Biodiverzita a vymírání druhů postavené na hlavu, mantra ekologů v otaznících

Biodiverzita a vymírání druhů postavené na hlavu, mantra ekologů v otaznících

Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?

Jak prodloužit vegetační dobu plodové zeleniny a kdy je lepší rezignovat

Jak prodloužit vegetační dobu plodové zeleniny a kdy je lepší rezignovat

Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.

Nesladké zprávy. Jednostranná podpora včel není ochranou opylovačů

Nesladké zprávy. Jednostranná podpora včel není ochranou opylovačů

Ne že by včela medonosná nebyla průměrným a poměrně univerzálním opylovačem. Ale rozhodně není opylovačem jediným. Funkci opylení zprostředkovává dobře dalších 20 000 druhů živočichů. Dělají to i včely samotářky, vosičky, motýli a můry, mušky. A taky hezkých pár druhů obratlovců. K těm se ale pro jejich užitečnost přesto neobracíme a nevelebíme je tak, jako včely medonosné.

Rozhodli jste se pro chov slepic? Co vás čeká a proč je nezbytný kurník?

Rozhodli jste se pro chov slepic? Co vás čeká a proč je nezbytný kurník?

Slepice sice nepatří mezi domácí mazlíčky k pomilování, vyplatí se však chovat tyto potomky dinosaurů už jen kvůli vejcím, která jsou stále velmi drahá a ve vlnách se jejich drahota opakuje. A když slepice přestane nést, je silný slepičí vývar vyloženě životabudičem, ne nadarmo se tradičně podává ženám po porodu, aby nabraly síly. Říká se tomu lidově "polévka do kouta". Co vás před chovem slepic čeká a nemine a co nesmíte zanedbat?

Jak o prázdninách zabavit děti na zahradě, aby se nenudily

Jak o prázdninách zabavit děti na zahradě, aby se nenudily

Nemusíte se jich hned zbavovat. Stačí, když je zabavíte. Řeč je pochopitelně o dětech, které jsou o prázdninách naprosto všude. Když už vám dochází síly, můžete jejich nevyčerpatelnou energii napřít k různým aktivitám. Je to bez záruky, a nejspíš se to neobejde bez následků. Ale nebojte, nic, co by nešlo umýt nebo vyprat. A tu zahradu pak dáte za deset měsíců zase do pořádku.

Pozor na jedovatou zeleninu, nezralou i zralou, dovede pěkně potrápit

Pozor na jedovatou zeleninu, nezralou i zralou, dovede pěkně potrápit

Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.

Jakých nejčastějších chyb se dopouštějí začínající zahrádkáři?

Jakých nejčastějších chyb se dopouštějí začínající zahrádkáři?

Začínajících zahrádkářů je mnoho druhů, prototypů. Od zelinářů až po skalkaře a ovocnáře, kaktusáře a trvalkáře, letničkáře i bylináře. Je jich prostě spousta. Pokud však členění zjednodušíme podle lidských povahových rysů, zjistíme, že jsou především zahrádkáři poctiví a nepoctiví a také pracovití a líní, to však obvykle nejsou zahrádkáři, nýbrž jen majitelé pozemků.

Skleníková inspirace. Nemusí být skleněné, mohou být spíš zahradním domkem, nebo recyklovat PET

Skleníková inspirace. Nemusí být skleněné, mohou být spíš zahradním domkem, nebo recyklovat PET

Skleník je tu od toho, aby rostlinám pěstovaným uvnitř zajistil specifické klimatické podmínky. Většinou vyšší teplotu a vlhkost vzduchu. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, a ten naopak znemožňuje tepelné ztráty. Bez úniků se teplo drží uvnitř. Teorie je jasná a od roku 1684, kdy u zámku ve Versailles vznikl jeden z prvních skleníků v Evropě, se na tom moc nezměnilo. Takže co se tu ještě dá vymyslet nového?