Slovo stellar znamená v překladu z angličtiny hvězdný, vztahující se k hvězdám. Stellary jsou velmi rychle se rozvíjející skupinou pelargonií, tedy u nás dobře známých a oblíbených muškátů neboli čapích nosů, balkónových rostlin, bez nichž naše babičky, ale ani matky, nezahájí novou sezónu. Však tento zvyk převzaly od prababiček a ty zase od svých maminek. Česky se jinak také říká muškáty hvězdicovité. Jde sice o novou skupinu pelargonií, o to rychleji se však rozvíjí a získává na oblibě.
4 základní skupiny muškátů
Muškáty (Pelargonium) patří do čeledi kakostovité (Geraniaceae) a dělíme je do čtyř základních velkých skupin na velkokvěté (Pelargonium grandiflorum), břečťanovité (Pelargonium peltatum), páskaté (Pelargonium zonale) a vonné, které obsahují ve svých listech značné množství éterických olejů. Narazíme také na členění muškátů na 6 skupin: převislé, vonné, mezidruhové křížence, velkokvěté, vzpřímené a okrasné listem. Muškáty jsou natolik oblíbenou a komerčně úspěšnou kategorií rostlin (ano – kategorií, vlastně komoditou, nelze hovořit jen o druzích a kultivarech konkrétního rodu a druhu), že jejich komplexní znalost je malým vědním oborem.
)
)
Stellary netvoří semena a proto kvetou velmi dlouho
A jak se do tohoto členění vpasují právě nové stellary? Jednoduše. Řadí se mezi muškáty páskaté, respektive mezi páskaté odrůdy muškátů. Ostatně z nich byly vyšlechtěny. Jde o pelargonie s hvězdicovitými, případně vějířovitými květy různých barev, které obvykle netvoří semena. A právě to je důvod, že kvetou velice dlouho, což jejich oblíbenost a rychlý nástup na trhu ještě umocňuje. Květy stellarů mohou být jednoduché, poloplné, plné a případně kaktusovité, přičemž se u všech typů květů vyskytují rostliny s různou šířkou okvětních lístků.
)
Listy stellarů jsou pro změnu mnohdy podobné listům javoru, vyskytují se v různých odstínech zelené, někdy jsou jednobarevné, jindy mají různě širokou tmavou kresbu. Mohou však být i zlaté, téměř černé, bronzové a panašované. Vzrůstem dělíme stellary na klasické, trpasličí a miniaturní, u nejméně vzrůstných kultivarů se též používá pojem mikrominiatury.
Nároky stellarů na pěstování
Svými nároky na pěstování se stellary v ničem neliší od nároků jakýchkoli jiných pelargonií. Preferují plné slunce, substrát v truhlících by se neměl přehřívat, aby rostliny rostly rychleji, měl by být propustný, nejlépe určený pro kvetoucí balkonové rostliny. Byť muškátům nevadí lehký přísušek, je důležitá pravidelná zálivka, přemokření je ale naopak smrtící. Teprve pravidelné přihnojování (a tedy dostatek živin) zajistí bohatost květů. Odkvetlé kvítky je třeba odstraňovat, podpoříme tím nové kvetení a zabráníme šíření plísní. To je asi tak celá muškátová pěstitelská sláva v kostce. Složité pěstování pelargonií není. Pěstování téměř všech typů a kultivarů muškátů je vhodné i pro začátečníky. Muškáty přitom nemusíte každý rok kupovat znova, jde o teplomilné trvalky, které stačí včas zazimovat. Navíc si je můžeme snadno množit pomocí řízků (klonovat). Pěstovat je však lze i výsevem ze zakoupených semen.
)
)
Jak stellary vznikly?
První rostlinu nové skupiny stellar vyšlechtil již v padesátých letech 20. století australský zahradník Ted Both. Postupně pak křížením s tradičními páskatými pelargoniemi (Pelargonium zonale) vznikaly další kultivary. Do Evropy se několik rostlin muškátů s hvězdicovitými květy dostalo až v roce 1966, ale od té doby jde o nejrychleji se rozvíjející skupinu pelargonií. Takže ony ty stellary vlastně až takovou novinkou nejsou, stále nová je však rozšiřující se nabídka kultivarů. Dodnes jich bylo vyšlechtěno několik stovek a oblibě se těší hlavně v západní a severní Evropě, USA a Austrálii. I u nás se však pravidelně objevují na výstavách a byť je v našich končinách myšlení obyvatelstva dosti konzervativní, hvězdným muškátům neodolají ani Češi.
)
)
Nejvíce jsou dnes stellary šlechtěny především v Anglii a Švédsku, u nás byl průkopníkem ve šlechtění stellarů pan Bohumil Bradna z Nového Bydžova. Nyní se šlechtěním stellarů zabývá několik členů Specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pelargonie Loděnice.
)
)
Proč se pelargoniím říká muškáty?
Čeština a slovenština patří mezi jedny z mála evropských jazyků, které si pro pelargonie našly jiné názvy, jiná pojmenování, plynoucí z rodného jazyka. Většina ostatních evropských jazyků (včetně slovanských) používá obdoby slova pelargonium a případně geranium. Pojmenování muškát patřilo původně jen koření (muškátový oříšek a květ), poté odrůdám révy vinné a nakonec pelargoniím. Došlo k tomu tak, že koření, muškátová réva vinná i pelargonie mají společnou výraznou vůni, natolik výraznou, že má i pižmo, čili takzvaný mošus (řecky moschos, latinsky moschus). A odtud je ke slovu muškát už jen malý krůček. A pozor, pojmenování stellar má tato skupina muškátů společné s mnoha jinými rostlinnými druhy s hvězdicovitými květy.
Zdroj: ireceptar.cz, izahradkar.cz, vseomuskatech.estranky.cz, Wikipedia, pestik.cz, prozeny.cz, abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
