Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Areál Nivy spolu s autobusovým nádražím v ulici Mlynské Nivy v Bratislavě se veřejnosti otevřel v novém kabátě 30. září letošního roku. Součástí projektu byly i rozsáhlé výsadby okrasných rostlin.
Líčidlo jedlé je rostlinou z čeledi líčidlovité, která pochází z jihovýchodní Asie, dnes se však velice intenzivně šíří Evropou a dalšími oblastmi světa. A především je třeba říci, že líčidlo jedlé se vlastně dosti špatně zařazuje, může být vnímáno jako pěkná okrasná trvalka, listová zelenina i rostlina plodící drobné ovoce.
U nás není subtropická kapara obvyklá, ovšem třeba v uličkách měst a městeček okolo středozemního moře jde o velice oblíbenou květinu, respektive dřevinu. A že zde tyto keře ochotně vyrůstají třeba z kamenných zdí. Například v Dubrovníku jde o zcela běžný jev. A skutečně je takové místo pro život kapar ideální.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Kam se na cesmínu „hrabou“ jedle a smrk stříbrný a nebo třeba zeravy. Jako dekorativní materiál do podzimních a zimních aranží a věnců je cesmína rostlinným druhem, který nemá konkurenci. Vydrží po řezu opravdu dlouho i v teple, nepadají z ní po celém bytě jehlice a kromě působivých a často krásně panašovaných, vroubkovaných listů nabízí i zdobné rudé plody (bobule). Kdo cesmínu odhalí, už bez ní nechce nic zdobit.
Rod skimie nabízí více okrasných druhů, které jsou u nás také hojně využívány. Najdeme je jako solitéry na skalkách, vřesovištích i jako podrost vyšších rostlin. Lze je pěstovat i v mobilních nádobách. A co víc, skimie doplňují poměrně chudou nabídku rostlin zdobících zahrady od podzimu do jara. Navíc tato rostlina nabízí i vynikající materiál pro aranžéry (floristy) a skutečně je jimi velmi oblíbena.
Venkovní teploty mohou v zimě klesnout pořádně pod nulu a to znamená, že začne půda silně promrzat. Obzvláště pak v případě, když chybí sněhová nadílka. Sníh, jak je známo, je vynikajícím tepelným izolantem. Jak zabránit promrzání půdy a poškozování kořenů rostlin přezimujících v zahradě? A hlavně, jak ochránit rostliny v mobilních nádobách, které jsou nejvíce náchylné na poškození?
Možná jste si všimli, že právě v zimě, kdy trávníky fotbalových stadiónů zejí prázdnotou (pokud nejsou vyhřívané, ale takový luxus mají jen nejbohatší kluby), jsou tyto travní plochy opatřeny cedulkami zakazujícími chůzi po trávníku. A pokud byste to udělali a někdo by vás nachytal, potázali byste se se zlou, hnal by vás holí. Skutečně to však má značný smysl. Jaký?
Pieris japonská je stálezeleným keřem, který dorůstá výšky až 4 metry, má kompaktní tvar a kvete nádhernými květy podobnými květům konvalinek. A co víc, těchto kvítků se můžeme v závislosti na počasí dočkat již brzy na jaře.
Jestli vysadíte čemeřici na podzim a nebo až na jaře je důležité pouze z jednoho důvodu. Při podzimní výsadbě se již v zimě můžeme dočkat květů, a kdo půjde okolo a čemeřici nezná, bude si myslet, že se zbláznil, až spatří uprostřed zimy tu rozkvetlou krásu. Doslova ze sněhu. Ovšem záleží na stáří sazenic a rostliny množené vegetativně kvetou první roky málo a nebo vůbec.
Letnění prospívá snad většině pokojových rostlin, tedy pokud máme vůbec kde letnit. Některé snesou i plné slunce, jiné je třeba přistínit, letnění prostě vyžaduje místo. Navíc ne všechny rostliny letníme už jen z toho důvodu, že chceme i od pozdního jara do časného podzimu v bytě nějaké květiny mít a nejen ty řezané ve váze. Jaká pravidla bychom však měli dodržet při přesunu letněných pokojových rostlin zpět do interiéru?
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.
Jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, to jí však nijak neubírá na půvabu a navíc je tím předurčena k okrasným zahradním výsadbám. Kdo si nedovede svou zahradu představit bez jehličnanů, určitě by měl o korejské jedli uvažovat. Obzvláště zdobná je pak svými šišticemi.
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Liány, čili popínavé rostliny, najdou v zahradách mnohé uplatnění. Pokryjí místa, která chceme zakrýt, nevzhledná či holá, tvoří stín a vytváří soukromé, cizím očím neproniknutelné kouty zahrad. Navíc se stanou útočištěm mnoha živočišných druhů, především ptáků a hmyzu. Ovšem v případě schizandry čínské neboli klanoprašky čínské zároveň získáváte ceněnou léčivou rostlinu.
Informací o tom, že jedním z kouzel rychlé stavby pyramid bylo užívání masivních bičů, svou praxi při výstavbě kamenné zídky nasucho doma asi nevylepšíte. Ale jinými tipy byste klidně mohli. Takže jak na to?
Když se práce zhostí šikovní architekti, nemusíte si bolestně vybírat. Můžete mít obojí. Samozřejmě vás to bude něco stát, ale na to ve Westmountu moc nekoukají.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, proč se ale odborníci přiklání právě k výsadbě podzimní? Je to jednoduché, na podzim (v říjnu až listopadu) vysazované rostliny jsou v tuto dobu i v další sezóně mnohem vitálnější a odolnější a v příštím roce nám navíc, a to je hlavní, lépe pokvetou. A o květy jde v případě růží především. Nebo ne? Samozřejmě ano!