Co je harmonogram výstavby RD?

Časový plán výstavby má závažnou výpovědní hodnotu. Hovoří nejen o postupných krocích přípravy stavby a její realizace, ale i o kapacitách a tedy nárocích stavby na počet pracovníků, materiály a jejich množství, potřebná zařízení a stroje a také energie. Přitom má v tomto ohledu i zásadní vliv na financování výstavby.

Součástí časového plánu výstavby jsou všechny základní údaje o plánované výstavbě v jednotlivých krocích, které jsou zařazené do konkrétního časového rámce. A to včetně informací o přípravě staveniště, inženýrských sítích a souvisejících stavbách (samostatně stojící garáž, oplocení, jímka, ČOV, …). Plán je sestaven jako takzvaná „objektová sestava,“ kdy má každý objekt uvedené číslo, název, termín zahájení, termín ukončení a předpokládané finanční nároky (rozpočtové náklady).

Textová část časového harmonogramu výstavby obsahuje základní a případně i rozšířené informace o jednotlivých objektech výstavby. Nejvhodnější je realizace v podobě sloupců a řádek tabulky. Vystačíme si s běžným tabulkovým editorem. Při pokročilejších znalostech editace v tabulkovém editoru pak již nemusíme vypracovávat část grafickou, editor nám ji sám vygeneruje.

Praktickou pomůckou je pak grafická část časového plánu výstavby, představovaná časovou osou, rozčleněnou na roky (u tradiční zděné výstavby RD začneme nejčastěji na podzim, přes zimu stavba vymrzne a pokračujeme hned na jaře, případné související stavby je pak možné třeba z finančních důvodů odsunout opět až na další rok), kvartály, měsíce a případně i týdny. Na časovou osu umístíme jednotlivé „objekty“ (kroky výstavby) v podobě jejich předpokládaného zahájení a ukončení, a to včetně jejich návazností, provádění souběžných prací i případných přerušení stavby.
Grafické zobrazení využívá os x (čas) a y (objekty), je tedy dvourozměrné.

Časový plán výstavby vlastně vyjadřuje podrobný záměr stavebníka, poskytuje mu přehled a umožňuje snadnou kontrolu jednotlivých fází výstavby a jejich financování. Stavebník se tak stává účinným korektorem své stavby.

Při zpracovávání časového plánu výstavby vždy vycházíme z takzvaného technonologického členění. Zní to složitě, ale realita je velmi jednoduchá. Stavbu domu prostě jednoduše rozdělíme na technologicky ucelené části. Konkrétně pak na:

1. etapa - zemní a výkopové práce (zemní a terénní úpravy, výkopy základů a základových spár, přemístění stržené ornice a uložení či odvoz hlušiny)
2. etapa - budování základů domu (včetně hydroizolací a případné ochrany před zvýšeným radonovým rizikem a prostupů inženýrských sítí)
3. etapa - hrubá spodní stavba (realizace svislých a vodorovných konstrukcí přízemí, vodorovné izolace a případně i zásypy a obsypy)
4. etapa - hrubá vrchní stavba (realizace svislých a vodorovných nosných konstrukcí a zděných nenosných příček, v této fázi je možné usadit a zakrýt schodiště, aby se nepoškodilo)
5. etapa – realizace střechy (střešní konstrukce i krytina včetně doplňků, střechy se rovnou realizují kompletní s výjimkou odvádění vody, okapové systémy realizujeme až po případném vnějším zateplení a realizaci fasády)
6. etapa – realizace nezděných nenosných příček a dalších konstrukcí (třeba sádrokartonové podhledy, příčky včetně osazení zárubněmi, …)
7. etapa – realizace hrubých instalací (rozvody vody, kanalizace, elektřiny, plynu, vzduchotechniky, ústředního topení včetně podlahového vytápění – s ním souvisí i podkladové vrstvy podlah, …)
8. etapa - realizace vnitřních omítek
9. etapa – realizace podlah a obkladů
10. etapa – vnitřní malířské a natěračské práce, nášlapné vrstvy podlah, kompletace instalací
11. etapa – realizace fasády (případně i zateplení fasády a dokončovací klempířské práce – parapety, okapy, …)
12. etapa – dokončovací práce (venkovní schodiště, chodníky, …)
13. etapa – kontrola kvality a odevzdání stavby
14. etapa – úprava terénu a realizace zahrady včetně oplocení včetně bran a branek (pokud nebylo oplocení realizováno již dříve)

Uvedené etapy souvisejí s výstavbou RD. Souběžně s tím nebo dodatečně pak nadcházejí další práce související s realizací garáže, jímky, ČOV a další. Například základy garáže je vhodné realizovat zároveň se základy domu atd. Záleží však jen na nás, jak a co si rozplánujeme. S garáží můžeme nakonec i počkat a dočasně si vystačit s přístřeškem a podobně. A takové vychytávky jako zahradní altán, pergolu či zahradní krb můžeme odložit i na dobu mnohem pozdější.

Stavební lhůta je čas, který je zahájen prvním zápisem ve stavebním deníku (ten kontroluje a spravuje stavební dozor a zápisy do něj provádí zhotovitel stavby) a ukončen odevzdáním stavby podpisem předávacího protokolu mezi zhotovitelem a stavebníkem. Stavební lhůtu lze určit z pohledu „platnosti Stavebního povolení,“ což bývá nejčastěji 2 roky (do dvou let od vydání právoplatného rozhodnutí musíme začít s výstavbou domu, lhůta pro samotnou výstavbu pak zpravidla bývá 3 roky), nebo z pohledu záměrů stavebníka (výstavba může být i mnohem rychlejší, například montovaná dřevostavba může být v hrubém provedení hotova do měsíce od prvního kopnutí do země, až na výjimky ji však nelze realizovat svépomocí).

Kromě výše popsaného provádění časového harmonogramu můžeme využít i takzvaný cyklogram, kdy je na ose x čas, na ose y prostor a jednotlivé činnosti jsou znázorňované šikmo. Cyklogram má tedy pouze grafickou část, tu textovou nepotřebujeme. Výstavbu domu tímto způsobem zobrazujeme časoprostorově.

Využít můžeme i síťového grafu, který je založen na síťové analýze. Síťový graf hledá takzvanou „kritickou cestu,“ která je z pohledu času nejdelší, ovšem bez časových rezerv (proluk). Síťový graf ale nevypracujeme bez odborných znalostí a programového vybavení. Má však velmi vysokou výpovědní a aktualizační schopnost.

A jak získáme informace o běžném trvání jednotlivých prací, abychom vůbec mohli časový harmonogram výstavby připravit? Nejsnáze tak, že si na základě projektové dokumentace vytvoříme výkaz výměr –vypočítáme tak objemy základních prací. Pokud pak tyto objemy pronásobíme příslušnými normami času, které jsou třeba na vykonání jednotky produkce, získáme celkový normový čas, který je na vykonání práce třeba. Údaje o normových pracnostech stavebních prací můžeme také získat od odborníků. Nezapomeňte, že výstavba vyžaduje i konkrétní technologické přestávky, nejde jen o ustavičný sled prací a dalších činností. Vliv na výstavbu má i konkrétní lokalita a její podmínky, vlastnosti půdy a podloží, stav podzemní vody, radonové riziko a jednotlivá roční období, navíc i rozmary počasí.