Osvětlení patří ke každé domácnosti, proto se většinou příliš nezabýváme tím, jaké a kde použít, instalovat. Hlavně, že tam je, ne? Jenže jen to, že v místnostech není šero, ještě neznamená, že lustry a lampy máme na dobrých místech. Umístění osvětlovacích prvků je docela věda. Jak velký rozdíl vlastně umí udělat, to vlastně poznáte, až když je osadíte správně. A co teprve svítidlo nad kuchyňským stolem.
Zařizování nového bydlení nebo upravování starého je docela zábava. Pokud ji tedy můžete nezúčastněně sledovat z bezpečné vzdálenosti. Jinak jsou to docela nervy. Co koberce, budou sedět i v novém obývacím pokoji? Vejde se jídelní stůl do kuchyně? A jakou lampu vlastně dát nad ten jídelní stůl? Minimálně s tím posledním bychom se vám trochu zkusili poradit.
Existují různé typy stropních svítidel, z nichž každý má trochu odlišné vlastnosti. Asi nejklasičtější je tradiční závěsné světlo, lustr, který svítí pouze směrem dolů. Používají se ale i bodová světla, která tok světelného kuželu usměrňují. Kolik takových lamp/lustrů/světýlek nad stůl zavěsit?
Pokud máte jídelní stůl delší než 190 centimetrů, je lepší osadit lampy dvě. Zajistíte tím rovnoměrné osvětlení celé plochy stolu. Kdybyste na takový velký stůl použili lampu jen jednu, světlo nedosáhne až ke kratším okrajům, a to by byla škoda. Stolující by si neviděli na ruce.
Neexistuje asi žádné direktivní pravidlo, jak daleko by od sebe měly lampy nad jídelním stolem. To proto, že to záleží na tom, jak se z nich to světlo rozprostírá. To záleží na jejich designu, typu. Obecně se ale doporučuje, aby vzdálenost mezi dvěma lampami byla kratší, než vzdálenost mezi lampou a okrajem stolu. Chce to samozřejmě ozkoušet.
Máte-li stůl kratší než těch 190 centimetrů, dvě lampy pořád mít můžete. Proč by taky ne. Jen tedy musí být o něco menší, a taky s o něco menším rozptylem světla. I u kulatého stolu záleží na velikosti. Malý stůl o průměru 90 - 120 centimetrů by neměl mít lampu větší než 50 centimetrů v průměru. Ono to taky jinak vypadá dost divně.
Když je stůl menší, chce to menší světlo. A naopak, je-li stůl větší, chce to přidat na průměru lampy. Nad 130 centimetrů v průměru už musíte zvolit lampu, která má průměr alespoň 60 centimetrů. Teď ještě, jak vysoko má taková lampa nad jídelním stolem viset.
Pověste ho vejš…
Zlaté pravidlo hovoří o pětapadesáti centimetrech. To je taková ideální míra. Máte-li v domácnosti vysoké stropy, jste v rodině nadprůměrně vysocí? Pak můžete lampu zavěsit 60 centimetrů nad stůl. Jste pomenšího vzrůstu, stropy jsou nízko položené? Pak by ta závěsná lampa/lustr mohla být i 50 centimetrů nad jídelním stolem.
Že to jsou nějak podezřele přesné míry? Nejdou úplně tesané do kamene, protože musíte vzít v potaz trojici scénářů. Předně, pokud sedí dva lidé naproti sobě, zavěšená lampa by jim neměla bránit ve výhledu. U rodinného jídelního stolu by měla „zasedat harmonie“. A tu dosáhnete tím, že lampa je umístěná „přiměřeně“. Co si pod tím představit?
Kdyby byla moc vysoko, rovnováha by opticky byla narušena. Světla už by se všem nedostávalo stejně. A samozřejmě jde i o prostou logiku. Nikdo se nechce dívat přímo do oslňujícího zdroje světla. Lampa musí být zavěšena tak, aby neoslepovala.
V závislosti na designu lampy a umístění zdroje světla se nechcete dívat přímo do silného zdroje světla. Proto by měla být zavěšena v takové výšce, aby vás neoslňovala. S tím pak ještě souvisí další detaily. To světlo nad stolem nejspíš nebude jediným osvětlením v celé místnosti, že?
Dohromady to musí fungovat. Stojací lampa v rohu místnosti, nasvícení kuchyňské linky, bodovky zaměřené na bar nebo obrazy na stěnách? Nesmí se to prát, ale hrát dohromady. A jestli se něco určitě vyplatí zvážit, pak pořízení závěsné lampy (nebo lamp) nad stůl, které jsou stmívací. Takové, jejichž jas se dá regulovat.