Exkluzivní lokalita, to ano. Za výhled na Starý přístav v Marseille si totiž každý připlatí rád. A z objektu, který se stavební úpravou rozhodli proměnit francouzští architekti, se nabízelo skutečně nevšední panorama. Háček byl jen v tom, že zmíněný objekt byl od 18. století přístavním skladištěm. Které k obývání určeno nebylo.
Čemu se v architektuře říká refurbrishment? Většinou to obnáší udělat ze staršího objektu, s nějakým daným využitím, objekt s využitím docela jiným. Aniž by se přitom navenek nějak výrazně proměnil. Projekt z Marseille, nazvaný krátce Apartment S, tuhle volnou definici naplňuje. Z objektu historického přístavního skladiště – respektive z jednoho podlaží – dělá obytnou jednotku. Určenou spíše pro krátkodobý pobyt turistů, než k trvalému obývání. Přitom zhodnocuje vizuální sílu historické zástavby i fenomenální výhled. Ale zadarmo to nebylo.
Už proto, že korpus původního objektu rostl z širokých kamenných zdí, stavba byla protkána masivními trámy a byť se zvolené patro třetinou objemu své plochy svůdně natáčelo k přístavu a těm krásným výhledům, zbývající dvě třetiny plochy podlaží připomínaly spíše tmavou a vlhkou středověkou šatlavu. Architekti si v rámci rekonstrukce museli dát hodně záležet na tom, aby nenarušili vnější vzhled stavby. A strukturní podstatu stavby. Místa uvnitř, na které by se dalo tvořivě sáhnout, tak bylo překvapivě málo.
Koridory pro voly
Profesionálové ze studia Enzo Rosada Architecte zmiňují, že při navrhování projektu se potýkali s řadou paradoxů. Na jedné straně měli k dispozici klenuté chodby palácových rozměrů, ale vedle nich jen komůrky malých pokojů. Objekt disponoval širokými výtahovými šachtami a prostorným napojením koridorů – v nich se pohybovali tažní voli, zdvihající zboží kladkou do patra – ale prakticky žádná funkční schodiště. Lidé se tu dříve pohybovali po žebřících. A v tomto prostředí pak museli realizovat přestavbu cílenou na moderní stylové obývání.
Sto metrů čtverečních zvoleného apartmánu tedy rozdělili na část intimní/soukromou. To je ta upozaděná, s omezeným výhledem. Do ní vsadili zajímavě koncipovanou ložnici na podiu, s betonovým blokem koupelny. A do přední části, s výhledem, situovali obývací pokoj, jídelnu a kuchyňský ostrůvek. Obývací pokoj velkoryse osvětlují dvě monumentální původní okna. Výhled z ptačí perspektivy na Starý přístav a jeho nepřetržitý balet lodí je tou hlavní kvalitou bytu, a na koncepci je to znát.
Vnitřní prostor, nyní otevřený jako v loftu, je sjednocen betonovou deskou. Interiérem se prolíná staré zdivo, renovované trámy i původní kamenné prvky. Plynulost dispozice podtrhuje použití masivního dubového nábytku, jehož různá tloušťka působí jako přechod mezi obývací částí, obloženou smetanovou barvou, a ložnicí, zahalenou do zatemňovacích závěsů.
Dřevěná konstrukce kryje všechny nezbytné technické prvky, od vytápění po klimatizaci, stejně jako kuchyň se spotřebiči, knihovnu, prádelnu a šatnu. A doplňkové mosazné kování ladí se dřevem a betonem v celém bytě. Je to zkrátka hezký příklad refurbrishmentu – nového využití starého objektu - okno do minulosti.
Materiály: Enzo Rosada architecte
Foto-kredit: Stéphane Aboudaram | WE ARE CONTENT(S) SEGUIR