sklepa na začátku února. Písek udržujeme stále mírně vlhký. Výsev stratifikovaných semen pak provedeme v březnu. Případným plísním zamezíme zálivkou dvouprocentním roztokem formalínu.
2. Březnový výsev po stratifikaci semen
Semínka vyséváme do nádob se sterilizovanou směsí rašeliny (jehličnaté hrabanky), kvalitního kompostu a ostrého písku (poměru 2 : 1 : 1). Semínka rozložíme s dostatečnými rozestupy na substrát a zasypeme pískem ve vrstvě silné dva až třikrát více, než jak jsou semena velká. Vyséváme-li jen několik semínek, vyplatí se vysít každé do samostatného květináčku (obecně je to vždy lepší), později nebudeme muset jednotit, ale jen přesazovat do většího i s kořenovým balem a substrátem.
)
Výsevní nádoby se semeny umístíme v březnu do pařeniště nebo skleníku a substrát udržujeme stále mírně vlhký a také přistíněný (například chvojím). Pařeniště i skleník je v tuto dobu důležité větrat a teplota vzduchu by měla být nejméně deset, nejvíce pak třicet stupňů Celsia. Za cca dva týdny přihnojíme vzešlé výsevy (semenáčky) slabým roztokem dusíku a na konci června začneme semenáčky otužovat. V srpnu jsou již semenáčky zvyklé na venkovní teploty a potřebují fosfor (P) a draslík (K), dusíkem (N) již nepřihnojujeme.
Přes zimu již necháme semenáčky ve výsadbových nádobách, které stačí zapustit do země. Zabráníme tak namrzání kořínků rostlin. Do skleníku či pařeniště již sazeničky nepotřebují. Pokud se pro to však přece jen rozhodneme, nesmíme zapomenout na zálivku. Venku není zálivka obvykle potřebná, za suchého počasí po ní ale sáhneme také. Suché zimy jsou u nás stále častější. Zálivku je však třeba provést vždy při oblevě, tedy když nemrzne.
)
3. Školkování sazenic
Školkování sazenic provedeme hned na začátku příštího jara, ještě před rašením. Semenáčky vyzvedneme ze substrátu, zkrátíme jejich kořenový systém a sazenice vysadíme na zvolené místo. Chceme-li pouze větší sazenice, vysadíme je do záhonu, ale ve větším sponu, aby měly víc místa. Větší sazenice předpěstováváme, pokud je na finálním stanovišti riziko poškození zvěří a nebo přidušení plevelem a nebo když chceme stromky v mobilní nádobě nechat (např. jako stromek vánoční). Pokud máme sazenice pohromadě na chráněném místě, snáze je ochráníme. Pokud jsou některé semenáčky ještě slabé, necháme je v původní nádobě a školkování odložíme o rok.
)
4. Jehličnany v mobilních nádobách
Jehličnany v květináčích jsou velmi oblíbenými balkónovkami, rostlinami pro výzdobu teras a samozřejmě také živými stromky vánočními. Růst přitom jednoduše regulujeme velikostí květináče. Zapomenout samozřejmě nesmíme na odtokové otvory na dně a také na drenáž. Ve vegetačním období přihnojujeme a dostatečně zaléváme, v srpnu končíme s přísunem dusíku a přihnojujeme fosforem a draslíkem. Ovšem pozor – v interiéru se živým jehličnanům v nádobách nedaří, proto je třeba stromek umístit do bytu jen na krátkou dobu a po Štědrém dni zase vrátit ven (klidně i ještě ozdobený).
Ozdobený stromek však chráníme shora před srážkami. Dalším možným řešením je pěstování většího množství stromků ze semínka, přičemž každý rok jeden před Vánoci uřízneme, využijeme a pak vyhodíme a nebo nadrtíme a přidáme do kompostu. Pokud vás pěstování jehličnanů ze semínek osloví a bude vás opravdu bavit, není takové řešení žádným problémem. Nesmíte pouze zapomenout na postupné, nejlépe každoroční výsevy.
Přečtěte si také: Kdy se zdobí a kdy odstrojuje vánoční stromeček a další otázky a odpovědi.
)
)
