Co byste měli vědět o plotech

Ploty či oplocení jsou volně stojící stavby, které brání nebo omezují pohyb přes určitou hranici. Mají přitom mnohem jednodušší konstrukci než zeď a nemusí nutně bránit i průhledu na pozemek. Známe různé druhy plotů podle způsobu užití: ohrada (udržuje hospodářská zvířata na určeném místě a brání přístupu predátorů k nim, případně zamezuje poškození rostlin), ploty (oplocení) zabezpečující soukromí (brání průhledu, pronikání osob a zvířat či pronikání hluku a prachu), ploty pro dočasné omezení pohybu (stavební práce, dopravní uzavírky), bezpečnostní ploty (brání pohybu nepovolaných osob), dekorativní ploty (dotváří vzhled pozemku a domu, zahrady, případně krajiny).

Legislativně byla stavba plotů výrazně zjednodušena

Ještě nedávno platilo, že ke stavbě plotu vyššího jak 1,8 metru, případně plotu sousedícího s veřejnými komunikacemi či veřejným prostranstvím, je třeba získat územní souhlas, požádat o stavební povolení a stavbu zadat odborné firmě, která ji provede na základě provedené projektové dokumentace. Takto byrokratickému a omezujícímu postupu však již před třemi lety odzvonilo ustanovením § 96 a) 103 Stavebního zákona. Nadále sice musí každá stavba plotu projít procesem umístění formou územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, které vydá příslušný stavební úřad, samotné provedení stavby však nepodléhá stavebnímu řízení (stavebnímu povolení ani ohlášení stavby), vyžadována není ani projektová dokumentace vypracovaná autorizovaným projektantem a stavbu lze provádět i svépomocí, pokud je stavebník alespoň dostatečně zručným kutilem - rozhodnutí o formě výstavby je však na něm. 

Pouze vydání územního rozhodnutí (územního souhlasu) vyžaduje dokonce i umístění a realizace zdi, která slouží jako oplocení pozemku. K žádosti o územní souhlas musíte přiložit grafickou přílohu (situační výkres se zakresleným a okótovaným oplocením a výkres pohledu oplocení s vyznačenou výškou) a také doklad, který prokazuje vlastnické právo k pozemku. Na situačním výkresu přitom musí být vyznačeny i souhlasy vlastníků sousedního (sousedních) pozemku (pozemků) s navrhovanou stavbou oplocení.

Stavba plotu ale musí být na pozemku stavebníka, nesmí zasahovat (přesahovat) do pozemků sousedů a plot nesmí také bránit při vstupu na cizí pozemky, nebo řidičům ve výhledu (nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci). Nesmíme také zapomenout, že pokud je v územním plánu určen konkrétní typ plotu či jeho některé parametry, má stavebník povinnost je dodržet. 
Oplocení pozemku nesmí obecně svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí. Oplocení navíc nesmí svým provedením ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. Zvláštní pravidla platí pro záplavová území, kde nesmí typ oplocení a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožňovat snadný průchod vody.

Nejčastější mýtus o stavbě plotů

Stavba plotů je typicky českým zvykem, přitom si však již málokdo uvědomuje, že právě jeho pozemek nemusí být oplocen. Nedávno jsem procházel kolem nákladné stavby plotu, který bude obhánět 1 až maximálně 3 metry široký pozemek kolem budovy školy v centru města, často zarostlý keři, což je naprosto nepochopitelné plýtvání finančními prostředky. Žádná zákonná norma však stavbu oplocení kolem rodinných a bytových domů a veřejných či komerčních budov nenařizuje. A v uvedeném případě by bylo i z dlouhodobého hlediska levnější pravidelné udržování keřů a zatravněné plochy. Proč zrovna plot? 
Pozemek musí být oplocen pouze v případě, kdy na něm provádíte činnost, která obtěžuje vaše sousedy. V mnoha zemích není oplocení soukromých pozemků (např. stavebních parcel či zahrad) dokonce ani standardem, domy jsou volně rozeseté po krajině a pozemky jsou ohraničené pouze přírodními prvky či vůbec. Na druhou stranu se zase v jiných zemích (s třeba právě v těchto) oplocují soukromé lesy a zemědělsky využívané plochy, což zase není standardem u nás.

Příprava pozemku pro stavbu plotu

Místo nového plotu je třeba nejprve dokonale vyčistit. Zmizet musí torza původního plotu i náletové dřeviny či starý živý plot na hranici pozemku, Odstraníme i vysokou trávu a srovnáme nerovnosti terénu. Poté se můžeme pustit do budování základové spáry, případně zabetonování sloupků (podle typu plotu a jeho konstrukce).

Průběh výstavby plotu z betonových vibrolisovaných tvárnic

Nejprve jsou vyhloubeny rýhy pro základy plotu do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm, max. 100 cm), podklad je zhutněn a zasypán štěrkem či štěrkopískem, vznikne tak lože pro vylití betonu. Základ je vylit betonem a základová spára je armována pro napojení první řady ztraceného bednění. Druhým možným postupem je realizace ztraceného bednění od nezámrzné hloubky, založeného na zhutnělé štěrkopískové lože. Vždy se pak ztracené bednění staví do úrovně cca 15 cm nad upravený terén, vznikne tak sokl nového plotu, na který postavíme podezdívku. 
Nesmíme zapomenout ztracené bednění vyztužovat, stejně tak je důležitá výztuž pro betonové sloupky, nebo výztuž celé betonové plochy nového plotu (podle varianty, kterou volíme). Volný prostor mezi ztraceným bedněním a stěnou výkopu zasypeme a po vyzrání betonu pokládáme do ložné spáry hydroizolaci, v případě plotu to však není vyloženě nutné, záleží na vodních poměrech lokality.

Nejčastějším řešením oplocení soukromého pozemku je provedení ztaceného bednění po celé délce oplocení, poté realizace dvou či tří, případně čtyř řad vibrolisovaných pohledových betonových tvárnic na ztracené bednění - podezdívky. V místech rohů se do sebe tvárnice provazují, v místech zatížení závěsnou křídlovou bránou a brankou se realizuje provázání čtyř tvárnic do sebe v jedné řadě (zde je zatížení značné) – takto lze provádět i každý sloupek, konstrukce plotu je pak ještě stabilnější. U sloupků pro zavěšení brány a branky nesmíme zapomenout na prostup pro elektrické vedení pohonu, musíme tedy protáhnout husí krk.

Vždy stavíme nejvýše 4 řady tvárnic na sebe, vylévaných betonem, které se nechají vytvrdnout. Poté až se pokračuje s dalšími řadami. Vhodnější je tvárnice na beton i ukládat, plot však lze realizovat i bez toho, při dostatečném armování a za konečného použití spárovací hmoty. Horní části sloupků a soklových řad jsou kvůli ochraně před vodou opatřeny betonovými čepicemi, ještě před jejich uložením je možné natavit hydroizolaci. Při výstavbě nesmíme zapomenout na uložení kotevních prvků pro montáž plotové výplně (konzolové držáky plotových polí). Plotová výplň může být z různých materiálů – dřevo, dřevoplast, plast, kov, …

A na závěr ještě jednou opakujeme, plot lze zdít se spárami cca 1cm šířky, nebo na sraz a zdivo tak ponecháme v pohledové kvalitě, případně vymažeme spáry spárovací hmotou. Podle typu použitých tvárnic je zdivo možné i omítnout.