Krb či krbová kamna s krbovou vložkou mají jasná pravidla pro svou instalaci. Vždy nás čeká rozhodnout, kam zdroj tepla umístit, jak jej začlenit do stavby, zda máme vyhovující komín, přívod vzduchu, jak bude vzduch cirkulovat a jak je to s bezpečností.
Kromě toho též řešíme design obezdívky, celkový vzhled, pokud jde právě o krb, ať už s krbovou vložkou, či bez ní. Než prostě svěříte zakázku odborníkům, je dobré o problematice alespoň něco vědět, trochu jí porozumět, jednoduše už jen proto, abyste věděli, o čem váš dodavatel hovoří, a zda jde opravdu o toho pravého. Obzvláště krbové obestavby krbů s krbovou vložkou nejsou levnou záležitostí.
1. Umístění krbu
V žádném případě nemá smysl instalovat krb do místností menších jak 12 m2 a do prostor, kde se manipuluje se zápalnými či výbušnými látkami, a to i lehce. Krby neinstalujeme také do místností s teplovzdušným vytápěním s nucenou cirkulací vzduchu a do místností s digestoří, jelikož zde vzniká podtlak, který mění tahové podmínky komína. Pokud se rozhodnete umístit krb do místnosti, kde jsou umístěna další zařízení pracující s otevřeným ohněm (sporák, plynový ohřívač apod.), musíme se poradit s odborníkem.
Krb
2. Řešení komína
Krb či krbová kamna vyžadují samostatný komín s připojením podle ČSN 73 4201: 2002 o minimální účinné délce 6 až 7 metrů a minimálním průměru 200 mm (u čtvercového průřezu o rozměrech 220 x 220 mm). Minimální účinná délka je úsek od hrany sopouchu k hlavě komína. Komín by měl být přímočarý, což je u mnohých starých domů problém, suchý a izolovaný (ideálně vyvložkovaný). Tah komína by měl být alespoň 12 Pa, přičemž spojení odtahového hrdla krbové vložky se sopouchem komína zajišťuje kouřovod o průměru 200 mm. Kouřovod se skládá z přímého (rovného) potrubí a kolena a vyústění kouřovodu do komína je většinou pod úhlem 45° (výrobce může požadovat i jiný úhel).
Krb
3. Přívod spalovacího vzduchu
Ventilace zajišťuje v místnosti s krbem dokonalé klima. Přívod spalovacího vzduchu zajišťujeme dostatečnou velikostí místnosti, netěsností oken a dveří, ale také prostřednictvím vzduchového kanálu. Vypadá to tak, že je chladný vzduch přiváděn do spodní stavby krbové obezdívky, ohřátý je pak odváděn v horní části obezdívky neuzavíratelnou mřížkou a nebo rozváděn i do dalších místností ohebným hliníkovým potrubím, které je zakončeno uzavíratelnými mřížkami, ovšem alespoň jedna musí být trvale neuzavíratelná, díky čemuž nemůže dojít k přílišnému přehřívání krbové vložky. A pozor - celková délka teplovzdušných rozvodů nesmí být větší jak 12 metrů a délka dílčích větví větší jak 4 metry. Je též třeba, aby bylo teplovzdušné vedení co nejpřímější, bez ostrých přechodů, a aby mělo velké poloměry. Samotížné rozvody vzduchu vyžadují mírně stoupavou montáž.
Krb
4. Jak začlenit krb do stavby
Prvním krokem je řešení podlahy v místnosti, ve které chceme krb stavět, jestliže ta není z nehořlavého materiálu, musíme krb uložit na nehořlavý základ (nejlépe beton či dlažbu). Tento nehořlavý podklad (podložka) musí přesahovat půdorys ohniště krbu nejméně o 800 mm v kolmém směru na otevíratelnou část topidla a o 400 mm v ostatních směrech. Nosnost podlahy samozřejmě musí odpovídat celkové hmotnosti spotřebiče. Jestliže to nejde, musíme zatížení podlahy spotřebičem vhodným způsobem rozložit (betonová deska, překlad, …).
Krbové těleso je též třeba tepelně izolovat. V případě nehořlavých stěn, u kterých je postaveno, se používá alespoň 6 cm silná izolace, pokud však jsou stěny tenčí jak 11,5 cm, používá se izolace silná alespoň 10 cm. V případě okolních stěn z hořlavých materiálů a nosných stěn ze železobetonu je třeba provést tepelnou obezdívku (třeba z pórobetonu) o síle 10 cm a až do výšky alespoň 20 cm nad vyústěním kouřovodu. Je prostě třeba krb odstínit tak, aby teplota na povrchu obezdívky nebyla nikdy vyšší jak 85 °C.
Krb
5. Krby a bezpečnost
V případě krbových kamen stačí z bezpečnostního hlediska podložka keramická, skleněná, cihelná, kamenná a nebo kovová. I tento podklad musí přesahovat půdorys kamen alespoň o 55 cm do stran, zepředu pak alespoň 110 cm.
Nebezpečí se ukrývá především v pryskyřici, která způsobuje, že především hořící smrk a borovice mají tendenci takzvaně „prskat.“ proto také hořící dřevo hlasitě praská a pokud otevřeme dvířka, neřku-li u otevřeného krbu, může odlétnout jiskra a něco zapálit. Obzvláště nebezpečné je pak hořlavé vybavení interiéru. Čili tyto druhy dřeva používáme především na podpal a pokud jimi i vytápíme, má to být v kombinaci s dřevinami menšího obsahu pryskyřic. Určitě pak nesmí být okolo krbu či kamen například koberec. A vše kolem krbu musí být dokonale nehořlavé.
Smysl též mají odstupy nechráněných stavebních dílů a nábytku. Zásadní je odstup od záclon, závěsů a již zmíněných koberců, ale i sedací soupravy, křesla, pohovky, či postele. Tato vzdálenost by měla být nejméně 80 cm, ale raději i mnohem větší. Čím větší, tím lépe.
