Po komplexním zateplení včetně utěsnění oken dokáží české domácnosti ušetřit na nákladech za energie v zatepleném domě až o 70 % více oproti nezateplené nemovitosti. Podle interní analýzy Sdružení EPS ČR se však stále mnoho investorů vyhýbá dodavatelským firmám a řeší zateplení svépomocí. Odborníci ze sdružení také evidují i mírný nárůst lidí, kteří zateplují izolačním materiálem o velmi slabé tloušťce. Doporučená síla například u fasádního pěnového polystyrenu by neměla klesnout pod 15 cm. Vzhledem k sílícímu tlaku Evropské unie na snižování energetické náročnosti budov se bude průměrná tloušťka izolantu i nadále zvyšovat. Podle Sdružení EPS ČR se letos zateplilo přes 14 miliónů metrů čtverečních ploch, což je pro představu zhruba 342krát zateplená plocha Václavského náměstí.
Náklady na energie téměř každým rokem stoupají, i proto se vyplatí řešit otázku úniku tepla z domu včas. Podle Českého statistického úřadu utratila v loňském roce jedna osoba v domácnosti průměrně 26 847 Kč za bydlení, vodu, energie a paliva. Průměrnou domácnost tvořilo 2,26 členů. „V přepočtu na procenta se jedná o celou jednu pětinu rodinného rozpočtu. Náklady na bydlení tak představují ve struktuře výdajů vůbec nejvyšší podíl, následují náklady za potraviny a nealkoholické nápoje. Díky těmto informacím by každý investor, který chce ušetřit na nákladech za energie, měl přistupovat k zateplení a k jakýmkoli dalším renovacím zodpovědně,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Čechy baví kutilství, proto staví svépomocí. V některých případech se to ale nevyplácí
Přestože výstavba nového domu svépomocí vyjde ve srovnání s náklady za dodavatelskou firmu na menší výdaje, existují pádné argumenty k tomu, proč se jí vyhnout. Proces zateplování není výjimkou. Spíše naopak, právě on je v hledáčku několika českých kutilů, kteří si nakoupí materiál a pustí se do zateplování sami. Jistou nevýhodou je pak zjištění, že pokud se nepostupuje přesně podle doporučeného postupu, může docházet k poruchám systému, mohou vznikat bubliny nebo se může různě nadouvat. V některých případech dochází také k tvorbě plísní, jelikož nejsou k dispozici potřebné výpočty pro stanovení minimální tloušťky izolace k zamezení vzniku vhodných podmínek pro jejich tvorbu. Jediným řešením je pak nákladná oprava, nebo úplné strhnutí materiálu, očištění a proces zateplení opakovat znovu. Tím se investorům zdvojnásobuje vklad do nového „kabátu“.
Zateplený pasivní dům
Zateplení silným izolantem se projeví na ušetřených penězích za energie
Pro optimální návratnost a funkčnost zateplení je třeba dbát vedle kvality izolačních materiálů také na jeho správnou tloušťku. Podle Sdružení EPS ČR tvořila v první polovině letošního roku průměrná síla fasádního pěnového polystyrenu zhruba 12,4 cm. Tloušťka 15 cm je přitom doporučená optimální pro splnění požadované energetické náročnosti budovy. Pěnový polystyren patří v Česku mezi dlouhodobě nejvyhledávanější izolační materiály. Kromě fasády jim lidé zateplují nejčastěji také střechy a podlahy. Původem problémů s nedostatečnou tloušťkou pěnového polystyrenu bývá zpravidla neznalost investorů. Snaha ušetřit na počátečních investicích je šetřením na nesprávném místě. Zvýšením tloušťky pěnového polystyrenu z 12 na 20 cm znamená u průměrného rodinného domu zvýšení dílčích nákladů na zateplení stěn zhruba o 3 až 4%. Snížením tloušťky izolantu pod doporučenou hodnotu sice na počátku majitel domu ušetří zhruba 3 až 4% nákladů na zateplení, ale na nákladech na vytápění nakonec v rámci životnosti domu výrazně prodělá. Současné propočty navíc kalkulují se stávajícími cenami energií. S jejich pravděpodobným budoucím růstem se výhodnost navýšení tloušťky polystyrenu dále zvyšuje.
Dotační programy prohlubují povědomí o tloušťce izolantu
Ke zvýšení povědomí o efektivních tloušťkách izolace pomáhají i dotační programy jako Zelená úsporám, Nová Zelená úsporám (NZÚ) nebo Panel. V aktuálně ještě probíhajícím programu NZÚ se zájemcům rozdalo k 19. listopadu téměř 800 milionů korun. Největší nárůst přijatých žádostí zaznamenal fond v druhé polovině října. I díky tomu a zejména pak díky apelům ze strany asociací a sdružení zabývající se energeticky úsporným bydlením, byl příjem dotací prodloužen do konce kalendářního roku. „Dotace z Nové zelené úsporám představují pro koncového investora snížení nákladů na renovaci nebo výstavbu úsporného domu či bytu, zároveň se mu zkracuje návratnost vložených financí. Důležité je ale upozornit na potřeby kontinuálnosti programu, tak aby zájemci o dotace nebyli v jednom krátkém úseku trvajícím několik měsíců nuceni do rychlého rozhodnutí, ale aby měli možnost se rozhodnout a přizpůsobit jejich rozpočty finančním možnostem,“ dodává na závěr Zemene.
