Co je barevná teplota LED světel?

Zajímavostí též je, že i přes pestrou škálu barev nedovedou LED diody přímo emitovat bílou barvu, proto je jí dosahováno nejčastěji mísením barev a nebo fotoluminiscencí. Ovšem i bílé LED světlo si pořídíte rovnou ve více barevných teplotách. A co je to tedy 'ta' barevná teplota světla? Barevná teplota, čili odborně teplota chromatičnosti, je vlastně vyjádření barvy, kterou konkrétní svítidlo (resp. zdroj světla) vyzařuje. Jelikož však je teplotu chromatičnosti právě LED svítidel celkem těžké určit, udává se nejčastěji rozsah, v němž LED žárovka (či jiný zdroj) svítí. U jiných svítidel to tolik obtížné není. Teplota chromatičnosti je udávána v Kelvinech (K) a platí, že čím méně Kelvinů, tím je světlo teplejší a tmavší, čím více Kelvinů, tím je světlo studenější a světlejší. Pro srovnání běžné zářivky (trubicové) dosahují hodnot 6000 Kelvinů a obyčejná svíčka 1 900 Kelvinů.

Je již na každém, zda si při volbě LED zdroje světla zvolí jeho teplejší či studenější barvu. Platí však, že většina lidí má radši barvy teplejší, které vyzařují pohodu, útulnost, klid a nakonec vlastně i pocit tepla. Ovšem zcela se liší vhodná barevná teplota pro jednotlivé místnosti podle jejich účelu. Platí též, že z konkurenčních zdrojů světla emitují teplé barvy tradiční žárovky a svíčky, kdo by však dnes ještě svítil tímto způsobem. Svíčky samozřejmě dotvářejí romantické prostředí, ale nemohou být hlavním zdrojem světla. O nákladech nemluvě.

Co se týká teploty barev pro jednotlivé místnosti, v místnostech, kde chceme relaxovat, volíme teplejší barvy (okolo 3000 K), které jsou v podobném odstínu jako západ či východ slunce. Právě tyto barvy navozují pohodu. Do koupelen a kuchyní se pak volí barvy s vyšší chromatičností (okolo 5000 K), kterými dosáhneme čistého vzhledu místnosti, tyto barvy evokují čistotu, hygienu, ale i modernost. Ovšem ani do rustikálních kuchyní se studenější barvy nehodí. Na druhou stranu ale nemusíme mít ze studeného světla jakékoli obavy, jelikož sluneční záření při zatažené obloze dosahuje hodnot okolo 7000 K. 

Teplota chromatičnosti (barva světla) má pak ještě jednu schopnost. Dovede nás totiž vybudit, aktivovat, proto jsou vhodná právě studená světla do prostor, kde pracujeme - včetně kanceláří, výrobních provozů apod. Vyšší barevná teplota nás totiž dovede udržet déle čilé, pomáhá eliminovat únavu a zvyšuje naši výkonnost, produktivitu. Jde totiž o barvu, která nejlépe simuluje barvu přirozeného denního světla za slunného dne.

A jak si vybrat ideální barevnou teplotu?

Nejlepší je si prostě v konkrétní místnosti barvy světel vyzkoušet. Barva světla se stane dominantním prvkem vytvářejícím atmosféru v celé místnosti. Ovlivňuje i barvu nábytku, bytových doplňků, osvětlení uměleckých předmětů. A nakonec i samotného svítidla. Prostě zkoušejte a nebojte se ze začátku vyzkoušet více zdrojů světla s rozdílnými teplotami chromatičnosti. Později již budete jen měnit kus za kus. Určitě se nespoléhejte na to, jaký dojem na vás konkrétní světlo dělá v obchodě, doma to bude určitě jinak, v obchodech se navíc světla jednotlivých svítidel mísí. Interiéry mají svá specifika, přičemž záleží i na velikosti oken a jiných prosklených ploch, orientaci vůči světovým stranám, zaplněnosti nábytkem, barvě výmalby apod.

Při výběru LED světel dejte též pozor na jména, kterými výrobci konkrétní světla označují. Mohou být zavádějící, proto se prioritně řiďte číselnými údaji v Kelvinech.

Kam umístit LED svítidla?

Pro LED svítidla a zdroje světla je typické, že mají o dosti nižší úhel vyzařování než většina ostatních zdrojů včetně tradičních žárovek. Jejich maximální úhel je obvykle okolo cca 120 stupňů, najdeme však na trhu již i zdroje dosahující úhlu až 360 stupňů. Je proto třeba sledovat kromě teploty chromatičnosti právě i vhodný úhel (je uváděn na obalu). Jde prostě o to, abychom dosáhli výsledku co nejvíce podobnému tradičním žárovkám. Při volbě nižších úhlů záleží na umístění svítidla, vhodné jsou jen někde. Určitě neuděláte chybu volbou více světelných zdrojů spojenou s možností jejich samostatného zapínání a vypínání. Nabízena jsou totiž většinou LED světla směrová, díky čemuž najdeme v místnosti hůře osvětlená místa.

Jak reaguje náš zrak

Lidský zrak dovede barevnou teplotu subjektivně přizpůsobovat světelným podmínkám. Bílý papír proto vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu vyloženě nastavovat, čili vyvažovat. Lidské oko dokáže takto adaptovat i obraz silně ovlivněný barevným světlem, jelikož v našem mozku existuje paměťová oblast pro barvy. Pamatujeme si tedy, jakou barvu by měly konkrétní věci mít.

Zdroj: www.elektroinstalace-vd.cz

Barevné teploty různých světelných zdrojů

• 600 K: červená dioda
• 800 K: solární teplomet
• 1200 K: žhavé uhlíky
• 1900 K: svíčka
• 2300 K: tlumená žárovka
• 2700 K: žárovka, sluneční záření při východu a západu
• 3000 K: studiové osvětlení
• 3400 K: halogenová žárovka
• 4200 K: zářivka
• 5000 K: obvyklé denní světlo
• 5500 K: fotografický blesk, výbojka (nejčastější barevná teplota používaná v profesionální fotografii)
• 5780 K: povrchová teplota Slunce (kvůli zemské atmosféře však tuto barvu vnímáme jako žlutou)
• 6000 K: jasné polední světlo
• 6500 K: standardizované denní světlo
• 7000 K: lehce zamračená obloha
• 8000 K: oblačno, mlhavo (oblaka zabarvují světlo do modra), ale i světlo blesků za bouřky
• 10 000 K: silně zamračená obloha a modré nebe bez sluníčka
• 12 000 K: modrá obloha v zenitu, světlo svářecího elektrického oblouku
• 14 000 K: světlo UV trubic v soláriu
• 20 000 K: světlo sterilizační UV-C lampy