S chytrým telefonem po ruce se fotografem stane snadno každý. To ale neznamená, že by se výsledek v podobě snímků vždycky nutně povedl. Jak tedy správně fotit rostliny v zahradě, aby bylo poznat, co se to vlastně fotilo a proč? Není to zase tak těžké.
Pár století v praxi je už trochu moc na to, abychom bokaši nazývali horkou novinkou. Pokud ale disponujete zahrádkou, tahle metoda „úpravy“ kuchyňského odpadu do podoby organického hnojiva si vaší pozornost určitě zaslouží.
Již při návrhu projektu zahrady je třeba zvážit, jakému účelu má kámen sloužit. Pokusíme se vám přiblížit, jak lze při návrhu zahrady kámen využít, aby sloužil co nejlépe. Především je také nutné posoudit, kolik prostředků chcete do materiálu investovat a jaká máte estetická a funkční kritéria.
Vzkaz pro příští lidská pokolení, ledová pyramida plná civilizačních pokladů. A taky depozit genetického materiálu pro mimozemšťany anebo taky bunkr, který má přečkat soudný den. Svými barvitými popisky Špicberské globální úložiště semen zkrátka probouzí fantazii. Co vlastně uvnitř odpočívá a proč?
Že nejsme v zahradničení oproti zbytku světa žádní benjamínci, je nad slunce jasné. Také jsme na to patřičně hrdí. Vždyť například naše nejstarší zahrady včetně zahrad botanických a arboret mohou směle konkurovat těm světovým nejen svým věkem. Však se přesvědčte.
Není nic krásnějšího než pohled na perfektně zastřižený a udržovaný trávník. Existuje jednoduchý způsob, jak si takový trávník hýčkat naprosto bez práce. Koberce totiž nepatří jen do interiéru. Přečtěte si, jak si vybrat venkovní koberec a jaké výhody vám přinese umělý trávník. Kam umělá tráva hodí a jaký materiál zvolit, aby vydržela co nejdéle jako nová.
Nemusíte si každý rok pořizovat nový. Když o něj budete správně pečovat, bude jako nový vypadat předlouhá léta. Zahradní nábytek je totiž dělaný na to, aby něco vydržel. A ta správná péče? To už záleží na tom, s jakým materiálem máte co dočinění.
Někdo se hydroponie bojí, nedůvěřuje jí, někdo před ní vyloženě varuje jako před nějakým ďáblem. Jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou, aniž by se obrnili jakýmikoli argumenty. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém.
Muchomůrka zelená čili hlíznatá, jedna z nejnebezpečnějších a nejjedovatějších hub na světě, rekordmanka v tomto směru především v Evropě, kde způsobuje každoročně nejvíce smrtelných otrav. Dovede přitom dosti mást svým vzhledem. Někdy si především začínající houbaři spletou mladé plodnice, jindy plodnice starší. Zákeřná je i v tom, že se často vyskytuje na místech, kde rostou jedlé druhy hub, se kterými si tuto „houbu smrtku“ snadno zaměníme. Blýská se však na lepší časy, i když i tak zůstane muchomůrka zelená zřejmě ještě dlouho častou příčinou úmrtí následkem otrav.
Hala Polárka ožije v pátek 26. května a v sobotu 27. května Frýdecko-Místeckým veletrhem. Plochu haly zaplní expozice vystavovatelů z oboru Stavba – Teplo – Energie – Zahrada – Hobby.
Sice nejde o žádný řemeslný skvost, nýbrž tak trochu z nouze ctnost, ale v každém případě je naše okurkoviště (okurkárium) důkazem, že lze ušetřit spoustu peněz s maximálním efektem. Okurky zde od té doby pěstujeme každoročně a toto dosti provizorní řešení bude sloužit ještě hodně dlouho. A stín? Ten jednoduše vytváříme kresbami vápnem na sklo.
Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
Z letokruhů stromů nepoznáme jen jejich věk a případně světové strany, vůči kterým byl strom orientován, ale i různá fakta z minulosti, třeba velká sucha, chladné roky, napadení škůdci či požáry. Letokruhy například ukázaly, že velké sucho bylo na začátku 16. století, ovšem to sucho, které si pamatujeme mezi lety 2014 a 2019, bylo ještě horší a stále narůstá. I to řekly dendrologům letokruhy stromů.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. K dispozici jsou hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody.
Fascinující mikrosvět otevřených a uzavřených vivárií – florárií, tedy skleněných nádob se zelení uvnitř. Jsou skvělým spojením estetiky a domáckého zahradničení.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, deklaroval ve svém vyjádření k novele stavebního zákona, že jejím cílem je zajištění rychlého, jednoduchého a transparentního stavebního řízení pod zásadou “jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko”. Řízení, které bude pro běžného občana přehledné a srozumitelné. Tedy takové řízení, ke ke kterému se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Co však s černými stavbami?
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
O své trávníky pečujeme od jara, ovšem dříve byla první péčí až červnová senoseč, čili sekání lučních porostů. A to byly vlastně prapůvodní obdoby dnešních trávníků. Proč jsou si pojmy anglický trávník a anglická zahrada tolik vzdálené, byť vznikly ve stejné zemi? Co stojí za zrodem anglických trávníků a jaká jsou základní pravidla péče o trávníky?
Snadná řešení v sobě obvykle nesou nějaké skryté háčky. Což je i případ překrývání záhonů tkaninou nebo geotextílií, které bylo v boji proti plevelům opravdu až příliš pohodlné. Mezi odborníky dnes sílí hlasy volající po ukončení této praxe. Prý neprospívá životnímu prostředí, vaší úrodě a nakonec není ani tak efektivní.
Šílené plány na snadné zbohatnutí nikdy nevyjdou z módy. Na druhé straně, kdo nikdy neměl sen, žádný se mu nesplnil. Pěstování lanýžů je hodně riskantním počinem, ale na území Česka má pořád docela slušné šance na úspěch.