Lze říci, že nejsložitější je správné čištění kůže. Čili například kožené čalouněné sedací soupravy nám skutečně nadělají na čele nejvíce vrásek. Ovšem opatrní musíme být i při čištění nábytku z masivního dřeva a podobně. Prostě nelze použít jednu osvědčenou metodu na cokoli. Na mnohé materiály jsou nabízené speciální přípravky, mnohdy ale vystačí i jen vlhký hadr.
1. Čistící přípravky
Speciální čistící přípravky lze zakoupit pro údržbu a čištění jakéhokoli materiálu. Nemá smysl rozepisovat se o jednotlivých přípravcích a způsobech jejich použití. Stejně by to nakonec byla kniha a pravděpodobně neúplná, protože už v době jejího psaní by byly na trh zaváděné další přípravky. Je však třeba dodržet u každého přípravku zásadu dobré informovanosti. Vždy je třeba přečíst si důkladně návod a jestliže používáme konkrétní přípravek poprvé, musíme jej vyzkoušet na méně viditelném místě a to jen na malé ploše. Opravdu se to vyplatí.2. Čistíme voskovaný a olejovaný nábytek
Specifické je čištění nábytku s voskovaným a olejovaným povrchem. Voskovaný nábytek nemá voskované plochy odolné vodě, vodní páře a tekutinám vůbec. Voskovaný nábytek proto čistíme pouze suchým bavlněným hadříkem, v žádném případě nesmíme použít koncentrované čistící prostředky a abraziva, stejně jako vodu. V případě olejovaného nábytku můžeme použít mírně navlhčený hadřík a velice slabou mýdlovou vodu. A opět nesmíme sáhnout po koncentrovaných a abrazivních čistících prostředcích.3. Čistíme čalounění
Pro čalouněný nábytek platí podobná pravidla čištění jako pro koberce. Nejlepší je použít k tomu určený přístroj (např. extrakční čištění, případně přídavná zařízení vysavačů). Samozřejmě musíme vědět, jak konkrétní přístroj použít, proto se poradíme a prostudujeme návod. Pokud čistíme čalounění pomocí vody, nesmíme zapomenout, že materiál bude muset vyschnout. Potahové látky vždy ošetřujeme speciálními přípravky určenými pro konkrétní materiál. Nesmíme používat kartáče s drsným povrchem, skvrny odsáváme čistým hadříkem, nebo jemným kartáčem či savou houbou. Prach z čalounění odstraňujeme jemným kartáčem a nebo vysavačem. Větší znečistění je vhodné řešit suchou pěnou či konkrétním čističem čalounění. Velké množství vody a běžného saponátu nepomůže a navíc můžeme nábytek poškodit.
4. Čistíme nábytek lakovaný akrylovými barvami
Nábytek bývá často lakován akrylátovými laky. Na čištění takových povrchů použijeme hadřík, který nepouští vlákna, stejně jako třeba při čištění okenních skel. Hadřík slabě navlhčíme, resp. namočíme a dobře vyždímáme v roztoku se slabou koncentrací saponátu. Poté povrch vysušíme suchým hadříkem. Velký pozor si musíme dát na matný povrch nábytku, abychom jej nevyleštili. Nesmíme na něj v tomto případě příliš tlačit. Větší množství saponátu použijeme při silném znečištění, ovšem vyhneme se saponátu koncentrovanému. V tomto případě je následně třeba nábytek čistit hadříkem s čistou vodou a poté až vysušit hadříkem suchým.5. Čistíme bílý a světlý nábytek a nábytek s matným lakem
V případě bílého a světlého nábytku, stejně jako nábytku s matným lakem nesmíme použít přípravky obsahující olej. A zcela jsou vyloučena jakákoli abraziva (brusné a leštící pasty a prášky). Prostě nesmíme použít nic, co by poškodilo povrch nábytku. Ovšem toto pravidlo platí pro veškerý nábytek. Samozřejmě výjimku představuje přebroušení již sešlého povrchu masivu.6. Čistíme kovy a plasty
Nejsnadnější to máme s kovy a plasty. Prostě použijeme vodu se saponátem. Plast lze též oživit renovačním sprejem. Pozor při čištění nerezu, vypadá na něm špatně každá kapka vody. Platí zde pravidlo: leštit, leštit a leštit.7. Čistíme masiv
Masivní dřevo snese vlhký hadřík i saponát, ovšem vždy záleží na jeho povrchové úpravě: lak, olej či vosk? Pokud je dřevěný nábytek již sešlý, lze udělat výjimku a jeho povrch zbrousit, načež zvolíme způsob povrchové úpravy, ovšem nemusíme.8. Čistíme kůži
Naopak nejsložitější je – jak jsme již naznačili v úvodu – čištění a údržba koženého nábytku. Kůži čistíme především vlhkým hadříkem, který nepouští chlupy. Prostě jednou týdně vyluxujeme a přetřeme vlhkým hadříkem třeba svou koženou sedací soupravu. A pozor – kožený nábytek neumisťujte poblíž zdrojů tepla. Musí být nejméně 50 až 100 cm od nich, stejně jako by kožený nábytek neměl být vystavován přímému slunečnímu záření. Kůže pak zůstává vláčná, neláme se, nepraská a nebledne. A pozor – 2 až 4 krát ročně je třeba provést komplexní čištění a konzervaci kůže. Zachová se tak její měkkost a atraktivní vzhled. Používají se speciální prostředky, které kůži změkčí, zvlhčí a promastí, použít ale lze i anilinové mléko na kůži. Stačí se zeptat v jakékoli drogerii. Pokud jde o starší kožený nábytek, lze použít vlhký bílý hadřík, který potřeme mýdlem. Pokud jsou na kůži skvrny, pouze je lehce vytíráme. Opět platí: žádná abraziva, žádné koncentráty. Poté, co kůže dokonale vyschne (useň nesmíme nikdy mokřit!), ošetříme ji neagresivním krémem – například modrou Indulónou, případně speciálním olej na přírodní hladké usně. Krém či olej vtíráme světlým bavlněným hadříkem do povrchu a necháme alespoň 12 hodin dokonale vstřebat, nejlépe den až dva. Dobré jsou na kůži i vlhčené ubrousky, které používáme na utření pokožky miminek, jelikož jsou napuštěné pleťovým mlékem. Použít můžeme také vlhčený hadřík namočený v octové vodě a poté lněný olej. Nakonec použijeme suchý hadřík. Lze též použít hadřík namočený v teplém mléce, načež kůži vyleštíme kouskem staršího sametu.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com