Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
Obdobu anglických skleněných zahradních zvonů známe i u nás, totiž pěti a třílitrové zavařovací sklenice, případně velké PET lahve a průhledné plastové kontejnery s uříznutým dnem či horní částí. A také naše tradiční pařeniště. Ale uznejte sami, uchopit jednou rukou ručně vyrobený foukaný skleněný zvon za skleněné madlo a jednoduše jím přikrýt rostlinu, kterou chceme ochránit před nepřízní klimatu, je velmi praktické a stylové. Však také jde o praktický zvyk, bez kterého se vyhlášení angličtí zahradníci neobejdou. A to již velmi dlouho. I když zrovna oni na tuto vychytávku nepřišli.
Malování pokojů nebo výměna tapet patří k těm krásným malým katastrofám, které nám tu a tam umí zpestřit život. Nehezké zážitky ze své paměti vytěsňujeme, a tak se většinou záhy ztratí i spousta postřehů, jež nás v průběhu zkrášlování domu veselejšími barvami či tapetami napadly. Připomeneme si je.
Megalománie, soutěživost, okázalost, nebo obyčejná nouze o drahé pozemky v rušných velkoměstech? Vlastně všechno a ještě mnohé navíc. Jak kdy, jak kde a proč. A vůbec poprvé to vlastně začalo katastrofálním požárem, který pohltil 17450 budov. Bylo to v roce 1871 v americkém Chicagu a bylo třeba rychle postavit nové domy.
Černá nevyjde z módy nikdy. Nestárne, má své kvality, je trochu tajemná. Zrovna ta, která kryje fasády bungalovů Vista Residence v kalifornském Montecita, je až uhrančivě antracitová. A tím nenápadně upozorňuje na to, že se za ní skrývá něco exkluzivního. Byť toho bylo dosaženo se skromnými prostředky.
Legenda šťastné domácnosti, zdravé rodiny a plné kasičky se jako doprovodný efekt pojí s řadou pokojových rostlin. V Asii jsou na to učinění experti.
Někdy stačí jen málo. Nemusíte nutně investovat celé statisíce do rekonstrukce koupelny, abyste zažili pořádnou změnu. Pořízení nové sprchy je záležitostí za jednotky tisíc, v případě samotné sprchové hlavice jsou to často jen vyšší stokoruny. A efekt stojí za to. Jen je tedy třeba vědět, co přesně si žádáte.
Chystáte se budovat koupelnu a chcete, aby byla nejen funkční, což je hlavním přáním všech, ale také trendy a šik i za 10 až 20 let? Zeptali jsme se odborníků na koupelnové vybavení z firmy WellMall, na co by se oni při plánování zaměřili.
S příchodem energetické krize si mnoho lidí uvědomilo, že náklady na vytápění jsou pro rozpočet domácnosti zásadní. A buďme upřímní, ne každý se předtím choval zodpovědně a zbytečně neplýtval. S nárůstem cen elektřiny a fosilních paliv se však tlak na úspory citelně zvýšil. Pro všechny, kdo staví nový dům, nebo rekonstruují starší, máme doporučení. I když bude zdroj tepla jakýkoliv, tedy tepelné čerpadlo, plynový či elektrický kotel, dejte přednost teplovodnímu podlahovému vytápění. Rozhodně nebudete litovat a nízké účty za energie vás potěší.
Baterie jsou dnes nepostradatelnou součástí koupelny nejenom z hlediska hygieny a funkčnosti, ale také designu. Přestože nejsou v koupelně dominantním prvkem jako sprcha nebo vana, významně podtrhují její celkové vyznění.
Říká se, že první dojem napodruhé neuděláte. Proto také u rodinných domů tolik záleží na vstupních dveřích. Protože pokud totiž platí „můj dům – můj hrad“, dělá vlastní vchod vizitku celému obydlí. A architekti, kteří si toho jsou vědomi, s tím umí dobře pracovat.
Je nad slunce jasné, že průhledná dřevina neexistuje. Jenže právě tento paradox se podařilo překonat a vznikl jeden z nejslibnějších stavebních materiálů budoucnosti. Vědci z Energetického výzkumného centra University of Maryland a na druhé straně planety vědci ze švédského Královského technologického ústavu vyvinuli procesy, jak přeměnit dřevo na průhledné, respektive průsvitné. A dokonce materiál zároveň učinit pevnějším a odolnějším.
V našem podcastu jsme se tentokrát ponořili do světa designu, architektury a technologie. Hlavní roli sehrálo pochozí sklo. Jde o skleněné prvky, které nejen umožňují procházet se po skleněných podlahách a vytvářet vzdušné cesty a podesty, ale také otevírají nové perspektivy v designu a estetice.
Tepelná čerpadla jsou pro majitele rodinných domů častou volbou na cestě ke snižování nákladů na vytápění. Pokud také zvažujete pořízení čerpadla, máme pro vás několik tipů, jak na jeho financování.
Na jedné straně máme vedlejší produkt mlékárenského průmyslu, který je tak všudypřítomný, až je vlastně odpadem. Plýtvat se s ním ale nemusí, protože se z něj dá vyrábět něco, co teď poptávají všichni.
Již od 1.1. 2024 musí majitelé bytů vybavených dálkově odečitatelnými měřidly umožnit provedení odečtu spotřebovaného tepla a teplé vody na dálku, pokud jejich ITN (indikátory topných nákladů) vysílají signál na vzdálenost větší než 250 metrů. To samé se bude týkat i spotřeby teplé užitkové vody. Co to znamená?
O tom, že děti jsou budoucnost, se v Rakousku nepochybuje. A do své budoucnosti umí prozíraví Rakušané náležitě investovat. Například výstavbou školky, která reprezentuje udržitelné stavební postupy, kvalitní materiály a praktický design. Vše v mile přírodním podání, na dohled louky, kde se pasou krávy.
Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.
Je jasné, že plíseň na zdi nebo plíseň na oknech není v domě žádoucí. Plíseň je zdraví škodlivá a to nejen pro alergiky. Nejčastěji vyvolává problémy s dýcháním, astma, alergie, kožní problémy ale i bolesti hlavy či problémy se spánkem. Faktem je, že hlavní příčinou vzniku plísní je nadměrná vlhkost v bytě. Zpravidla je to problém starších domů, ale nevyhýbá se i bytům v panelových domech či v novostavbách (tzv. syndrom nezdravých budov).
S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.