Dostupná je nyní nově možnost bydlení na zámku Římov v Jižních Čechách na řece Malši. Samozřejmě je možné uvažovat i o podnikání. Zámek se nachází přibližně v půlce cesty mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Budovy nabízí celkovou užitnou plochu cca 6000 metrů čtverečních, k zámku náleží i velký pozemek s krásnou zámeckou zahradou. Na prodávanou památku je vidět z náměstíčka Římova, je tedy přímou součástí intervilánu obce.
Obec Římov je významným poutním místem na řece Malši, turisticky vyhledávanou lokalitou, kde se také nachází přísně střežená přehrada zásobující pitnou vodou České Budějovice a jejich okolí. Zámek Římov je přitom barokní stavbou s bohatou historií, vlastně doslova dechberoucí.
Již v 10. století byla na místě vybudována tvrz, která je dnes zámečkem s číslem popisným 1. První písemná zmínka je z roku 1395, kdy je uváděna tvrz Hrzimow = Hřimov. Údajně ji měl vybudovat na příkrém svahu nad řekou jakýsi zeman Pelhřim, zkráceně Hřim. Časem se však počáteční písmeno H vytratilo a zůstalo jméno Římov. Od roku 1541 patřila vesnice s tvrzí rodu Ojířů z Protivice a posledním majitelem byl v předbělohorské době Ctibor Ojíř. Evangelík, který se zúčastnil odboje stavů proti katolickému císaři Ferdinandovi II. Po Bílé hoře, v listopadu 1622, byl za své činy a postoje posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku.
)
V roce 1626 prodal císař Ferdinand II. konfiskát knížeti Janu Oldřichovi z Eggenbergu a ten daroval tvrz se statkem ještě v tom samém roce jezuitské koleji v Českém Krumlově. A právě jezuitská minulost zámku Římov je vlastně nejslavnější.
Jezuité předně vytvořili z Římova proslulé poutní místo a v roce 1648 zde postavili Loretu jako přesnou kopii italského originálu. Brzy na to vybudovali ambity a v roce 1658 ve volné přírodě 25 kaplí křížové cesty. Roku 1672 byl u Lorety zbudován kostel sv. Ducha. Dnes je tato krajinná křížová cesta svou délkou i významem jednou z nejslavnějších v Evropě.
)
Na místě původní tvrze navíc jezuité postavili okolo roku 1685 současný barokní zámek. Tehdy šlo o dvoukřídlovou patrovou budovu s věží uprostřed severního průčelí, které bylo obráceno do nádvoří. Dvůr uzavírají hospodářské budovy. Arkády přízemí jižního křídla jsou dnes zazděné. Zámek sloužil dlouho jako letní jezuitská rezidence a nějakou dobu zde dokonce pobýval i známý historik Bohuslav Balbín.
Ovšem po zrušení jezuitského řádu (od r. 1773 do r. 1802) převzali správu světší kněží a v letech 1802 - 1815 patřil Římov rodu Schwarzenbergů, od nichž jej koupil netolický měšťan a perníkář Josef Lang, který prodal zámeček v roce 1821 Josefu Spitzerovi, justiciéru na Rožmberku.
Ve dvacátých letech devatenáctého století, kdy se připravovala stavba slavné koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Linze, byla v římovském zámečku zřízena projekční kancelář profesora Franze Gerstnera. A právě zde byla vypracována dokumentace stavby.
)
V roce 1844 pak římovský zámeček koupil Václav Lorenc a v roce 1869 jej od svého otce odkoupil Emil Lorenc. Později byl vlastnictvím jeho vdovy Josefiny Lorencové, která prodala v roce 1917 zámeček se statkem Rudolfu Jílkovi z Pelhřimova.
V lednu 1938 pak celý objekt koupili bratři Vojtěch a Jaroslav Dykovi z Prahy. Po roce 1948 však zámeček přešel do vlastnictví státu, konkrétně pod správu Místního národního výboru v Římově. Místnosti zámečku sloužily bytovým účelům, v přízemí byla nějakou dobu také mateřská škola. V prostorách zámečku se dříve konaly i vojenské odvody branců z Římova a okolí včetně sousedního Velešína.
Od roku 1973 měděným plechem. Na místě Hostince pod věží stával od r. 1553 do r. 1863 pivovar s hospodou, do níž se vcházelo zámeckým dvorem. Pivovarská hospoda zde fungovala ještě roku 1959.
V roce 1992 byl na základě restituce zámeček Římov vrácen rodině posledních majitelů (potomkům po nakladateli a ředitelském radovi Aloisi Dykovi). V roce 2000 byla provedena oprava střechy a o rok později proběhla i částečná oprava fasády. V roce 2002 provedl generální opravu věžních hodin mistr cechu hodinářů města pražského - pan Milan Bureš.
Dvoukřídlý jednopatrový zámek se zastavěnou plochou 2286 m2 i přes své úpravy stále a zřetelně vypovídá o době svého vzniku. Z velké části je dokonce podsklepen. K hospodářskému celku budov a samotnému zámku se dostanete vstupní kovanou brankou přes hospodářské nádvoří. Velice bohatě zdobený je vykrajovaný štít zámku se čtyřbokou věží s cimbuřím a hodinami.
Po rozsáhlé rekonstrukci střechy a fasády v letech 2000 a 2001 byla zámecká budova soukromě využívána jako místo pro odpočinek a významná rodinná setkávání. Členitý půdorys dnes po různých historických úpravách nabízí využití až osmnácti místností s výhledem převážně na jižní partii, kde se nachází rozlehlá a nápaditá zahrada o rozloze větší jak 4374 m2.
A jak uvažovat o budoucím využití objektu, který stále vyžaduje nemalý rozsah rekonstrukcí? Může jít o soukromém panství, ale i prostor církevní, zdravotnický, místo poskytování sociálních služeb, případně o nemovitost s rozsáhlou ubytovací kapacitou. Hotel. V souvislosti s velmi dobrým celkovým technickým stavem lze uvažovat i o využití celého podkrovního prostoru, který se rozpíná po obou křídlech budovy. Využitelná plocha objektu je odhadována na cca 6000 m2.
Areál je napojen na vodovodní a elektrickou síť, kanalizace je svedena do bezúdržbové ČOV a vytápění je řešeno variabilním způsobem. Zámek je kulturní památkou, přičemž památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Zájemci je připraveno jednání o možnosti čerpání programů a dotací dílčí částky od NPÚ. Jde o důležitou a významnou stavbu v intervilánu obce Římov. V bývalém refektáři zámečku se dochovala poškozená freska dvou hlavních jezuitských světců, sv. Ingáce a sv. Františka Xaverského.
Atraktivní lokalita Římova je vyhledávaným místem turistů a nabízí nespočet volnočasových aktivit. Od romantických procházek po okolí lemovaném kapličkami křížové cesty až po známou Loretánskou kapli Santa Casa, výlety do zdejších bohatých lesů, rozmanité cyklotrasy, návštěvy památek, vodní nádrže Římov a koupání na jezu pod přehradou. Možnosti a návrhy struktury financování koupě objektu a jeho rekonstrukce jsou zajištěny.
GPS: 48°51'23.832"N, 14°29'21.785"E
Zdroj: Wikipedia, taniassecret.cz, sumava.cz, CESKEREALITY.cz
Kvíz: Dejte si do souvislostí ikonické hrady a zámky se slavnými českými pohádkami
Bítov, Blatná, Bojnice, Boskovice, Bouzov, Buchlovice, Častolovice, Červená Lhota, Český Krumlov, Český Šternberk, Dětenice, Frýdlant, Frýdštejn, Helfštýn, Hluboká, Houska… Abecedně bychom mohli pokračovat do nekonečna. Jak k nim ale přiřadit například tituly Anděl páně, Ať žijí duchové, Dívka na koštěti, Pyšná princezna, Popelka, Čert ví proč, S čerty nejsou žerty, Jak se budí princezny, Nesmrtelná teta, Princ a večernice a jiné? Pobavte se s námi naším kvízem.
