V dnešní době je nabídka stavebních materiálů a možností pro výstavbu objektů velice rozsáhlá. Nejpoužívanějším stavebním materiálem je ovšem stále cihla. Samozřejmě se nejedná o klasickou plnou cihlu, ze které stavěli naši předkové. Tato cihla již dávno nevyhovuje moderním stavebním postupům ani potřebám. Aby si cihly u stavebníků svou oblibu zachovaly, musely projít velkou obměnou.
V čem se cihly změnily nejvíce
Přizpůsobit se dnešním trendům ve výstavbě musely především výrobní a technologické procesy. Největší požadavky jsou v současnosti kladeny na tepelnou a zvukovou izolaci stavby. Hodnota U neboli součinitel prostupu tepla, je základní veličinou charakterizující právě tepelněizolační vlastnosti stavebních konstrukcí. Uvádí se v jednotkách W/m2K a vyjadřuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými od sebe danou konstrukcí. K výslednému U se dopočítáme dosazením naměřených hodnot ze zkušebny do obecného vzorce. Tato hodnota se pak porovnává s požadavky vyplývajícími z ČSN. Aby daný stavební materiál svými tepelněizolačními vlastnostmi vyhovoval, musí být naměřená hodnota menší nebo rovna hodnotě normou požadované. Pro lepší orientaci jsou normované hodnoty znázorněny v tabulce a odpovídají vnitřní teplotě v objektech v rozmezí od 18 do 22 oC s relativní vlhkostí maximálně do 60%.
Zdroj: ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA; říjen 2011; ČSN 73 0540-2; Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Tabulka 3, str. 12.
Desetinným číslem vyjádřená požadovaná hodnota u vnější stěny, která je směrodatné právě pro cihly, je 0,30 W/m2K. Doporučená hodnota je pak pro lehké konstrukce dána 0,20 W/m2K a pro těžké konstrukce 0,25 W/m2K. Aby dům splňoval podmínku pasivního standardu, U se musí pohybovat v intervalu mezi 0,18 až 0,12 W/m2K. Je tedy zřejmé, že čím nižší hodnota, tím méně je stavba energeticky náročná.
Nejenom trend, ale i české státní normy jasně směřují k tomu, aby novostavby byly minimálně nízkoenergetické a v lepším případě pasivní. Jako dostatečně inovativní se v tomto směru ukázala i samotná cihla. Změnila se především její struktura. Cihla už není plná, ale její vnitřek tvoří promyšlený systém miniaturních dutinek. Přesně takovým stavebním materiálem jsou tepelněizolační cihelné bloky ECOTON ISO-MAXI a ISO-PRO, které jsou ryze přírodním materiálem. Vyrábí se z hlíny, vody a jílu, čímž vzniká přirozeně zdravé prostředí bez škodlivých látek. Optimální součinitel prostupu tepla u těchto cihelných bloků dosahuje až 0,15 W/m2K a stavbu proto již není nutné zateplovat s difuzně uzavřenými materiály jako je polystyren či silikon. Na vnější stěnu postačí nanést v doporučené vrstvě pouze tepelněizolační omítku. Tento systém maximálně splňuje požadavky pro stavbu pasivních a nízkoenergetických domů a hodnoty tepelněizolačních vlastností jsou garantovány pro celé generace. Díky výborným akumulačním schopnostem navíc vytváří výborné vnitřní klima.
Ecoton ISO-MAXI 36,5 s dokonale řešeným systémem pero drážky, 136 komorami a lambdou 0,078 W/mK.
Zateplení může být přímo v cihle
Nejvyužívanější metodou, jak snížit energetickou náročnost budov, je zateplení. Způsob samotného řešení zateplení však může být dvojí, alternativní a ideální. U obou se ale využije minerální vlny nebo polystyrenu. Alternativní a dříve hojně využívaná metoda spočívá v zateplení samotného pláště hrubé stavby. Dnes se však tyto dva kroky spojily v jeden. Cihly nové generace totiž obsahují izolační materiál přímo v sobě. Dutiny mohou být vyplněny minerální vatou i polystyrenem EPS. Obvodové zdi objektu z takto vyrobených cihel již nepotřebují žádnou dodatečnou izolaci, což je opravdu ideálním řešením. Revoluční cihelný broušený blok této technologie představila v roce 2009 svému domácímu, tedy německému trhu se stavebními materiály, cihelna TGF Erbersdobler a díky distribuci společnosti Readymat s.r.o. se s ní v roce 2010 mohli prvně setkat i čeští a slovenští stavitelé. Ve vitální cihle EVOTON je přímo z výroby zabudovaná minerální vata Rockwool, díky které není nutné řešit dodatečné vnější zateplení. Hodnotami optimálního součinitele prostupu tepla U až 0,13 W/m2K splňuje normy pro výstavbu v pasivním standardu. Navíc výborně zvukově izoluje, je nehořlavá, vodoodpudivá a paropropustná. Voda, která může do cihly při výstavbě proniknout, je opět rychle odvedena díky jedinečné kapilární struktuře cihlového střepu. Plnohodnotné izolační vlastnosti jsou tedy garantovány již od začátku, což nedokáže napodobit žádný jiný masivní stavební materiál. Mimo již komentované vynikající tepelněizolační vlastnosti tedy skýtají tyto cihly nové generace i mnoho dalších výhod.
Evoton 36,5 s lambdou 0,07 W/mK plněná minerální vatou Rockwool.
Dům bez vlhkosti a pevná fasáda
Stavění objektů těmito způsoby je nazýváno jako jednovrstvé zdění. Jednovrstvé proto, že opláštění budovy tvoří pouze a jenom cihlový materiál, který je následně omítnutý fasádou. Fasády, které se nanáší na polystyrénové opláštění nebo na opláštění z minerální vaty, nedosahují takové pevnosti ani odolnosti. Při jednovrstvém zdění zůstane vnější schránka objektu pevná. Tvořit jí bude kvalitní cihlový materiál, který je stabilní a bezpečný. Odpadá také riziko nesprávného napojení zdí a opláštění, které může vést ke zvyšování vlhkosti nebo tvorbě tepelných mostů.
Cihelné bloky v porovnání s jinými materiály neobsahují při dodání na stavbu téměř žádnou zabudovanou vlhkost, jak znázorňuje graf. Budoucí obyvatelé domu se tak úspěšně vyhnou dlouhému a nákladnému vysušování zdiva. Je tedy na místě důvěřovat cihlové technologii nejnovější generace!
Souvztažnost mezi vlhkostí stavebního materiálu obecně a tepelnou izolací lze vyjádřit též graficky. Logicky čím větší vlhkost „uzamčená“ v tomto materiálu, tím horší tolik potřebné a diskutované tepelné vlastnosti. Na srovnávacím příkladu cihly a pórobetonu se vlhkost při dodání liší o 24,5%. V uzavřené stavbě a následně v domě platí deklarované tepelněizolační vlastnosti u cihel téměř stoprocentně, u pórobetonu už musíme počítat s úpravou v rozmezí 50 – 60% těchto hodnot.
