Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, to jí však nijak neubírá na půvabu a navíc je tím předurčena k okrasným zahradním výsadbám. Kdo si nedovede svou zahradu představit bez jehličnanů, určitě by měl o korejské jedli uvažovat. Obzvláště zdobná je pak svými šišticemi.
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Liány, čili popínavé rostliny, najdou v zahradách mnohé uplatnění. Pokryjí místa, která chceme zakrýt, nevzhledná či holá, tvoří stín a vytváří soukromé, cizím očím neproniknutelné kouty zahrad. Navíc se stanou útočištěm mnoha živočišných druhů, především ptáků a hmyzu. Ovšem v případě schizandry čínské neboli klanoprašky čínské zároveň získáváte ceněnou léčivou rostlinu.
Informací o tom, že jedním z kouzel rychlé stavby pyramid bylo užívání masivních bičů, svou praxi při výstavbě kamenné zídky nasucho doma asi nevylepšíte. Ale jinými tipy byste klidně mohli. Takže jak na to?
Když se práce zhostí šikovní architekti, nemusíte si bolestně vybírat. Můžete mít obojí. Samozřejmě vás to bude něco stát, ale na to ve Westmountu moc nekoukají.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, proč se ale odborníci přiklání právě k výsadbě podzimní? Je to jednoduché, na podzim (v říjnu až listopadu) vysazované rostliny jsou v tuto dobu i v další sezóně mnohem vitálnější a odolnější a v příštím roce nám navíc, a to je hlavní, lépe pokvetou. A o květy jde v případě růží především. Nebo ne? Samozřejmě ano!
Poměrně nenápadná a přesto nádherná květina, která vyrůstá z cibulnaté hlízky a kvete neobyčejně působivě. To je montbrécie s mečovitými listy, které jsou moc pěkné, i když tato rostlina právě nekvete. A když to pak v létě rozbalí a postupně se začne přidávat jeden kvítek za druhým, připomíná to tak trochu hru na klavír, ovšem to by musel mít jinak zbarvené klávesy než černě a bíle. Navíc nás překvapí intenzivní vůní po šafránu.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
Způsobů, jak dát sousedům najevo, že jste něco víc než oni, se za léta fungování lidské civilizace už objevilo spousta. Římané dávali svou příslušnost k honoraci tím, že si zřizovali zahrady. Co se pěstovalo a prozrazovalo to o zahradnících?
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
Co je to biofilní design? Chápat jej můžeme jako snahu o napojení člověka zpět na přírodu, jako strategický doplněk a podstatný doprovodný prvek k dnes tolik populární zelené architektuře. Že je to drobet zmatené? Nebojte.
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Vykouzlete si ve své zahradě oázu klidu a pohody. Pokud si chcete vytvořit harmonickou okrasnou zahradu, oceníte zajímavě tvarované stromy a okrasné solitérní kameny, které se k sobě perfektně hodí. Jak je zkombinovat?
Gaur je nejmohutnějším ze všech žijících turů na planetě, zaručeně byste se mu vyhnuli ohromným obloukem (výška v kohoutku 2 metry, hmotnost až 1000 kg, až 115 cm dlouhé mohutné rohy). Zato gaura je rodem vytrvalých prérijních rostlin, který je u našich zahrádkářů tak trochu pozapomenut.
Rod turan je dosti početný, zahrnuje cca 300 druhů rostlin vytrvalých i letniček a roste v Severní Americe, Evropě i Asii. Do našich zahrad pak pronikly především severoamerické druhy a kultivary turanů, kde vytvořily dvě velké skupiny. Tu první tvoří vyšší záhonové odrůdy a druhou odrůdy drobnější, vhodné hlavně na skalky a suťoviště.
Kokardy pochází zřejmě ze severozápadních prérií Spojených států, přesně se to ale neví. Jsou zdobné nádhernými, výraznými květy, které zaplaví každou zahradu. Kokardy prostě nelze přehlédnout. A že pochází se severoamerického kontinentu dokazuje fakt, že byly poprvé popsány v roce 1806 v podhůří Skalnatých hor.
Pokud se nyní pustíte do množení muškátů řízky (začít je možné již v srpnu), dobře nám zakoření, přezimují a na jaře na nás budou čekat statné sazeničky, které brzy pokvetou. Nejsnáze přitom muškáty zakořeňují z postranních výhonků, které pouze vylomíme. Použít však lze i ne příliš měkké řízky stonkové.
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Pokud máte na okrasnou jablůňku v zahradě místo, určitě neprohloupíte, bude zdobit zahradu velmi dlouho a krásná malá okrasná jablíčka lze využít i do podzimních aranží. Málokdo se však pozastavuje nad tím, proč je vlastně nejíme. Jsou jedovatá? A nebo prostě jen tak malá, že nás ani nelákají? Vždyť by svým vzhledem a vůní lákat měla.