Pokud se nyní pustíte do množení muškátů řízky (začít je možné již v srpnu), dobře nám zakoření, přezimují a na jaře na nás budou čekat statné sazeničky, které brzy pokvetou. Nejsnáze přitom muškáty zakořeňují z postranních výhonků, které pouze vylomíme. Použít však lze i ne příliš měkké řízky stonkové.
Řezy necháme zaschnout po ošetření práškovým stimulátorem růstu
Řízkování muškátů přitom není příliš složité. Získané řízky necháme jeden den zavadnout. Díky tomu předejdeme hnilobě a rychleji se budou tvořit kořínky, prostě nám zaschne řezná rána. Ovšem ještě před denním zasycháním ošetříme místa řezů práškovým stimulátorem růstu. U botanických sukulentních pelargonií můžeme dokonce nechat v chladu uložené řízky i týden a déle. Další den řízky vysadíme do směsi písku a rašeliny, kterou udržujeme mírně vlhkou. Teplota je ideální 16 až 18 °C.
Získávání řízků
Při získávání řízků (nejlépe odlamováním v kolínku) je důležité mít čisté ruce, respektive prsty. To samé platí pro nůž či nůžky, pokud nechceme řízky odlamovat. Desinfekcí rukou a nástrojů zabráníme přenosu virových onemocnění mezi muškáty.
Někdo řízkuje tak, že odstřihne celý stonek a ten si poté rozdělí na jednotlivé řízky, jiní získávají řízky přímo. Řízky by měly být dlouhé 10 až 15 cm a měly by mít 2 až 3 internodia, čili patra listů. A určitě bude vhodnější vybrat stonky s kratšími internodii, ovšem na řízky můžeme rozřezat prakticky celý stonek. Řízky pelargonií vlastně zakoření stejně bez ohledu na to, z jaké části stonku je odebíráme. A zakořeňují velice ochotně. Na první pohled sice vypadají nejlépe řízky z vrcholů stonků, ale není to až tak důležité. Rostliny budou stejně vypadat jinak.
Nemá také značný vliv fakt, zda se nám ukončení řízku povede těsně nad listem a nebo pod ním. Důležité však naopak je odebrat z každého řízku listy a palisty, které by se po zapíchnutí řízku do substrátu dostaly do kontaktu se substrátem. Dokonce můžeme na řízku ponechat i jen 1 až 2 zdravé listy. K zakořenění to bude stačit.
Substrát pro zakořeňování řízků
Substrát pro zakořeňování řízků se běžně prodává, přesto jej ještě můžeme vylepšit perlitem, tedy jen trochou perlitu. A nebo smícháme vlastní substrát z písku, rašeliny a perlitu v poměru 3:1:2. Poté je dobré substrát sterilizovat propařením. Substrát musí být propustný, nesmí zadržovat vodu. A také nesmí obsahovat příliš mnoho živin. Vlastně je v tomto ohledu podobný substrátu určenému pro klíčení semínek.
Sadbovače nebo malé květináčky
Pro vysazování řízků je ideální použít malé sadbovače a nebo malé květináčky. Vždy samozřejmě čisté a vydezinfikované. V malé nádobě bude totiž jen málo substrátu a ten bude rychleji vysychat, což potřebujeme. Na dno nádobek neukládáme drenáž, zalévat budeme nejlépe z podmisky a chceme, aby se substrát mohl napít. Nádobky vysypeme substrátem a zapícháme řízky. Do mobilky o průměru 8 až 10 cm jich můžeme napíchat až 5, ale záleží na nás, stačí i jeden. Více řízků je však výhodnějších nejen v tom, že ušetříme místo, ale rostliny budou po vysazení do truhlíků bohatší.
Vysazujeme řízky
Řízky zasadíme tak, že malým kolíkem a nebo prstem vytlačíme do substrátu důlek a do něj vložíme řízek. Hloubka důlku by měla být cca 2 až 3 cm. Pokud řízkujeme různé kultivary, označíme si každý řízek jmenovkou a nebo si vytvoříme označené skupiny sadbovačů. Třeba do jedné malé bedýnky řízky jedné odrůdy.
Stanoviště, teploty a fungicidní zálivka
Zasazené řízky je třeba umístit na světlé stanoviště, ale ne na přímé slunce, teplotu udržujeme 20 až 22 °C první 3 až 4 týdny. Teprve až muškáty zakoření, mohou zimovat za teploty až pouhých 10 °C. Při první zálivce, která následuje bezprostředně po zasazení řízků, použijeme roztok fungicidu (protiplísňový přípravek) a během prvních šesti týdnů můžeme tuto zálivku opakovat zhruba po dvou týdnech. Jinak zaléváme ideálně dešťovou vodou.
Opatrná zálivka
Muškát zaléváme velmi opatrně, substrát by měl být jen lehce vlhký. Úplně nejlepší bude zalévat do podmisky, pouze první zálivku a pak každou další protiplísňovou provedeme shora. Řízky v žádném případě nezakrýváme víky ani fóliemi, cirkulace vzduchu je skvělou prevencí houbových onemocnění. Je proto též třeba často větrat.
Počkáme si cca 2 až 6 týdnů
Řízky nám dostatečně zakoření v závislosti na podmínkách za 2 až 6 týdnů, ale v sadbovačích je můžeme nechat i déle, ovšem to již budou potřebovat pohnojit. Dokonce jsou uváděné i příklady, že si řízky nevytvořily kořeny ani po půl roce a přesto řízky neuhynuly. Každopadně koření hůře muškáty s barevnými a vonnými listy. Nejtěžší je pak řízkování muškátů botanických, zde je uváděna úspěšnost nejvýše 10 %.
Hnojení
Jestliže nám již řízky zakořenily, přidáme do zálivky jednou týdně hnojivo s vyšším obsahem dusíku, čímž podpoříme růst rostlin. Hnojivo lze dokonce aplikovat i postřikem na list. Pozor však, mladým rostlinám přidáváme jen nízkou koncentraci hnojiva ve vodě.
Zazimování prokořeněných řízků
Jakmile nám již rostliny v sadbovačích dostatečně prokoření, přesadíme je do o něco větších květináčků. Řízky vysazené do květináčků průměru 8 až 10 cm přesazovat nemusíme. Vydrží v nich až do jara, tedy do doby, než budeme osazovat své truhlíky. Zimu muškáty přečkají na světlém a chladnějším stanovišti, omezíme zálivku a nehnojíme. Platí, že čím chladnější je zimoviště, tím méně zálivky muškáty potřebují.
Zaštipováním zajistíme košatost rostlin
Mladé rostlinky též několikrát zaštípneme, čímž podpoříme rozvětvování. Dlouhé a neolistěné stonky opravdu nevypadají pěkně. Muškáty lze prostě řezem snadno umravňovat.
Přečtěte si více o pěstování muškátů.