Čím zateplit dům

Vnější a vnitřní zateplení domu

Vnitřní zateplení obvodových stěn domu je méně časté. Pokud to jen jde, zateplujeme zvenčí. Důvody jsou nasnadě. Vnitřní zateplení není tolik účinné, v místech napojení příček na obvodové nosné zdivo a v místech stavebních otvorů zůstávají tepelné mosty, vnější zdivo je přitom nadále vystavené klimatickým vlivům, dochází k jeho promrzání a trhlinám, konstrukce vlhne a vznikají plísně (vnitřní tepelná izolace vnějšímu zdivu uškodí).

Navíc si ubíráme obytný prostor, i pouhých 10 cm tloušťky tepelné izolace je už znát. Místnost o podlahové ploše 20 m² tak přijde o 1,8 m² (0,1*18). Zmenšený obytný prostor se pak může promítnout i na ceně bytu. Kupující si snadno přepočítá, o jak velký vnitřní prostor vnitřním zateplením přichází. K vnitřnímu zateplení se přistupuje nejčastěji u historických budov s dekorativními fasádami. Zde nelze počítat s tím, že by památkáři dovolili venkovní zateplení. Podstatnou výhodou je fakt, že byty v těchto domech bývají prostornější, zmenšení obytné plochy nás proto nebude tak bolet. Z interiéru se nejčastěji zateplují podlahy a pak také stropy posledního nadzemního podlaží.

Vnitřní zateplení je naopak běžné u některých typů dřevostaveb, i když jsou zrovna u nás dřevostavby tradičně konstruovány z předem připravených sendvičových panelů (stěn), kdy je tepelná izolace již jejich součástí. Běžně se tak ale dřevostavby staví například v USA - nosná dřevěná rámová konstrukce, vnější záklop, aplikace tepelné izolace z vnitřní strany a vnitřní záklop - výsledkem je opět sendvič, ale konstruovaný postupně. 

Venkovní zateplení dá domu zároveň nový kabát

Oproti vnitřnímu dokáže venkovní zateplení vyřešit tepelně izolační problémy konstrukce vnějších nosných stěn, včetně vnejšího ostění stavebních otvorů. Zdivo navíc získá ochranu před klimatickými vlivy (déšť, sníh, vlhkost, změny teplot) a po dokončení povrchových úprav i zcela nový kabát – fasádu. Zdivo pak získá také akumulační schopnosti, což zlepší mikroklima interiéru (v zimě zůstanou vyhřívané stěny déle teplé, v létě zase chladné).

Menší problémy mohou nastat u členitějších fasád či fasád s dekorativními prvky, které však nejsou předmětem ochrany ze strany památkové péče. V takovém případě rozhodne o nové podobě fasády architekt.

Přednosti venkovní tepelné izolace

• sníží náklady na vytápění
• zlepší tepelně akumulační schopnosti zdiva
• zabrání promrzání zdiva a jeho poruchám
• výrazně sníží riziko vzniku plísní
• zlepší tepelnou pohodu a mikroklima interiéru
• zmodernizuje vzhled budov

Jaké venkovní zateplovací systémy lze použít

Tepelně izolační omítky

Nejsou zrovna tím nejvhodnějším způsobem zateplení, ale u fasád, kde to jinak nejde, své uplatnění najdou. Tyto omítky jsou lehčené izolačními granulemi (perlit, polystyren, …) a jelikož tyto izolační materiály jsou jen součástí omítky, je schopna částečné tepelné akumulace. Na souvislém povrchu fasády přitom nenajdeme výrazné tepelné mosty. Tyto omítky se dobře zpracovávají, nanášejí a jsou odolné vůči požáru. Zásadní jsou klimatické podmínky při nanášení. Při nekvalitním provedení ale izolační omítky ztrácejí svůj smysl, což však platí pro veškeré izolační materiály. Při stejné tloušťce mají tepelně izolační omítky až poloviční izolační schopnost na rozdíl od tradičních izolačních materiálů, tloušťka je přitom omezena hodnotami 5 až 6 cm, běžně se provádějí tepelné izolace mnohem silnější. 

Bezkontaktní (odvětrávané) fasády

Jde o dodatečné zateplení budov, které je zavěšené na dřevěné či kovové konstrukci. Konstrukce je osazena do obvodového pláště domu. Mezi izolací a stěnou tak vzniká odvětrávaná mezera. Z izolačních materiálů se pro tyto účely používají nejčastěji desky z minerální vlny, ale i jiné alternativní materiály (třeba izolace z konopí). Na povrch odvětrávané fasády můžeme aplikovat plech, keramiku, plast, dřevoplast, beton, kamenný obklad, lícové zdivo a další materiály.

Z fyzikálního hlediska jde o mnohem bezpečnější systém zateplení, než nabízí kontaktní zateplení a tepelně izolační omítky. Toto zateplení je však i mnohem dražší a náročnější (včetně údržby), proto se stavebníci raději přiklánějí k zateplení konktaktnímu.Pokud je ale váš dům vlhký, kontaktním zateplením byste vlhkost stěn ještě zhoršili. Montáž zateplení probíhá suchou cestou, lze je tedy provádět celoročně. Nejčastěji se s provětrávanými fasádami v praxi setkáme u panelových bytových domů.

Kontaktní zateplení budov (systém ETICS)

Vlastně jde o současný stavební fenomén. Kdo může, nalepí na svůj dům polystyrénové desky. V praxi se polystyrénové desky přichytí ke zdivu stavebními kotvami (tmely + hmoždinky, nejlépe s plastovými kotvami, které nevytváří tepelné mosty). Pokud je fasáda ve špatném stavu, je vhodné nejprve upravit její povrch. Povrch nalepených desek je podkladem pro fasádu - speciální omítku, která nepropouští vodu, vyztuženou síťovinou či pletivem. Kontaktní zateplení je technicky snadné, ale dokonalé, přitom levné. Dnes se provádí u starších budov i novostaveb. Opět je však důležité kvalitní provedení, které vychází z odborného návrhu zateplení – bez projektu to prostě nejde. Kontaktní zateplení i jeho povrch (fasádu) lze navíc snadno opravit, nedoporučuje se však na stěny vlhkých budov a počítejme s nižší mechanickou odolností. Navíc nelze polystyrénové desky použít z požárně bezpečnostních důvodů na budovy vyšší jak 30 metrů. U vyšších budov se používají desky z minerální vaty (lze je aplikovat i kontaktně, navíc jsou na rozdíl od polystyrénu paropropustné).

Materiály, které se pro kontaktní zateplení používají, musí být dodané jako kompaktní systémový celek jedním dodavatelem, s výjimkou stěrkových materiálů. Použít lze bílé či probarvené tenkovrstvé omítky, v síle 1,5 až 4 mm (minerální, silikátové, minerální lehčené, akrylátové a silikonové).

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com