zobrazit 5 fotek Zahrada je místem odpočinku a relaxace snad pro všechny z nás. Čerpáme zde sílu po náročném pracovním dni. Zahrady se ale neobejdou bez zpevněných přístupových cest a cestiček. Lépe řečeno my se neobejdeme bez cest v zahradách, které nám zajistí, že se pohodlně dostaneme tam, kam potřebujeme a přitom si domů zbytečně nenanosíme našlápnuté nečistoty.
Betonová dlažba je častým řešením
Pomocí betonové dlažby z vymývaného i vibrolisovaného betonu jsou venkovní zpevněné plochy řešené nejčastěji. Používá se zejména pro svou obrovskou variabilitu možností. Beton lze vytvarovat, jak potřebujeme, může mít různý povrch, reliéf, vzor i barvu. Nabízí dlouhou životnost a vynikající mechanické vlastnosti – odolnost proti obrusu a nárazům, mrazuvzdornost, pevnost, rozměrovou přesnost, zajímavá je ale i ekonomická stránka. Klasickou betonovou dlažbu představují klasické hranaté dlaždice, používané už desítky let, novější podobou je zámková dlažba. Do rodiny betonových výrobků se řadí též dlažba zatravňovací, která je spojením betonu a trávy a navozuje přirozenost i elegantní nevtíravý vzhled. Velice často se používá na příjezdové cesty a stání pro automobily.
Vegetační dlažba (či chcete-li zatravňovací dlažba) se pro mnohé majitele pozemků stala sympatickou součástí zpevněných ploch, která velice elegantně umožňuje propojit venkovní vozovku se zahradou či příjezdem do garáže. Lze ji použít i ke zpevnění mírného svahu. Předností této dlažby je jednoduchá manipulace, snadný odvod vody a zejména výsledný přírodní vzhled zpevněné zatravněné plochy, kde až 40 % plochy tvoří zeleň. Při správné pokládce i zatravnění může zatravňovací dlažba zarůst tak, že bude betonová mříž dokonce téměř nepostřehnutelná. Pro zpevnění venkovních ploch si tyto materiály získaly oblibu v porovnání například s přírodním kamenem zejména díky nižší ceně. Nehodí se však pro chodníky, kde ničí podpatky bot, rovněž jsou nebezpečné pro lidi používající hůl.
- Nejdříve se vyznačí plocha, kam se budou zatravňovací panely umisťovat.
- Poté je nutné odebrat zeminu. Její množství závisí na požadované nosnosti a na propustnosti podloží (například před garáž s osobním automobilem je nutné zeminu odebrat do hloubky dvaceti až třiceti centimetrů při standardním podloží, v případě jílovitého podloží až čtyřiceti centimetrů).
- Celá plocha se poté musí s pomocí vodováhy upravit do roviny a důkladně zhutnit.
- Na připravený podklad se naveze nosná vrstva štěrkopísku (deset až dvacet centimetrů), kterou je nutné vyrovnat a zhutnit.
- Mezi štěrkové podloží a vyrovnávací vrstvu můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken, která podloží zpevní a zároveň zabrání prorůstání plevele do trávníku.
- Poslední vyrovnávací vrstvou je čtyřcentimetrová směs štěrkopísku a kompostu, tu je nutné zarovnat pomocí prkna.
- Poté se pokládají zatravňovací panely, u panelů se zámkem je důležité držet se orientační značky, která určuje správný směr kladení panelů. Panely se doporučuje pokládat kolmo ke směru jízdy.
- Nakonec se zatravňovací panely vyplní zeminou, osejí vhodným travním semenem a zasypou tenkou vrstvou písku.
Pro svůj masivní vzhled bývá beton v zahradní architektuře často neprávem odmítán. Zkušený zahradní architekt však dokáže do okolí domu betonové výrobky zakomponovat tak, aby se staly funkční součástí pozemku a kromě své praktické funkce plnily i okrasný efekt. Často je to právě amatérská neodborná práce, která na betonové prvky vrhá špatný stín. Rozhodnete-li se pro betonové dlažby, investujete své finanční prostředky do materiálu odolného rozmarům počasí, který zaručí vaši bezpečnost, ušetří vaše peněženky a zároveň uspokojí estetické požadavky.